Za vlády vévody Václava Adama byla ve vévodství těšínském zavedena reformace. Tento vévoda byl jedním z prvních veřejných vyznavačů nového učení.

       Ostatní šlechtici a vážení měšťané země následovali tohoto příkladu, protestantismus se den ze dne šířil a již na jaře 1560 bylo učení Martina Luthera rozšířena nejenom v Těšíně, ale i ostatních městech tohoto vévodství. 17)

       Katoličtí kněží ztráceli své fary, které byly předávány protestantským kazatelům, povolávaným ze Saska.

       Protestantští kazatelé zabírali kostely včetně far, farních knih a všeho farského majetku. Ve farním archivu se nacházejí dvě vocationes (ustanovení) pastorů v originále, jednoho polskéhoa jednoho německého. Prvním kazatelem, který se současně nazýval fryštátským pastorem byl Jakub Preis. Toto jméno se vyskytuje v městských knihách až do roku 1590 a zdá se, že se tento pastor těšil velké vážnosti u senátu a občanstva. Druhý pastor se jmenoval Petr; rok není zřejmý.

       Fryštát byl pro protestantismus velmi zanícen, neboť v překvapivě krátké době přistoupili všichni obyvatelé města k novému učení. Od r. 1560 - 1630 bylo ve Fryštátě ustanoveno několik pastorů, avšak do nynějška nebyly o tom nalezeny žádné přesné poznámky.

       Rodina svobodných pánů Cikánů ze Slupska chránila nové učení svou mocí a rozšiřovala je v okolí.

       V městě Fryštátě Fryštátě se stalo zákonem, že „tu nikdo jiný než protestant nemůže obdržeti právo mistrovské”.

       Fryštát se stal jednou z nejvážnějších protestantských obcí a s ohledem na oblibu tohoto místa, byli mnozí vznešení nebožtíci převáženi do Fryštátu, aby tu byli pohřbeni.

       Jeden starý spis dokonce tvrdí, že Fryštát se stal nejdůležitější oporou protestantismu a požíval takové vážnsti, že každý protestant pokládal za štěstí, navštívil-li město Fryštát aspoň jednou v životě!