Jedním z nejvýznamnějších Larischových karvinských podniků byl pivovar. První zmínku o karvinském pivovaru nacházíme v roce 1804. Šlo jen o malý ruční pivovar, který nebylo možno dále rozšiřovat, jelikož stál v blízkosti starého karvinského zámku. Svému účelu sloužil pravděpodobně až do roku 1860, kdy byl dán do provozu nový průmyslový pivovar, jenž byl technicky vybaven podle nejmodernějších trendů. Nový pivovar stál na kraji Karviné směrem na Solcu, na břehu Karvinského potoka, jehož voda byla využívána pro výrobu piva. Pivovar se postupem doby stále rozšiřoval a modernizoval. Počátkem šedesátých let 19. století byla produkce piva v tomto pivovaru 6000 hektolitrů a o deset let později se výroba ustálila na úctyhodných 30 000 hektolitrech. Na přelomu 19. a 20. století již výroba překročila stotisícovou hranici. K výrobě piva se používal zásadně žatecký chmel, ječmen buď z Hané, nebo ze Slezska, a voda z vlastního zdroje (což nebylo v pivovarnictví tak moc obvyklé), kterým byl již zmiňovaný Karvinský potok. V pivovaru bylo zaměstnáno kolem stovky zaměstnanců, později přes 160, kteří pracovali v nepřetržitém, dvousměnném provozu. V neděli a ve svátky se pracovalo pouze dopoledne. Karvinský pivovar přečkal první i druhou světovou válku, ale podlehl „údernickému“ způsobu dolování po roce 1948. Vlivem poddolování se začaly jeho jednotlivé části propadat a bortit, a tak musel být karvinský pivovar začátkem padesátých let zbourán.

Podrobné informace o dějinách pivovarnictví v Karviné si můžete přečíst v článku Milan STAREC: Historie pivovaru v Karviné (Kvasny Prum. 56, č. 7–8, s. 306–312), který je volně dostupný zde.

Další zdroje informací naleznete v článku Milan STAREC: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů Severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) publikovaném ve sborníku Práce a studie Muzea Beskyd - Společenské vědy, číslo 22, z roku 2010 (ISSN 1805-1116), který je pro studium volně dostupný v naší badatelně. Přímý odkaz na záznam tohoto sborníku v Digitálním archivu zde.