Osobnosti staré Karvinné

Stručný přehled nejdůležitějších osobností staré Karvinné z řad starostů, kulturních pracovníků a architektů…

Antonín Krůta – učitel, starosta Karviné

Narodil se 28. ledna 1883 v Třímanech (dnes součást Kladrub, okres Rokycany) v rodině Antonína a Anny Krůtových. Po studiích na měšťanské škole v Kralovicích, absolvoval v letech 1898-1903 C. k. český ústav ku vzdělávání učitelů v Plzni. Studium ukončil v červenci 1903 zkouškou dospělosti. Od října 1903 učil na české obecné škole v Opavě. V roce 1904 krátce na obecné škole v Rychvaldě. V září 1908 se spolu s rodinou přestěhoval do Karviné, kde se stal správcem nově zřízené české obecné školy Ústřední matice školské. V říjnu 1906 se v Opavě oženil s Jindřiškou, rozenou Čechovou. S manželství se narodily dvě děti, synové Zdeněk a Oldřich.

Kromě práce ve škole se Antonín Krůta v Karviné ihned zapojil do činnosti místního českého Čtenářsko-vzdělávacího spolku založeného roku 1904. Od roku 1909 byl jeho předsedou. V roce 1911 se stal prvním předsedou nově utvořeného odboru Matice osvěty lidové. V roce 1914 narukoval do rakouské armády. V březnu 1918 se vrátil do Karviné a znovu se ujal vedení české obecné školy.

Antonín Krůta

Byl rovněž spoluzakladatelem a prvním předsedou tělocvičné jednoty Sokol v Karviné v roce 1919. V době plebiscitních příprav na Těšínsku v roce 1920 se stal jednatelem okresního plebiscitního výboru v Karviné. Po definitivním rozdělení Těšínska a začlenění Karviné k Československé republice byl Antonín Krůta jmenován 28. srpna 1920 do čela správní komise městyse Karviné.

Dům Antonína Krůty

V čele města stál v této funkci až do roku 1926. V tomto období byla Karviné povýšena na město (6. října 1923). Postavena byla městská spořitelna, měšťanská škola, průmyslová škola, dům pro učitele na Komenského ulici, rozšířena škola na Hranicích pro potřeby české obecné školy a škola v Solci pro potřebu polské měšťanské školy. Zahájena byla stavba městského chudobince a domů pro státní a městské zaměstnance. V červnu 1926 se konaly v Karviné obecní volby. Vítězem voleb se stala sociální demokracie v čele s Antonínem Krůtou. Ten byl také zvolen starostou, polské strany mu však odepřely spolupráci a byla opět jmenována správní komise, tentokrát v čele s Dr. Františkem Kubánkem. Antonín Krůta kandidoval ve volbách do městského zastupitelstva opět v červnu 1936. Dne 4. července byl zvolen starostou. V této funkci setrval až do podzimu 1938, kdy bylo Těšínsko a s ním i Karviná připojeno k polskému státu. Antonín Krůta byl stejně jako ostatní čeští úředníci a státní zaměstnanci evakuován do vnitrozemí. V době války bydlel v Ostravě – Kunčičkách. Do Karviné se vrátil v srpnu 1945. Na podzim 1945 byl zvolen členem Zemského národního výboru, expozitury v Moravské Ostravě. Poslední léta života prožil v Ostravě-Zábřehu, zde také 23. října 1962 zemřel.

10 let Průmyslové školy
Stacks Image 164
Stacks Image 169
Stacks Image 174
Stacks Image 179
Stacks Image 184
Stacks Image 189

Poznámka na okraj:

V roce 1925 si Antonín Krůta postavil dům čp. 1486 na Komenského ulici (dnes ČSA). Později zde bylo umístěno vydavatelství a papírnictví Jindřiška Krůtová, banka, pozemkový ústav a v prvním patře také česká knihovna. V roce 1958 byl dům vykoupen OKR. Měly zde být umístěny byty pro zaměstnance dolu ČSA. Naposledy se zde nacházela drogerie Tomi. V roce 200? byl dům demolován.

