Od roku 1654, kdy kostelík sv. Marka byl předán pro katolické bohoslužby, potkal ho tento osud: V roce 1773 byl dřevěný kostelík stržen a v roce 1774 začalo se s výstavbou zděného kostela. Kostel a věž byly vystavěny z cihel, střecha byla kryta šindelem. Věž měla jen jednu kopuli a byla nižší. Kostel nebyl opatřen klenbou, ale stropem, jehož trámy z venkovní strany zatlučeny hřeby a přebíleny.

       V roce 1781 zůstal při požáru města ušetřen, ale dne 3. prosince 1786 utrpěl při zemětřesení škody na zdivu, které vykazovaly několik trhlin, později opravených. Věž neutrpěla při tomto neštěstí žádnou škodu.

       Dne 6. IV. 1823 kostelík vyhořel. Shořel dřevěný strop současně s věžní kopulí. Po tomto požáru byl kostel v roce 1826 zvýšen o římsu a obdržel patřičný strop. Věž byla o 3 sáhy a 4 stopy vyzděna výše a obdržela dvě kopule s jedním průhledem. Po zvýšení věže ovlivnil Dr. Mat. Oppolsky patrona hraběte Jindřicha Larische z Mönnichů tak, že zakoupil pro novou věž dva malé zvony a tyto kostelu věnoval. Okolo kostelíka se nacházela vyvýšenina se spádem, která byla odkopána o 5 stop a o tuto výšku se stal kostel vyšším. Po odstranění zeminy od kostelní zdi byly upraveny i vstupní dveře, kostelní zeď byla očištěna a omítnuta.

       Kostelní varhany obstaral arcikněz p. Josef Dostal. Stavbu kostela vedl zdarma fryštátský stavitel Lorenz Müller.

       Po znovuvybudování kostela po požáru v roce 1823 splnil P. T. hrabě Jindřich Larisch z Mönnichů své povinnosti patrona, velkoryse a jeho laskavostí byl kostel uveden do lepšího stavu. Také Dr. Mat. Oppolsky otevřel štědře dlaň a uhradil ze svého některé náklady, protože nechtěl nedávno zchudlé farníky obtěžovat novým břemenem.