Nic nebylo nalezeno...
Archiválií rozumíme takový záznam, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií. Archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou.
Základními stavebními kameny každého archivu jsou archivní soubory (fondy a sbírky). V těchto souborech jsou uloženy archiválie daného původce, u něhož byly archiválie před převzetím do archivu shromážděny. Ne všechny archiválie jsou přístupné. Jejich přístupnost určuje jednak příslušná legislativa, jednak stav zpracovanosti daného archivního souboru.
Archiválie, které jsou přístupné k nahlížení, pokud to umožňuje jejich fyzický stav a stav zpracování. Za zpracované jsou považovány archiválie opatřené alespoň prozatímním inventárním nebo manipulačním seznamem. Vyšším stupněm zpracování je inventarizace. Za inventarizované jsou považovány archiválie opatřené dílčím inventářem, inventářem, katalogem, rejstříkem, tematickým katalogem, soupisem dokumentů a tematickým rejstříkem. Všechny výše vyjmenované typy inventářů, katalogů aj. se obecně nazývají archivními pomůckami. U rozsáhlejších archivních souborů je zcela běžné, že jsou zpřístupněny několika svazky, či více typy archivních pomůcek.
Archivní soubory a sbírky, k nimž nebyl vyhotoven žádný z výše uvedených druhů archivních pomůcek, jsou chápány jako nezpracované a v obecném pohledu za nepřístupné. O jejich možném zpřístupnění k badatelským účelům rozhoduje individuálně ten archiv, v němž jsou trvale uloženy.
V archivních pomůckách se nacházejí detailnější informace o příslušném dokumentu (archiválii) nebo skupině dokumentů. Tyto informace definujeme jako inventární záznam (jednotku popisu). Inventární záznam v systému DIGITÁLNÍ BADATELNY tvoří základní popisnou jednotku. Jde o zdroj konkrétnějších informací. Na podobné úrovni jako inventární záznam (zdroj konkrétnějších informací) stojí záznamy z tzv. tematických databází. Jedná se o databáze virtuálně rozdělené dle typu archiválií, které poskytují možnost hledání detailnějších (strukturovanějších) informací o archiváliích napříč archivními soubory a pomůckami. Jedná se o tzv. “živé” databáze, které se neustále doplňují a aktualizují.
Původce je fyzická nebo právnická osoba, organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, z jehož činnosti příslušný dokument (archiválie) vznikl.
Archivní soubor je soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku. Databáze Archivních souborů Vám poskytne přehled v základní evidenci archiválií.
Archivní pomůcka se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci o obsahu a časovém rozsahu archivního souboru nebo jeho části. Vytváří se a zpřístupňuje se badatelům v tištěné i digitální podobě. Základními typy archivních pomůcek zastoupenými v naší Digitální badatelně jsou:
Manipulační seznam
• základní seznam všech inventárních jednotek archivního souboru nebo jeho částí pořízený pro evidenci archivního materiálu a k orientaci v jeho obsahu.
Inventář
• základní seznam všech inventárních jednotek uzavřeného archivního souboru pořizovaný pro evidenci archiválií a jejich uložení a k orientaci o obsahu, časovém rozsahu a množství archiválií. Vždy obsahuje úvod s údaji o vývoji původce archiválií, vývoji a dějinách archivního souboru a o principech jeho uspořádání a stručný rozbor jeho obsahu.
Katalog
• archivní pomůcka k archivnímu souboru nebo jeho části, poskytující podrobné informace o obsahu a formě archiválií.
Rejstřík
• abecedně uspořádaný jmenný (osobní, geografický nebo názvový) a věcný ukazatel sloužící k podrobné orientaci po obsahu archivního souboru nebo jeho částí.
Fotografie, pohlednice, tisková vyobrazení: záznamy o klasických „papírových“ fotografiích, negativech, diapozitivech. Z hlediska vhodnosti popisných polí jsou v této databázi evidovány i pohlednice, ač se technicky vzato nejedná o fotografický dokument, ale tisk. V určitých případech je zde evidován i jiný obrazový materiál – grafické listy, kresby, drobné tiskoviny.
Kartotéky: záznamy o kartotéčních lístcích vzniklých zejména za účelem evidence obyvatel.
Kroniky: záznamy o kronikách a pamětních knihách různého typu – obecní, městské, farní, spolkové aj.
Listiny: záznamy obsahující pergamenové a papírové listiny.