MUDr. Waclaw Olszak – lékař a starosta Karviné

Narodil se 29. května 1868 v Šenově (okr. Frýdek-Místek) v rodině Waclawa a Marianny Olszakových. Rodina byla velmi početná. Waclaw Olszak se narodil jako desáté z jedenácti dětí, z nichž sedm se dožilo dospělosti. Již na obecné škole se projevily jeho mimořádné studijní schopnosti. Proto jej rodiče, na popud řídícího učitele, poslali na německé gymnázium v Těšíně. Zde také v roce 1889 úspěšně odmaturoval. V následujících letech 1889-1895 studoval medicínu ve Vídni. Již v dobách gymnaziálních studií byl členem tajné organizace Jedność, ve Vídni vstoupil do polské studentské organizace. V letech 1895-1939 byl lékařem Larisch-Mönnichovy bratrské pokladny v Karviné. V roce 1901 se oženil s Marií, roz. Krusovou, s níž měl tři syny a dceru.

MUDr. Waclaw Olszak

Byl významným činitelem Maczerzi Szkolnej dla Słąska Cieszynskiego. Jako předseda hlavního výboru se v letech 1921-1930 zasloužil o rozvoj polského školství na českém Těšínsku. Pracoval v řadě polských spolků, např. Beskyd Śłąski, Stowarzyszenie Katolickich Robotników „Praca“. Podporoval chudé studenty, hlavně z gymnázia J. Slowackeho v Orlové (1928 nadace pro chudé studenty). Inicioval různé druhy pomoci, např. letní tábory pro nemocné děti.

T. G. Masaryk a W. Olszak

Byl autorem populárních prací z oblasti zdravotní osvěty. V roce 1929 byl zvolen starostou Karviné. V čele města stál v těžkém období hospodářské krize. V roce 1936 ho na tomto postu vystřídal Antonín Krůta. V roce 1935 se stal předsedou Rady Naczelnej Polaków v ČSR. Dne 2. září 1939 byl zatčen gestapem, na následky zranění v krátké době zemřel (10. září). Pohřben byl pod dohledem gestapa na karvinském hřbitově.

Podpis Waclawa Olszaka
Stacks Image 218
Stacks Image 223
Stacks Image 228
Stacks Image 233
Stacks Image 238
Stacks Image 243

Ernst Staniek – hraběcí důchodní, starosta Karviné

Narodil se 15. prosince 1854 v Dolní Lutyni v rodině Josefa a Rudolfíny Staniekových. Absolvoval Hospodářskou školu v Grossau. Škola byla zřízena svobodným pánem z Villa-Secca v roce 1856 a byla první svého druhu v Dolním Rakousku. Od října 1873 působil ve službách Jana později Jindřicha Larisch-Mönnicha (jako důchodní velkostatku Karviná). V Karviné bydlel spolu se svou manželkou Gabrielou od 1. dubna 1890. Od 20. července 1891 byl členem obecního zastupitelstva, od 6. března 1901 starostou Karviné, a to dlouhých 19 let až do definitivního rozdělení Těšínska v roce 1920.

Budova městské radnice

Za dobu jeho působení ve funkci starosty doznala Karviná značných změn. V době, kdy do Karviné přišel, měla obec necelých 4 000 obyvatel, v roce 1901, kdy se stal starostou, měla již více než 14 000 obyvatel. Karviná se dynamicky rozvíjela, zdejší těžařské společnosti - Larisch-Mönnichovy kamenouhelné doly a Báňská a hutní společnost rozšiřovaly své podniky a stavěly dělnické kolonie. S nárůstem počtu obyvatel, a tím i dětí, vznikla také daleko větší potřeba škol. Jistě rovněž zásluhou starosty Ernsta Stanieka se obec pustila do jejich výstavby. Dne 11. prosince 1902 byla slavnostně otevřena obecná škola na Hranicích, v letech 1905-1906 byla postavena škola na Jindřišce, v roce 1910 byla otevřena škola v Solci. Vyučovacím jazykem na těchto školách byla polština a němčina. V roce 1903 vyrostla naproti hřbitova v blízkosti kostela sv. Petra z Alkantary obecní nemocnice.

