I. díl

       Čas, vlastně strašný triumvirát - války, požáry a epidemie zasadily městu velké a hluboké rány, které i poté, co se zhojily, přece jen zanechaly nezničitelné jizvy. Víme, že městu nebylo dlouho dopřáno, aby se těšilo ze své velikosti, a svého bohatství, neboť, postiženo těžkými ranami osudu, klesalo postupně, přesto však dost rychle k téměř úplné bezvýznamnosti. Není tím sice řečeno, že by se opět nemohla vrátit epocha, jakou byla ta, kdy se město nacházelo v plném rozkvětu, že by byly navždy ztraceny dny, kdy Fryštát stal v zenitu svého lesku, neboť již opět právě začala doba jeho rozkvětu a může být právem srovnáváno s rozkvétajícím pupencem.

       Město má nyní přátelský a zároveň i poněkud starobylý vzhled. Zvenčí skýtá melancholický pohled, který vyvolávají šedivé věže s nouzovými střechami, které nesou zřetelně stopy truchlivých událostí.

       Kdysi rozsáhlá a lidnatá předměstí zmizela z největší části v hluboce pohřbené minulosti a z někdejší pevnostní zdi existují již jen její zbytky na severní straně města nebo lépe řečeno: na zbytcích starých městských hradeb stojí nyní zčásti obytné budovy, zčásti stáje.

       326 budov, patřících k městu včetně předměstí, postavených z pevného materiálu; jakož i nynější obyvatelstvo v počtu 2670 duší (z toho 1204 mužského, 1č66 ženského pohlaví) jsou již jen malou částí někdejšího počtu domů a dřívějšího početného obyvatelstva. Jak mělo být vše jinak! Mějme před očima války se všemi jejich nářkuplnými scénami, ohnivé jazyky, které strávily s neukojitelnou chtivostí stavby našich předků a konečně smrtelný dech, který nešetří žádný stav, žádný věk. Všeobecně vzato zotavili se zdejší měšťané podstatně od posledního požáru. Zvláště v nejmladší době přibylo ve městě více výstavných domů a, ježto je dle zkušenosti jisté, že průmysl ve zdejším kraji zaznamenal v posledním desetiletí velký rozmach, takže mezi obyvatelstvem se rozvinula plodná činnost, lze vyslovit názor, že konečně po tolika útrapách, po tak dlouhém střídání radosti a bolu, krve a úpadku vzešel nad Fryštátem zářný, nadějný paprsek štěstí a útěchy.

       Vlastní (vnitřní) město sestávající vesměs ze zděných domů, z nichž sice ještě několik nebylo po posledním požáru znovu postaveno, má pěkné, přátelsky vyhlížející náměstí, obklopené výstavnými, jednoposchoďovými domy, které vzhledem ke své velikosti stěží hledá sobě rovné mezi ostatními městy Vévodství těšínského. Domy s výjimkou některých jsou opatřeny požárními zdmi, což jim dává vzhled, jakoby byly stavěny podle italského způsobu. V jihozápadním směru leží hraběcí larischovský zámek, v jehož blízkosti se nachází, spojen se zámkem podjezdovým (vzpěrným) obloukem, farní kostel, jehož stařičkou spolutrpitelkou je šerá kostelní věž, shlížející vážně a pochmurně na město, což v divákovi vzbuzuje bázlivou hrůzu. Ve velmi přívětivém a líbivém slohu je naproti tomu vystavěn kostel sv. Marka, který zaujímá místo na starém hřbitově vedle Pohřební ulice.

       Na východní straně řady domů na náměstí se tyčí radniční věž se svými starobylými ozdobami, při jejichž shlédnutí se zajisté každý člověk cizí ponoří do hlubokého přemýšlení. K této věži se druží znamenitě stavěná radnice, kde se usídlilo c. k. okresní hejtmanství. Naproti leží nově vystavěný obecní dům, jedna z nejkrásnějších staveb ve Fryštátě a okolí. Ve středu náměstí stojí kamenná kašna (postavená r. 1793) a vedle ní socha sv. Jana, postavena rovněž z kamene v r. 1747. Druhá kamenná kašna s výpustěmi vody na Horním předměstí, zřízená asi před šesti lety, vyznačuje se nejenom ozdobnou a pohlednou formou, ale i tím, že následkem příliš úzkých vodovodních trubek odpírá od svého vzniku dodávku vody. Tomuto nedostatku bude ostatně brzy odpomoženo, úzké trubky budou nahrazeny jinými, vyhovujícími svému účelu.

       Jak náměstí, tak i ulice města jsou dlážděny kamením. Městem vede přes náměstí komerční (obchodní) silnice, po níž přejíždělo denně stovky nákladních povozů v důsledku okolí, bohatého průmyslem, avšak toliko před založením Košicko-bohumínské dráhy a Báňské dráhy. Poměrně silný provoz je rovněž nutno připsat na vrub dolů a továren, nacházejících se v okrese. Město je dále spojeno se světem okresními silnicemi z Těšína, Bohumína, Struměně, Skočova, Frýdku, Mor. Ostravy a s Pruskem.

       Město čítá 7 konskripčních obcí, má na Horním a Dolním předměstí pět osad, dále popsaných, tj. Bonkov, Mizerov, Nové město, Špluchov, Vydmuchov, které patří současně k daňovému katastru města, též jako předměstí a to: