V roce 1511 sdílela fara stejný úděl jako kostel, když 17. IV. úplně vyhořela.

       Roku 1617 byl kostel před požárem 29. ledna uchráněn, ale fara lehla popelem.

       Dne 13. IX. roka 1781 vyhořela fara i s kostelem a v letech 1783 - 1784 byla postavena již ve své dnešní podobě a na dnešním místě z ohnivzdorného materiálu.

       Za válečných časů a době existence fary utrpěla tato hodně drancováním, což se projevilo zejména za třicetileté války, kdy fara utrpěla tvrdé a bolestné rány.

       Bývalá dřevěná farní budova, která s přilehlými hospodářskými budovami, kaplanovým, rektorovým, varhaníkovým a zvoníkovým domem a všemi dalšími budovami vyhořela v měsíci září 1781, byla za neplnoletosti mylorda hraběte Taaffea - sirotka, obnovena sirotčím kurátorem sv. pánem v. Boden, Pánem na Kačicích a Otrembově, který ji dal postavit jako zděnou budovu.