Farní kostel měl své osudy ve všech válkách a požárech vždy pevně spjaté s osudy města. Dne 17. dubna r. 1511 byl zachvácen plameny při požáru města. Také roku 1617 (29. ledna) ztratil při požáru svou střechu, nevyhořel však úplně. Střecha byla při hašení stržena, aby se zamezilo rozšíření požáru. Zato však 13. září vyhořel společně s městem. Při tomto požáru ztratil kostel svou věžní kopuli. Při posledním požáru města (1823) zůstal kostel před požárem uchráněn. V třicetileté válce způsobil nesmírné škody fryštátskému kostelu, který měl pověst bohatého stánku božího, markrabě Jiří, vévoda krnovský. Stejné neštěstí potkalo kostel v roce 1620 při nájezdu Dánů, kdy bylo uloupeno mnoho cenností. V době francouzské revoluce bylo odevzdáno státu jako vlastenecká oběť mnoho stříbrných kostelních nádob a také několik stříbrných votivních desek, současně s jinými cennými předměty. V roce 1810 bylo v důsledku těžké francouzské války z příkazu odevzdáno veškeré stříbro státu. Pouze dva kalichy a ciborium byly zachráněny, avšak jen po odevzdání stejné váhy stříbrných peněz, tedy tolik, kolik vážil podstavec a prostřední díl každého kalichu.

       Výkupné uhradili dobrodinci kostela, zvláště pak paní hraběnka Larischová-Mönnichová.

       Za odvedené stříbro obdržel kostel úpis znějící na 3%ní úroky, který se potom nalézal mezi ostatním majetkem kostela. Tak tedy jen dva kalichy a ciborium byly jediné z mnoha stříbrných předmětů, které si kostel v těžkých dobách uchoval.

       Název kostela prošel rovněž změnami. Od nepaměti byl zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté, avšak po výměně bývalého obrazu na hlavním oltáři počátkem tohoto století (19.), kdy byl obraz "Nanebevzetí Panny Marie" nahrazen obrazem "sv. Kříže" byl kostel knížetem biskupem vratislavským Josefem Kristiánem, knížetem v. Hohenlohe a z Bartensteinu atd. přejmenován na paměť sv. Kříže.