Stavba opevnění na československých hranicích byla pozorně sledována od začátku polskou výzvědnou službou. V roce 1936 bylo hlášeno již o záměru opevnění hranice s Polskem ze strany Těšínského Slezska, o rok později vykazovala špionážní síť všeobecné neprůkazné informace o prvních objektech stavěných u Hlučína. Vchod do dvoupatrových objektů měl být postaven zesilného plechu i plátů posunovatelných do stran. V přízemí měly být okna asi 75cm², zamřížované a zasklené silným sklem, rovněž zasouvatelná. V objektech měly být umístěny tanky. S postupem času se stávaly zprávy konkrétnější. Tak 24. února 1938 byly hlášeny přibližné rozměry objektu: šířka 4m, výška 2m, výška dolního poschodí (?) 3m. V hlášení z 8. dubna byl uveden stav postavených objektů v jednotlivých obcích, nejen na úseku hranice s Polskem ?(zápis z hlášení):

       Navíc byly získané informace o stavbě podzemní továrny v obci Háj, pravděpodobně se jednalo o varovnou skupinu "Smolkov".

       Ve stejném čase výzvěd předal informace o výrobě ocelových krytů pro těžké kulomety v Třinecké huti, určené pro úsek Kojkovice - Jablunkov. Stejně v dubnu byl již znám rozsah stavby objektů na linii řeky Olše od Petrovic do Těšína - 42 pevnůstek. V květnu v referátě šéfa hlavního štábu byly hlášeny všeobecné charakteristiky pevnůstek:
       - Pevnosti velké - 2 věže pancéřové, v některých zastavěná plocha 150 - 200m², stěny 1,5m, stropy 1m
       - Pevnosti malé - pro těžké kulomety (po 2), stěny do 1m, rozměr 4 x 2,5m.

       Zakrátko, 25. května byly tyto údaje upřesněny takto: - Pevnosti malé - hloubka základů 3 - 4m, síla stěn bočních 60cm, v přední části 80 - 100cm, strop 120cm, zesílení - pruty 20mm. Zábrany - kolejnice, 6 řad a příkopy o hloubce 1,5 - 2m s obetonovaným srázem. V květnu bylo hlášeno o stavbě na polské hranici v okolí Fryštátu 30 krytů. Na začátku června hlásila výzvědná služba, že pravděpodobně na úseku Louky - Třinec jsou budovány kryty v podobě zvonů, jejichž horní část sahá 1,5 - 2m nad terén a které jsou určeny pro těžké kulomety. Důstojnická stanice číslo 1 v Krakově odevzdala oddělení II. hlavního štábu originální výkres pevnosti, postaveného na terénu třinecké továrny, miniaturu zařízení pro elektrifikaci v opevnění a výkres pancéřových kopulí vyráběných v Třinci v počtu 2 - 3ks týdně. Stejná stanice krátce nato předala informace o rozmístění dělostřeleckých pevností v obci Hlučín. V srpnu druhé oddělení Hlavního štábu v úkolech pro špionáž hlásil, že ve věci českých opevnění na vrcholu Čantorie byla potvrzena zpráva o vybudovaných betonových pevnostech a že také je budováno opevnění za Třineckou hutí. V soupisu pocházejícímu pravděpodobně z doby před obsazením Záolší je vyjmenováno 225 pevností, v tom 4 velké v rajónu Bohumína s upřesněním jejich důkladného rozložení. 7)