Pozdrav obránců.
Těžké časy prožíval náš milovaný východoslezský kraj v posledních létech. Dlouhá válka se všemi prožitými hrůzami, strádáním, žalem a bídou, potom neméně nezhojitelná plebiscitní doba, rozepře a různice, které byly zavlečeny do našeho pokojného kraje, roztržení celistvého východoslezského kraje se všemi zlými následky, trvalé změny, které přinesly částečně konfiskace majetku, průmyslové a hospodářské krize a mnoho dalších zkoušek, které muselo vydržeti trpělivé obyvatelstvo.
Přes všechny tyto příhody si zachovali východoslezané svou dobrou vlastnost, radost z práce, obětavost, pocit sounáležitosti a lásku k domovu. Věrný obraz východoslezanů v malém měřítku podává náš jubilující spolek. Když nadešla jakákoliv nouze a starosti v průběhu let, která zasáhla naši zemi a občany, otřásla jejími základy a dolehla těžce na bedra každého člena, přece zde zůstali stát pevně. Jeho síla je jeho úloha, které se nikdy nestal nevěrný. Je stále na svém místě, ochoten pomoci v nouzi svému bližnímu, nemyslí jen na sebe, ale slouží všeobecnému blahu, nezná žádné rozdíly v politické příslušnosti, čímž se stali dobrovolní hasiči a jeho záchranné oddělení ve Fryštátě silní a jednotní, velicí a vážení.
S uspokojením a plnou nadějí do budoucnosti slaví náš spolek svou jubilejní slavnost a zdraví všechny své přátele a příznivce, všechny hosty a účastníky na slavnostním dnu provoláním svého srdečného pozdravu obránců.
Vítáme Vás všechny ve Fryštátě, v místě naší činnosti, vítáme Vás všechny, kteří se chcete potěšit s námi.
Díky Vám všem za Váš živý zájem o naši čestnou činnost, díky za Vaši, tak často prokazované přátelství.
Zachovejte nám Váš živý zájem o naši čestnou věc a doufáme, že jej projevíte i v budoucnosti. Nezapomeňte na věrné ochránce, kteří zde stále stojí na stráži.
Přejeme Vám prožití několika krásných hodin v našem středu a trvalou vzpomínku na naši padesátou slavnost založení spolku, kterou si v myšlenkách odnesete domů.
Buďte vítáni a na shledanou.
50 let hasičské hlídky.
Dobrovolným hasičům města Fryštátu k jejich padesátileté slavnosti založení spolku.
Dne 3. srpna 1924, věnováno z přátelství. HERMANN HESS.
Volný překlad: Rudolf Hrubý, přepis do digitální podoby Rudolf Hrubý ml.
| Sestra slunce* sestupuje k zemi níž, * "živel oheň" |
| čeká, až tento svět stvoří Božský čin |
| a svítící byly její štíhlé údy, |
| kterými se dotkla lidské půdy. |
| Kde vkročila, tam muselo vše ustoupiti |
| před nádherou a Boží mocí, |
| lidské dílo mělo před ní vyblednouti |
| a vše klesnouti do zemské temnoty... |
| Tu uviděl tvůrce svou práci ohroženou, |
| proto ji zasáhl mocnou kletbou |
| a přikázal jí proto jen pomáhati, |
| její plamenný pohled - oheň - nesmí k nebi vyšlehnouti. |
| Jak děkovné bylo lidstva šťastné modlení, |
| které nyní mohlo žíti bez nebezpečí, |
| ale spoutaná řetězy Sestra slunce, |
| tyto tavila, jako led v létě. |
| Zde dalo Božstvo do rukou zbraně |
| svému pozemskému pokolení ke své obraně, |
| kterými si vybojuje své volnosti |
| a kterými ji ke svému užitku zkrotí. |
| Tak začal věčný zápas, |
| zápas člověka s živlem, |
| ve kterém lidstvo často vítězilo, |
| ale konečný boj ještě neskončilo... |
| Činili se muži spolu |
| v ušlechtilém obětování - pomoci bližnímu, |
| často nasazovali svůj život plamenům |
| a přinášeli pomoc, za čest bohům. |
| Kdo zná je všechna, ta věrná srdce bojovníků, |
| která odhodlaně drží hlídku v každý den, |
| ve snaze zabránit utrpení, mnoha bolestem, |
| kteří jsou stále připraveni postaviti se za nás osudu? |
| Když nocí šedivá země mírově sní, |
| zlatá hvězdička stříbrné světlo zapálí, |
| když tiše větry šumí ve stromech, |
| na jezeře měsíční růže snivě vykvete, |
| pak vykročí sluneční sestra světem |
| a její oči, ohnivé blesky jsou jí odměnou, |
| Sítí se volně, jako přisluhovač hordě |
| a chce se vypořádat se synem země. |
| S pomocí však již spěchá náš nástup společně, |
| přílby jiskřící v záři ohně, |
| rozkazy, praskot divokých plamenů |
| a --- někde daleko kčik dítěte... |
| Ten proniká do srdcí všech mužů - |
| ti statečně šplhají po domě vzhůru, |
| stále zuří plamen, spáleniny, bolesti, |
| ale "pomoc, pomoc," doléhá z dálky do uší. |
| Sazemi ušpiněné tváře a spálený oděv, |
| však úsměv štěstí v šťastném pohledu, |
| tak sestupuje odvážný zachránce směle z žebříku |
| a přináší dítě dolů rodičům --- |
| Přináší život z hrobu, |
| něžný život, ano ten nám náleží, |
| sestupuje, jako hrdina, do našich řad patří, |
| jako mnoho dalších, kteří lidský život ctí. |
| Proto ocenění, čest všem a mužům chvála, |
| celé hlídce, která se v našich řadách boji zasvětila. |
| Sluneční sestře divokou moc kouzlem spoutala, |
| aby se lidská práce dařila. |
| Vavřínový věnec by měl jejich čela ovíti, |
| lidstvu v každém čase věrní hasiči |
| a jejich chválu budou ještě příští zvěstovati, |
| vnuk snad jejich činy dokoná. |
| Proto ať tato slavnost, kterou fryštátští občané slaví |
| slavnost šlechetné, čisté lidskosti, |
| má obraz celému světu odhaliti, |
| jak lidé, mají praví lidé býti. |
| Již padesát let hlídka ve cti a věrnosti - |
| hasičská ochrana z fryštátu v každém čase |
| i když se svět mění, obnovuje, |
| ona se ještě nikdy nezalekla své záslužné práce... |
| Stále s pomocí byla v každém čase připravena, |
| daleko v zemi je její chvála známá, |
| protože přátelství je pravým zdrojem, |
| z kterého šlechetný, dobrý duch prospívá. |
| Proto příjměte srdečný dík, dobří přátelé, |
| vlast přijme ráda Vaše srdce celé |
| a chce Vám vroucí dík obětavosti, |
| bohatý dík a také hlasité sláva. |
 |
 |
 |
 |
|---|