O době zavedení křesťanského náboženství ve Fryštátě

O době zavedení křesťanského náboženství ve Fryštátě

       Dobu přijetí křesťanského náboženství ve Fryštátě nelze spolehlivě uvésti. Teprve, když Těšín přešel od pohanství ke křesťanské víře a měl vlastního duchovního, přijali pravděpodobně (teprve pak) fryštátští občané křest.

       Zásluhu o toto obrácení na víru je nutno přičíst hlavně benediktinům z bývalého kláštera v Orlové. Vévoda Kazimír, syn Vévody Měška I., předal totiž těšínský kostel, který tam dal vystavět, benediktínům z Týnce v Haliči, kteří jej vlastnili od r. 1210 do r. 1269, pak byl přemístěn Ladislavem, synem vévody Kazimíra do kláštera v Orlové, postaveného tam vévodou a šířili odtud v sousedních místech evangelismu. Nejpozději v tomto časovém období mezi rokem 1210 - 1269 došlo tedy asi k obrácení fryštátských obyvatel na křesťanskou víru.

       Jména prvních kněží zdejšího farního kostela staré knihy nezachovaly, avšak první duchovní ve Fryštátě patřil asi k řádu Benediktínů z orlovského kláštera. Už okolnost, že fryštátští faráři od prvních zpráv až do roku 1485 byli označováni v kronikách pouhým křestním jménem, nebo klášterními jmény, nikdy však příjmením, připouští domněnku o jejich původu z nějakého církevního řádu a zdee pravděpodobně z řádu Benediktinů v Orlové. První farář, o kterém je zmínka v kronikách a radničních knihách, se jmenoval Johannes. Později je zmínka o faráři Petrovi a po něm o faráři Martinovi, pak o faráři mikuláší Fluckovi, který byl prvním farářem ze světského duchovního stavu a stal se duchovním pastýřem Fryštátu v roce 1475.