Podpis Ernsta Stanieka

Největším stavebním počinem obce byla stavba radnice. Na architektonický návrh nové radnice byla vypsána v roce 1907 veřejná soutěž. Z ní vzešel vítězně vídeňský architekt Sigfried Kramer. Plány byly schváleny obecním zastupitelstvem 7. března 1908. Vlastní realizaci stavby provedl těšínský stavitel Eugen Fulda. Jedním z nejdůležitějších okamžiků kariéry Ernsta Stanieka jako starosty bylo povýšení Karviné na městys rozhodnutím císaře Františka Josefa I. 28. října 1908.
Datum úmrtí Ernsta Stanieka se nám bohužel nepodařilo zjistit.

Kandidátní listina

Fridolín Šlachta – městský kronikář, autor knihy o dějinách Karviné

Narodil se 21. září 1901 v Doubravě, v rodině Marie a Josefa Šlachtových, jako nejstarší ze čtyř synů. Otec pracoval na Dole Bettina v Doubravě. Fridolín Šlachta navštěvoval od září 1907 českou obecnou školu v Doubravě. V letech 1913/14 – 1920/21 studoval na Českém státním reálném gymnáziu v Orlové. Studium ukončil zkouškou dospělosti 22. června 1921. Ve studiích pokračoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, státní závěrečnou zkouškou v červnu 1926 získal aprobaci středoškolského profesora dějepisu a zeměpisu. V roce 1925 byl zaměstnancem zemského archivu v Praze, absolvoval stáž v pruském státním archivu ve Vratislavi (Wrocław). Od 1. září 1926 působil jako profesor na Čsl. státní průmyslové škole v Karvinné. V roce 1933 byl městskou radou pověřen vedením kroniky města Karvinné (dnes městská část Karviná-Doly). Intenzivně se zajímal o dějiny regionu.

Je autorem knih a článků věnovaných nejen historii města Karvinné ale také celého Těšínského Slezska (Těšínsko na mezinárodním fóru z roku 1932, Těšínsko – jeho první a druhé dělení z roku 1946, Čtvrtstoletí státní průmyslové škole v Karvinné z roku 1946). K jeho stěžejním dílům patří kniha Dějiny hornického města Karvinné, kterou vydal vlastním nákladem v roce 1937, a která je dodnes zdrojem cenných informací k historii města. Na Střední průmyslové škole v Karviné působil Fridolín Šlachta do roku 1950. Zemřel 4. února 1965, je pochován v Doubravě.

Dr. Fridolín Šlachta
Stacks Image 284
Stacks Image 289
Stacks Image 294
Stacks Image 299
Stacks Image 304
Stacks Image 309

Poznámka na okraj:

Vedením kroniky města Karvinné byl Dr. Fridolín Šlachta pověřen na základě rozhodnutí městského zastupitelstva ze dne 23. února 1933 (v té době byl starostou MUDr. Waclaw Olszak). První díl kroniky je rozčleněn na dvě části. V první části je nejprve zachycen poměrně podrobný popis obce. Na něj pak navazují informace o přírodních, politických, hospodářských, kulturních, sociálních a národnostních poměrech v obci. Druhou část tvoří vlastní kronikářské záznamy z let 1933-1937. Druhý díl vznikl v roce 1935 a je rozčleněn do čtyř na sebe navazujících oddílů: I. Název, osídlení, rozloha a nejstarší kulturní dějiny, II. Dějinný vývoj a význam hornictví v Karvinné, III. Vznik a vývoj sociálních poměrů hornického stavu v Karvinné, IV. Karvinná za světové války, době plebiscitní a popřevratové. Obsahově je v podstatě stejný jako později vydané Dějiny hornického města Karvinné. V roce 1946 se F. Šlachta pustil do dalšího pokračování kroniky, v třetím díle zachytil události z let 1938-1941.

Náhrobek Dr. Fridolína Šlachty v Doubravě

Také kronika města Fryštátu je psána od roku 1933. Vedl ji učitel a člen městského zastupitelstva Rudolf Kowalik. V kronice nejprve autor v krátkosti shrnuje události od počátku první světové války (1914), zpětně je doplněn rok 1932 a poté již následují vlastní záznamy z let 1933-1937.

