Pro stavbu radnice byla obecním zastupitelstvem vybrána stavební parcela v blízkosti dnes již také neexistujícího kostela sv. Jindřicha. Na její architektonický návrh byla vypsána veřejná soutěž. Zní vzešel vítězně vídeňský architekt Siegfried Kramer. Na plánech radnice schválených obecním zastupitelstvem 7. března 1908 je jako spoluautor uveden rovněž Julius Goldschläger. Plány však vznikly pravděpodobně krátce po té, co oba architekti ukončili svou spolupráci. V článku věnovaném karvinské radnici, uveřejněném v roce 1908 v časopise Wiener Bauindustrie-Zeitung, je jako autor uveden pouze Siegfried Kramer. Samotnou stavbu budovy radnice provedl těšínský stavitel Eugen Fulda. Oproti původním plánům došlo při vlastní realizaci projektu k zrcadlovému obrácení celého objektu včetně vnitřního uspořádání.
Dne 28. října 1908 byla Karviná povýšena císařem Františkem Josefem I. na městys, v prosinci téhož roku začala budova sloužit svému účelu. V suterénu budovy byla umístěna, kromě sklepů atechnického zázemí, také policejní cela. V přízemí se nacházel vstupní vestibul, odkud vedlo tříramenné schodiště do prvního patra. Nalevo od vstupu se nacházela pošta, napravo služebna obecní policie a kanceláře obecního úřadu. V prostorách pošty bylo ještě jedno schodiště vedoucí k bytu správce pošty v poschodí. V prvním patře se dále nacházela velká a malá zasedací místnost, matrika, archiv a kancelář starosty. Představu o vzhledu interiéru si můžeme udělat jen na základě několika málo dochovaných fotografií. Z období první republiky se dochovaly fotografie velké zasedací místnosti. Stejný prostor zachycují také fotografie pořízené kolem roku 1940. Okna v zasedací místnosti byla doplněna o vitráže s nacistickými symboly. Z tohoto období jsou také fotografie hlavního schodiště. Jako sídlo obecní reprezentace, sloužila budova až do roku 1948. V průběhu tohoto roku došlo k definitivnímu sloučení Karvinné, Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města. Z Karvinné se stala městská část Karviná-Doly. Místní národní výbor, který sídlil v budově radnice od května 1945, se po sloučení přestěhoval do Fryštátu, který se stal centrem nově utvořeného města. Před definitivním uzavřením budovy zde ještě sídlil Okresní výbor Komunistické strany Československa a Okresní výbor Československého svazu mládeže.
V průběhu léta 1954 se na radnici začaly velmi zřetelně projevovat důlní vlivy. Dne 4. září 1954 konstatovala komise, která prováděla pravidelnou obhlídku ohrožených objektů, že je nutno prohlásit budovu za ohroženou do té míry, že je nezbytné vydat demoliční výměr. Protokol ze 6. listopadu 1954 konstatoval, že budova radnice již není používána a právě probíhá demontáž ústředního topení a elektrické instalace. Budova však zůstala opuštěna ještě několik dalších let. Demoliční výměr byl vydán v roce 1962.