Počátky zámku Ráj se datují do roku 1563, kdy kníže Bedřich Kazimír, majitel panství Fryštát, začal budovat své nové reprezentační sídlo ve vsi Ráj. Stavba této původně renesanční čtvercové stavby trvala sedm let a byla dokončena v roce 1570, kdy začal být knížetem a jeho dvorem obýván. Zámku si však Bedřich Kazimír příliš neužil - zemřel hned následujícího roku 1571. Zámek Ráj pak vystřídal poměrně velké množství majitelů: Václav z Cedlic, rod Cikánů ze Slupska, Jan Scheindorfer, Abraham von Steinkeller, rod Sunků z Budatína, Adam Václav z Tenczina, Jindřich Vilém Wilczek, Martin von Wienzkowski, kníže von Croy.
V roce 1749 koupil fryštátské panství s Rájem hrabě Mikuláš Taafe z Carlingfordu a ten nechal zámek přestavět v barokním slohu. V této podobě již zámek přetrval až do svého smutného konce. Jednalo se o trojkřídlou stavbu o půdorysu ve tvaru písmene „U“. Tři jednopatrová křídla svírala arkádové nádvoří s ochozy, uprostřed byla vybudována kruhová fontána. Jihozápadní křídlo zámku bylo předsazeno vysokou čtyřbokou věží se dvěma kopulemi. Na jihovýchodní straně pak byla křídla zámku uzavřena bránou s pilíři a třemi oblouky. K zámku náležel rovněž park a umělý rybník, který byl situován před severovýchodní křídlo.
V roce 1792 koupil fryštátské panství i s Rájem hrabě Jan Larisch Mönnich, panství Ráj však hned následujícího roku odstoupil svobodnému pánu Jiřímu Bessovi z Chrostiny.
V roce 1863 postihl zámek rozsáhlý požár, jehož příčinou byl úder blesku do zámecké věže. Při následných opravách byla věž opatřena mansardovou střechou s vikýři a zámek doznal i několika dalších změn, včetně nové fasády.
V roce 1899 získal zámek do svého vlastnictví hrabě Jindřich Larisch-Mönnich a v držení tohoto rodu zůstal až do roku 1945.
Po konfiskaci majetku se zámek stal vlastnictvím československého státu a jeho národním správcem byl jmenován MUDr. Alois Žurek. V roce 1946 převzal správu Eduard Somerlik a následně se vlastnictví zámku ujaly Ostravsko-karvinské doly, národní podnik Ostrava. Nejprve proběhla jeho adaptace na Domov hornických učňů, v roce 1948 zde sídlila polská obecná škola a mezi lety 1949 až 1951 zámek využívala také Okresní politická škola v Karviné.
V roce 1951 se do zámku nastěhovala Posádková nemocnice z Karviné - Dolů a na podzim 1955 pak karvinská porodnice s 85 lůžky. Po dokončení novostavby Nemocnice s poliklinikou v Karviné - Ráji v roce 1958 porodnice zámek opustila a byl již využíván pouze jako oddělení mužského interního oddělení, a to do roku 1968.
Zámek po tuto dobu postupně chátral, arkádové nádvoří bylo vybetonováno bez potřebného odvodnění, což způsobilo postupné pronikání vody do základového zdiva. To mělo za následek narušení celé konstrukce a v roce 1968 dokonce zřícení části obvodových zdí. V havarijním stavu byla rovněž celá střecha stavby, neboť od roku 1945 nebyly na zámku prováděny žádné rozsáhlejší opravy. Zkázu opuštěného a neudržovaného zámku dovršil požár v roce 1976. K záchraně zámku pak už neexistovala žádná vůle ani zájem. Úředním rozhodnutím byl zámek Ráj definitivně demolován na podzim roku 1980.


Záznam v Památkovém katalogu NPÚ



PhDr. Rebrová, Alexandra: Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí (Karviná 2002)
Publikace v knihovně SOkA Karviná


František Musil, Miroslav Plaček: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska (Libri Praha, 2003)
Publikace v knihovně SOkA Karviná


Benatzky, Jindřich: Zámek v Karviné IV-Ráji (Publikováno v Těšínsko Roč. 16, č. 2 (1973), s. 11-12. Český Těšín : Okresní vlastivědný ústav, 1973)
Digitalizovaná verze článku (PDF)


Hrubý, Rudolf: Vzpomínka na rájský zámek (Publikováno v Studie o Těšínsku 11, s. 101-106. Český Těšín : Okresní vlastivědné muzeum, 1983)
Digitalizovaná verze článku (PDF)

Ráj (zámek) (Wikipedie)

Zámek Ráj (Zaniklé obce a objekty)

Ráj (Hrady.cz)