Na počátku tohoto století vykonával lékařskou praxi Ignác Urban jako ranhojič, současně zastával i úřad starosty. Tento zemřel následkem mrtvice dne 31. prosince 1808 v 56. roce svého věku.

       Za ním následovali Bernhard Bistron, ranhojič, magistrátní rada a městský hospodář. Sloužil městské obci částečně jako lékař, částečně jako deputovaný, zčásti jako městský pokladník a magistrátní rada vykonávaje po 18 let výtečné služby. Zemřel 15. dubna 1810 na prsní vodnatelnost ve věku 74 let.

       Po něm vykonával lékařskou praxi jako městský felčar (ranhojič) Matyáš Rudrof a zemřel v 56. roce svého věku následkem nervové mrtvice dne 8. května 1831.

       O obou lékařích Rösslovi a Tessařovi, který měl na pravé ruce srostlé dva prsty, budiž jen připomenuto, že po krátkém působení v místě přesídlili do jiných měst. První v roce 1840 neznámo kam, druhý do Jablunkova v roce 1849.

       Ve velmi dobré paměti zůstává zde dále Dr. František Vantuch, který byl činný na poli lékařském od roku 1837 až do 19. listopadu 1847, kdy zemřel. Ve věku 44 let podlehl v uvedený den tyfu, který tehdy řádil ve Fryštátě.

       Brzy nato nastoupil na jeho místo jako obecní lékař pan Karel Poltier. Byl městským a soudním lékařem a zastával též v posledních letech svého života též místo závodního lékaře na arcivévodských dolech v Karviné. Všichni, kdo jej znali, uchovávají na něho jistě vděčnou vzpomínku. Zemřel v roce 1866. na souchotiny a zanechal kromě vdovy sedm nezletilých dětí.

       Jeho bezprostředním nástupcem byl Richard Vantuch, syn Dr. Františka Vantucha, zemřelého zde v roce 1847, byl rovněž přísežným městským a soudním lékařem. Také jeho odvlekla zákeřná plicní tuberkulóza příliš rychle od jeho blahodárné činnosti. Jsa ještě svobodným zemřel ve věku 26 let, 15. února 1869.

       Pan Dr. Ferdinand Mahrer nastoupil lákařskou praxi ve Fryštátě ještě dva roky před smrtí výše zmíněného městského lékaře Richarda Vantucha a budiž k jeho cti řečeno, že pan Dr. Mahrer svůj úkol příslušející každému lékaři správně plní, protože své bohaté zkušenosti uvádí do souladu s pokroky mediciny. A tomuto tlaku podléhal již v době, kdy ještě nedlel v našem městě. Dříve býval po dvě léta nemocničním lékařem v nemocnici "Na Vídeňce" ve Vídni, která ve své lékařské péči má denně 900 - 1000 nemocných, později pak vyhověl výzvé dolnorakouského místodržitelství, aby v době cholery působil v r. 1866 v několika dolnorakouských osadách. Teprve když byl tento nebezpečný úkol šťastně zdolán, vydal se v r. 1867 do našeho města. Kromě svědomité lékařské činnosti se stal v dalším roce 1868 přísežným soudním lékařem a toto místo zastává dodnes.

       V roce 1867 vzrostl sice počet lékařů o pana Ferdinanda Mahrera, v roce 1869 však poklesl smrtí pana Richarda Vantucha, na jehož místo nastoupil v témže roce pan Jan Frömmel jako ranhojič (felčar) a porodník a mezera byla tedy opět vyplněna.

       Obraťme se nyní k posléze jmenovanému lékaři panu Janu Frömmlovi. Tento se narodil v roce 1848 v Krakově, nastoupil po absolvování gymnaziálních studií v Těšíně na odborné studium na medicínsko chirurgickém léčebném ústavě v Olomouci, kde byl 15. dubna 1869 diplomován. Ještě v tomtéž roce spatřujeme jej jako přísežného městského a soudního lékaře ve Fryštátě, jak rozvíjí své znalosti, a až do dnešního dne se s pochvalou zaznamenává, že své pacienty ošetřuje s obzvláštní péčí a účastí; zejména budiž uvedena tato skutečnost ve vztahu k jeho chirurgickým zásahům, která jsou často spojeny s nejobtížnějšími a nejnepříjemnějšími způsoby ošetřování. Bude si jistě hledět toho, aby získanou dobrou pověst a neposkvrněné jméno si uchoval a byl stále více hoden důvěry u obyvatel města i venkova, k čemuž lze jeho snaživému talentu přát i ty nejlepší úspěchy.