Fotografie a reprodukce ke knize Pamětihodnosti města Fryštátu

Titulní list knihy Dr. Julius Bayer: Pamětihodnosti města Fryštátu, Vídeň 1879/	Znak města Fryštátu	Zámek hraběte Larisch - Mönnicha ve Fryštátě
Radniční věž ve Fryštátě	Nápis na zdi schodiště zámku ve Fryštátě u vchodu do parku	Farní kostel ve Fryštátě dle vzhledu v r. 1870
Lázně Darkov ze západní strany	Lázně Darkov z východní strany	Hrabě Evžen Larisch v zámeckém parku ve Fryštátě
Slezská selská svatba	Orlovský klášterní kostel	Orlovský zámek
Nádraží v Petrovicích	Zámek v Ráji z jižní strany	Hrobka Larischů v parku ve Fryštátě
Pohled na náměstí ve Fryštátě kolem r. 1870	Socha Ondráše od brány rajského zámku	Socha Juráše od brány rajského zámku
Markův kostel a Markova ulice ve Fryštátě r. 1977	Markův kostel a Markova ulice ve Fryštátě r. 1977	Hrnčířská ulice ve Fryštátě: pohled na hrnčířství Pavla Rajnocha, dříve J. Santarius. Foto r. 1911
Hrnčířská ulice ve Fryštátě před zrušením. Budova označená nápisem "Sklenářství" je bývalé hrnčířství, dále Žár, Zmijka, Pompe, König, Budoucnost a krejčovství ADAM. Rok 1970	Rajský dvůr - stodoly u zámku	Lihovar pod zámkem v Ráji. Stál u mlýnského potoka. Rok 1947
Zámek v Ráji po požáru v r. 1977	Karviná - Fryštát, náměstí: Socha sv. Patricka, postavená irským hrabětem Taaffem	Náhrobní deska ze hřbitova u Markova kostela. Dnešní umístění na zdi budovy Jiráskovy školy v Karviné
Řetěz zazděný v nároží radniční věže sloužil ve středověku trestnímu právu jako veřejný pranýř	Erb těšínských Piastovců vytesaný v kameni, umístěný na čelní stěně radniční věže	Fryštátský farář Jan Krušina, farářem ve Fryštátě od 1734 do 1737, kdy zemřel. Založil Bratrstvo Jana z Nepomuku
Fryštátský farář František Linzer, farářem ve Fryštátě od 1792 do 1805, kdy zemřel	Fryštátský farář Matěj Oppolský, farářem ve Fryštátě od 1805 do 1828. Zemřel v Bílsku 1850	Fryštátský farář Josef Plasuń, narozen 1797, zemřel 1864, farářem od 1850
Fryštátský farář Karel Hudiez, narozen v Karviné 1829, zemřel 1902, farářem od 1864	Fryštátský farář Kolek	Fryštátský farář Ludwik Knyps, narozen 25. 7. 1875, zemřel 18. 3. 1944
Pohled na Tryštát přibližně roku 1740	Lihovar v Karviné - Doly, r. 1930	O těžbu v Karviné projevil zájem i rakouský císařský rod, zastoupený arcivévodou Albrechtem, později arcivévodou Bedřichem

Inventární plánek Fryštátu: Plánek zachycuje Fryštát po požáru 5. 4. 1823.

Legenda k plánku Fryštátu po požáru dne 5. IV. 1823

Pamětní spis, který byl udělen arcivévodovi Albrechtovi při jeho návštěvě v Karviné roku 1875. Popisuje jeho zásluhy o rozvoj těžby uhlí na jeho dole Gabriela od roku 1862

Řád zlatého rouna Vysoké Rakousko-uherské vyznamenání. Jeho nositelem byl také Jan Larisch -Mönnich, nar. 30. 5. 1821. Od roku 1865 do roku 1867 byl ministrem financí. Zemřel r. 1884. Řád udělován od roku 1429. Za 456 let bylo uděleno 1001 vyznamenání. Z toho za vlády Františka Josefa 159 vyznamenání. V roce 1892 bylo v Rakousku mimo šéfa a suveréna řádu 85 rytířů, z toho 21 členů císařského rodu, 18 cizích suverénů a princů vládnoucích rodů, 5 zahraničních a 41 Rakouských rytířů.