Tyto události způsobil především Hans Sedlnitzký, který měl pověst rebela. S fryštátskými měšťany, které tvrdě utiskoval, žil stále ve svárech, byl jimi posléze jat. Rušení pokoje a sporům byl pak učiněn konec zemskými soudci. Tím však nebyl v žádném případě přiveden k tomu, aby se choval pokojně, provinil se opět porušením míru, uprchl opět z vězení v Těšíně a po opětném zatčení v r. 1517 doznává, že si dovoloval příliš mnoho vůči zeměpánu i jeho poddaným a že vévoda, ačkoliv měl dost důvodů potrestat jej smrtí, daroval mu svobodu pod podmínkou, že opustí Těšín před východem slunce a nebude nic podnikat proti vévodovi ani proti obyvatelům země. Tento závazek však nedodržel, neboť v r. 1582 žaluje Matyáš Zygota, že Jan Sedlnický ve Fryštátě provádí různé výtržnosti a násilnosti nejenom vůči poddaným, ale i cizím lidem. Se svými kumpány přepadal po nocích vesnické obyvatele a šlechtická sídla, až se pak jsa stíhán zemským právem jako rušitel zemského míru už více neukázal.

       Na počátku 18. století vpadl do města velký počet loupežníků pod vedením tehdy proslulého Ondráše Šebesty z Janovic a jeho kumpána Juráše z Morávky, kteří ve městě a na dědinách nejenom loupili a plenili, ale páchali i všelijaké hrůzné činy a zakládali požáry. 0 tom se dodnes zachovalo ve Fryštátě několik pověstí (viz "Ráj" a "Opplisch" ("Opizdí").