Mapy, atlasy, technické výkresy: záznamy o mapách, plánech a technické dokumentaci.
Matriky: záznamy obsahující rodné, oddací a úmrtní matriky.
Otisky typářů: záznamy o pečetích a razítkách na listinách a listech, příp. ze sbírky pečetí (odlitků).
Typáře: záznamy o typářích (pečetidlech a kovových razítkách).
Pozemkové knihy: záznamy obsahující pozemkové knihy a urbáře, které tvořily významnou součást sporné a nesporné agendy vrchnostenských a městských úřadů.
Spolkové spisy: evidence vzniku, fungování a zániku spolků, resp. spolkových spisů (spolkový katastr); nyní vedeno pouze Zemským archivem v Opavě. Obsahují žádosti o povolení spolku, stanovy, seznamy zakladatelů, účel spolku, sídlo, rozhodnutí o vzniku nebo zamítnutí, zprávy o činnosti, způsob zániku spolku.
Veduty: záznamy o vedutách - kresebných nebo tištěných panoramatických zobrazení lokalit. Budou zde postupně evidovány i veduty vzniklé po roce 1850.
Video a audio záznamy: záznamy o audiovizuálních (filmech) nebo zvukových dokumentech.
Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje databázi kartoték, kterou tvoří specifický materiál z archivních fondů v různém stupni zpracovanosti. Obsahem této databáze jsou především kartotéční lístky vzniklé zejména za účelem evidence obyvatel. Nejpočetněji jsou zde zastoupeny tzv. odsunové kartotéky tvořené evidenčními listy osob určených k poválečnému vysídlení. V databázi se však nachází například také evidenční karty pojištěnců, evidence německých státních příslušníků (tzv. Volkskartei), kartotéky k agendě domovského práva, evidenční karty domů s jejich majiteli a obyvateli.
Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje v Digitální badatelně většinu matrik z území bývalého Severomoravského kraje, a to od nejstarších ze 2. poloviny 16. století až po svazky sahající do poloviny 20. století (u rodných do 20. let 20. století).
Matriky se studují online v Digitální badatelně ZAO. Fyzicky je možno v opavské a olomoucké badatelně předložit pouze ty matriky, které po předání do archivu čekají na digitalizaci a zpřístupnění online (a u nichž to zároveň dovoluje ochranná lhůta). V případě potřeby je Digitální badatelna dostupná na počítačích ve všech badatelnách ZAO.
Upozornění:
V roce 2025 byly do ZA Opava a pobočky Olomouc kompletně převzaty všechny oddací a úmrtní matriky končící rokem 1949.
Vzhledem k velkému množství svazků probíhá jejich digitalizace postupně a přesné termíny zveřejnění konkrétních matrik nejsou známy.
Prosíme veřejnost o trpělivost a pochopení, než bude digitalizace těchto svazků ukončena.
Evidenčně jsou v databázi podchyceny všechny matriky vedené do roku 1949, starý údaj o místě uložení na příslušném matričním úřadě je po připojení digitalizátů průběžně odstraňován.
Uveřejnění jednotlivých matrik je potřeba ověřovat v pravidelně generovaných výpisech aktualizovaných dat na úvodní stránce Digitální badatelny.
Převod německých nebo latinských názvů míst na české umožňuje příručka Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy (sestavil Dr. Adolf Turek a kol., vydal Zemský archiv v Opavě v r. 2004). Její text podchycuje v abecedním řazení všechny lokality v tomto regionu, vývoj jejich názvů a administrativní zařazení a je přístupný zde.
Zeměpisnou orientaci usnadňuje mapa obvodů římskokatolických farností a sídel evangelických farností k roku 1949.
Využít můžete rovněž mapu zobrazující všechny farností a úřady rozdělené podle typu, jejichž matriky v Digitální badatelně naleznete. (Tuto mapu vytvořila a poskytla paní Justyna Cwynar.)
Technická poznámka:
Pro zobrazení pouze matrik uložených v pobočce Olomouc (nebo pouze v ZA v Opavě) zadejte požadovanou hodnotu do výběrového pole "MÍSTO ULOŽENÍ"! Vzhledem k tomu, že všechny naše matriky jsou evidovány ve fondu ZA v Opavě, hledání s aktivovaným výběrem jen archivu "ZA v Opavě, pobočka Olomouc" skončí vždy s nulovým výsledkem!