Po vytvoření tzv. Velké Karviné (vznikla sloučením měst Fryštát a Karvinná a obcí Darkov, Ráj a Staré Město), vedl kroniku učitel Bedřich Hekl. V několika dílech kroniky zachytil nejprve retrospektivně události let 1938-1945, poslední léta existence samostatného města Fryštátu a následně události z již sloučené Karviné z let 1949-1953.

V létě 1970 byla kronikářkou jmenována tehdejší ředitelka okresního archivu v Karviné PhDr. Magda Plačková. Od roku 1971 vede kroniku města Karviné PhDr. Alexandra Rebrová.

Kroniky obcí Darkov a Staré Město nebyly do karvinského archivu předány. Kronika obce Ráj se dochovala z let 1945-1948, vedl ji řídící učitel Jiří Adamec. Kroniku začal psát v roce 1947, zachytil v ní nejprve retrospektivně historii obce od 19. století, následně poválečné události až do vzniku tzv. Velké Karviné. V roce 1974 byla ke Karviné přičleněna také obec Louky. V archivu jsou uloženy kroniky z let 1952 až 1983. Kroniky vedli postupně učitelé Józef Kokotek, Alois Kubálek a Milan Kajzar. Poslední z kronikářů Józef Pribula vedl kroniku i po ztrátě samostatnosti a vytvoření městské části Karviná-Louky až do roku 1983.

Autorem plánu na stavbu radnice je Siegfried Kramer

Architekt a stavitel Siegfried Kramer se narodil v Brně roku 1877. V roce 1905 získal stavební koncesi ve Vídni. V počátcích své pracovní kariéry spolupracoval s vídeňským architektem Juliem Goldschlägrem. Pravděpodobně v roce 1907 však tato spolupráce končí. V letech 1908-1914 navrhl Kramer několik (13) monumentálních obytných a obchodních domů ve vnitřním okrsku Vídně. Zúčastnil se také několika veřejných soutěží. Realizací skončila stavba výstavního pavilonu v Olomouci, hotelu Zelený strom v Bohumíně a radnice v Karviné. S. Kramer zemřel v roce 1914 ve věku pouhých 37 let v sanatoriu Rekawinkel v Pressbaum.

Samotnou stavbu budovy radnice provedl těšínský stavitel Eugen Fulda

Stavitel a architekt Eugen Fulda se narodil v Těšíně 8. července 1872. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, Vídni a Štýrském Hradci. V roce 1903 převzal v Těšíně vedení stavební firmy, kterou založil v roce 1869 jeho otec Friedrich Fulda. Firmu značně zvelebil a rozšířil vybudováním pily, truhlářství a výrobny betonového zboží. V roce 1907 měl podnik 840 zaměstnanců. Pracoval především na zakázkách pro velké hutní a báňské závody a obce (budovy úřadů, nemocnice, školy apod.). Eugen Fulda zemřel v Těšíně 15. ledna 1942.

Stacks Image 360
Stacks Image 365
Stacks Image 370

Autor plánů kostela sv. Jindřicha je Bohuslav Černý

Architekt a stavitel Bohuslav Černý se narodil 16. května 1857 ve Starých Benátkách (dnes část Benátek nad Jizerou) v rodině Karla a Alžběty Černých, jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec byl stavitelský mistr. Působil v Benátkách nad Jizerou, pravděpodobně i v Praze a Vídni. Bohuslav Černý studoval v letech 1874-79 inženýrské stavitelství na české technice v Praze. Z dochovaných stavebních plánů a informací v literatuře je zřejmé, že minimálně celá 90. léta 19. století pracoval pro centrální ředitelství Larisch-Mönnichů v Karviné. Architekt Černý je mimo jiné autorem dostavby zámku Larisch-Mönnichů v Solci a plánů ke kostelu sv. Jindřicha v Karviné.

Od roku 1903 bydlel B. Černý v Praze. Dne 17. listopadu 1910 zde získal stavitelskou koncesi. K jeho nejvýznamnějším realizacím v Praze bezesporu patří tzv. Šimsovo sanatorium, dnes Kojenecký ústav Thomayerovy fakultní nemocnice. V roce 1964 byla tato pozdně secesní budova spolu s celým areálem zapsána jako kulturní nemovitá památka.

