Mnoho mrtvol, ležících ve vrstvách na Kramarosikově pozemku, uspíšilo zřízení definitivního hřbitova. Na potřebu byl upozorněn Excelence Jan Hrabě Larisch-Mönnich, který bezplatně daroval místo ležící nedaleko kostela sv. Marka na cestě z Horního předměstí, naproti městským stodolám. Byl vpravo od stodol ležící rybník, který náležel k Mizerovskému dvoru.

       Dva roky nebyli farníci s tímto místem spokojeni, protože rybník měl vysoké břehy a po dešti se vždy zvedala hladina vody. Teprve když fryštátský děkan Dr. Matyáš Oppolsky dal odstranit vysoké břehy a zeminu z nich dal rozhrnout po celé ploše, zřídil odvodňovací příkopy a po okraji hřbitova dal vysázet akáty a lípy, obdrželo místo důstojný vzhled a farníci byli spokojeni.

       Ha tomto hřbitově stojí ohnivzdorně ,(z cihel) vystavěna kaple, která byla zřízena r. 1825.

       Po hromadných úmrtích na choleru v roce 1834 byl tento hřbitov rozšířen o 800 čtverečních sáhů a tento všeobecný hřbitov společně se svatým polem u kostela sv. Marka jsou teď jedinými místy, kde jsou pohřbíváni farníci ze všech obcí, přifařených k Fryštátu. O tento všeobecný hřbitov se rovněž zasloužil farář Karel Hudzietz, který v roce 1865 dal postavit drenážní trubky k odvodňování, zřídil nový železný kříž, postavil 4 sloupy, opatřené květinovými vázami a hřbitov opatřil zděnou vstupní bránou.