Zemský archiv v Opavě od roku 2012 zpřístupňuje v Digitální badatelně pozemkové knihy, které tvořily významnou součást agendy vedené u patrimoniálních a městských úřadů. Obecně lze říci, že pozemkové knihy právně pojišťovaly změny a zamýšlená budoucí vypořádání na nemovitostech městského nebo rustikálního charakteru. Představují jedinečný písemný pramen, neboť vklady v nich zaznamenané nahrazovaly samostatné vyhotovení listin, jimž byly postaveny na roveň.
Pod termín pozemkové knihy se řadí několik druhů knih, jejichž způsob vedení nebyl jednotný a měnil se nejen v souvislosti s nařízeními vlastníky panství a centrálních úřadů, ale také v závislosti na stupni rozvinutí městských a vrchnostenských kanceláří. Zásadní změny přineslo zrušení patrimoniální správy v roce 1850, kdy vedení pozemkových knih přešlo na okresní soudy, kterým byly staré pozemkové knihy z patrimoniálních a městských úřadů předány.
Označení jednotlivých pozemkových knih se často lišilo v souvislosti s jejich proveniencí. V městském prostředí je možné se setkat s širokou škálou pozemkových knih, mezi které patří například knihy kupních smluv, knihy kupů/prodejů, trhová/kupní registra, knihy hypoték, knihy svatebních smluv, knihy testamentů a sirotčí registra. V prostředí patrimoniálních kanceláří knihy obdobného typu nesly povětšinou označení gruntovnice nebo purkrechtní registra, do kterých byly zapisovány rovněž svatební smlouvy nebo testamenty.
Samostatnou kategorii tvoří urbáře. Jsou soupisem platů, naturálních dávek a robot plynoucích z jednotlivých poddanských usedlostí ve prospěch vrchnosti. V některých urbářích je možné najít bližší popis panství nebo privilegia vážící se na konkrétní objekty. Vznikaly z iniciativy vrchnosti a většinou byly sepsány pro celé panství, a to buď formou sumárního výčtu dávek a povinností jednotlivých poddanských měst a vsí, či formou jmenného soupisu obyvatel konkrétních lokalit a výše jejich odvodů.
Obě kategorie představují cenný zdroj informací pro studium hospodářských, sociálních a právních dějin a pro genealogická bádání.
Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje v Digitální badatelně dochované sčítací operáty z veškerých státem nařízených sčítání lidu v rozmezí let 1869–1921 (1869, 1880, 1890, 1910, 1921), včetně i tzv. “neúředních” (s přesahem od roku 1830–1930), dle tehdejší příslušnosti jednotlivých lokalit do soudního a správního okresu.
Soupis lokalit, u kterých jsou vytěžené informace typu: sčítané osoby a číslo popisné (aktualizováno 24. 3. 2023)
Doplňující informace:
- Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy (sestavil Dr. Adolf Turek a kol., vydal Zemský archiv v Opavě v r. 2004). Text publikace podchycuje v abecedním řazení všechny lokality v tomto regionu, vývoj jejich názvů a administrativní zařazení: k dispozici zde.
- Informace o historii sčítání lidu na našem území: stránky Českého statistického úřadu.
Při používání filtru "Jiné datum od - do" jsou v datech archiválií prohledávána i tato kontextová pole:
Tematická databáze Knihovna je v Digitální badatelně nabízena formou odkazu na samostatnou aplikaci (knihovna.archives.cz), neboť neeviduje archiválie.
Knihovny jednotlivých archivů se zaměřují především na literaturu z oblasti humanitních věd, okrajově pak na přírodovědné a technické obory. Hlavní důraz kladou na knižní a časopiseckou produkci jednotlivých regionů včetně tzv. šedé literatury. Díky tomu mohou sloužit jako významný doplněk při studiu archivních pramenů.
Pro evidenci knihovních fondů je jednotně používán systém ARL (Advanced Rapid Library). Vykazovány jsou počty titulů, nikoliv svazků – například periodika jsou evidována jako jeden titul, i když mohou zahrnovat desítky ročníků. Řádově stovky titulů jsou digitalizovány a přístupné online – např. adresáře, katalogy kněžstva...
Elektronická databáze knižních fondů ještě není beze zbytku úplná, z celkového počtu přibližně 344 000 titulů je aktuálně (2026) v systému evidováno zhruba 265 000. Pokud tedy hledaný titul v aplikaci Knihovna nenajdete, nemusí to nutně znamenat, že jej nemáme k dispozici. V takovém případě nás kontaktujte, rádi dostupnost požadovaného titulu ověříme.