Plán na stavbu kostela sv. Jindřicha
Stacks Image 391
Stacks Image 396
Stacks Image 401
Dosud zjištěná stavební dokumentace z autorské dílny architekta Černého na Karvinsku:

  • 1891 (8. října) – plán hospodářských budov statku Olšiny, Karviná-Staré Město (Sbírka map a plánů, ev. č. 709)
  • 1893 – kolonie na Hranicích, čp. 558-574 – domy pro osm rodin (jeden byt = vstup s kuchyní + obytná místnost) – povolení k užívání 1. října 1893 (Berní správa Fryštát, kart. č. 11)
  • 1894 (19. února) – Závodní hotel – 2 ks plánů na přístavbu Panského hotelu (Herrschaftlichen Hotel) – komisionální jednání 13. dubna 1894, schváleno Okresním hejtmanstvím ve Fryštátě 14. dubna 1894 (Okresní úřad Fryštát , inv. č. 363, k. č. 134)
  • 1894 (17. října) – Závodní hotel - plán na stavbu vedlejší budovy (Okresní úřad Fryštát , inv. č. 363, k. č. 134)
  • 1895 (25. července) – Závodní hotel - plán na nádstavbu a adaptaci staré vedlejší budovy – pohled ze dvora, boční pohled, řezy, půdorysy, situace (Okresní úřad Fryštát , inv. č. 363, k. č. 134)
  • 1895 (1. září) – Závodní hotel - plán na nádstavbu a adaptaci staré vedlejší budovy – půdorysy (Okresní úřad Fryštát , inv. č. 363, k. č. 134)
  • 1900 – kolonie na Jindřišce, (červená) čp. 903-932 – domy pro čtyři rodiny (jeden byt = předsíň, kuchyně, obytná místnost), plány z roku 1900, Okresní hejtmanství Fryštát projednalo 24. května 1901 (Berní správa Fryštát, kart. č. 15)

Vlastní realizaci stavby kostela provedla firma Ing. Hugo Königsbergra

Stavitel Hugo Königsberger se narodil 30. listopadu 1871 v Těšíně. Do Karviné se přestěhoval z Těšína v roce 1898. Od tohoto roku zde také provozoval stavitelskou živnost. Dnem 27. ledna 1904 byla do obchodního rejstříku při Krajském soudu v Moravské Ostravě zapsána firma Hugo Königsberger Baumeister in Karwin. H. Königsberger vedl svou firmu nejdříve z domu čp. 998, v letech 1930-1931 si postavil nový dům čp. 1674. V Karviné pracoval na zakázkách pro Larisch-Mönnichovo centrální ředitelství, obec Karvinou, místní spolky i soukromé osoby. Jeho firma prováděla například přestavbu starých pivovarských objektů na byty pro zaměstnance (1924, 1930), stavbu městské nemocnice (vedlejší budova - 1911-1912), městské spořitelny (1924), přestavbu spolkového domu Praca (1928), podílela se na stavbě německého spolkového domu Turnhalle (1931), průmyslové školy (1923), prováděla stavbu polské obecné školy na Hranicích (1903), české obecné školy na Hranicích (1922), ale také například přestavbu restaurace Josef Baier nebo hostince Rosenthal v Solci či stavbu obytného a obchodního domu pro Rudolfa Žižku. Provozování živnosti stavitelské ukončil H. Königsberger v dubnu 1934. Dnem 11. května 1934 byla firma vymazána z obchodního rejstříku.

Zpracoval

Státní okresní archiv Karviná
Fryštátská 55
733 01 Karviná - Fryštát

Zpracoval

Státní okresní archiv Karviná
Fryštátská 55
733 01 Karviná - Fryštát

O projektu

© Projekt stará Karvinná
Tématický web věnovaný zaniklé Karvinné.
Publikováno poprvé v roce 2010.

O projektu

© Projekt stará Karvinná
Tématický web věnovaný zaniklé Karvinné.
Publikováno poprvé v roce 2010.

Kontakt

+420 596 312 780
podatelna@ka.archives.cz

Kontakt

+420 596 312 780
podatelna@ka.archives.cz

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace