Předmluva




Město Fryštát a jeho okolí

(poloha a geografoický svéraz)




       Fryštát, bývalé panství a municipální města, leží v severozápadní části Vévodství těšínského na pravém břehu řeky Olzy na mírné neznatelné výšině, jejíž nadmořská výška činí 740 stop; 12) jeho sousedními městy jsou Těšín, hlavní město stejnojmenného vévodství, Frýdek, Skočov, Bohumín a Struměň.

       Od pruské hranice je Fryštát vzdálen asi tři čtvrti hodiny cesty a půl hodiny od města supí železniční parní ořové s dlouhými řadami vagónů po kolejích, z jedné strany na severu položené c.k. Ferdinandovy severní dráhy, z druhé strany na jihu Košicko-bohumínské dráhy.

       Plocha celého území okresu činí 3,5 čtv. míle. Z toho je 17% rolí, 9% luk a pastvin, 18% lesa. Celková délka okresních silnic činí 50.000 sáhů čili 12,5 mil. Okres hraničí na severu s Pruskem a okresem Struměň, na východě se Skočovem a Těšínem, na jihu s Frýdkem a Moravskou Ostravou, na západě s Bohumínem a Pruskem. Povrch má tvar pahorkatiny, avšak výšiny a údolí se střídají poměrně v příznivém poměru. Nejdůležitější výskové body jsou rajská výšina vysoká 878 stop podle triangulace pana inženýra Josefa Doležala při vytyčování trasy Košicko-bohumínské dráhy a Uhelná hora (Kohlenberg) mezi Karvinou a Orlovou (912 stop nadmořské výšky). Tyto výšiny, jakož i další jsou částečně pokryty lesem. Z obou jmenovaných výškových bodů je dobrý výhled. V jižní polovině horizontu lze přehlédnout sklon Beskyd, přivrácený k této straně a v severní části velkou část pruského území, tánoucího se dodaleka.

       Také údolí Olzy u Fryštátu tvoří zajímavý obraz, brzy charakteru příjemně venkovského, brzy divoce romantického. Směrem k Těšínu spatříme starou piastovskou věž, jak shlíží do kraje vážně a důstojně, ověnčená zelení; vedle věže též značnou část města Těšína, kterýžto pohled získává mimořádně na kráse impozantním pozadím hor, vystupujících v modravé dáli.

       Ukazuje-li krajina okolo Fryštátu jistý půvab, je-li krásná a bohatá průmyslem, nelze ji označit jako příliš úrodnou, jelikož tu příroda nevydává své dary bez práce a také řeka Olza tu provádí různé kousky, nehledě k nasýpaným hrázím, jimiž mají být chráněna pole a louky proti povodním, čas od času se vyskytujícím. Kromě Olzy je nutno učinit ještě zmínku o dvou řekách, které se nacházejí v okrese. Na severu je to Petrůvka, která pramení v Zamarsku (okres Těšín) a zčásti tvoří hydrostatickou hranici proti Prusku. Na jihu menší říčka Stonávka, pramenící ve Lhotě, rovněž na území Těšínského okresu. Tok Petrůvky vede přes Velké Kunčice, Žibřidovice, Marklovice, Petrovice, Prstnou a Závadu; Stonávka teče přes Albrechtice, Stonavu, Solcu a Karvinou. Obě řeky mají úzká říční koryta a břehy většinou plochými; první z jmenovaných řek je místy hluboká 2,5 - 3 sáhy.