Jednou z nejtěžších důlních katastrof, s největšími ztrátami na lidských životech, byl výbuch metanu na třech vzájemně propojených šachtách – Františka, Jan a Hlubina, patřících Larisch-Mönnichům. K prvnímu ze série mnoha dalších výbuchů došlo v pátek 14. června 1894 o půl desáté večer na dole Jan. Při tomto výbuchu byli dva narážeči smeteni do šachty a v důlním poli, kde k explozi došlo, pracovalo v tu dobu 165 horníků. Nikdo z nich se nezachránil. Protože důl Jan byl propojen s dolem Františka a Hlubina, došlo k sérii dalších výbuchů. Záchranná četa, která pod vedením Ing. Racka okamžitě sfárala na pomoc postiženým horníkům, byla tímto výbuchem zasažena naplno, a všichni její členové byli usmrceni. Příští den ráno došlo ke třem dalším explozím. Celkem zahynulo při tomto neštěstí 235 horníků a dozorců, kteří po sobě zanechali několik stovek vdov a nezaopatřených dětí. Těžba na dole Františka a Hlubina byla obnovena až v lednu a v únoru příštího roku. Nad epicentrem výbuchu byla na památku obětem neštěstí vybudována kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Rudolf HRUBÝ: Katalog památek města Karviné (I. díl): strana 169