Za prvotních časů existence fary těšili se faráři dobrodiní deputátu piva. Staré radniční knihy činí o tom zmínku, podle níž farář z každé várky dostával soudek piva. Tohoto deputátu se farář a arcikněz Václav Ottik a Dobřan zřekl za řádné pobírání desátku, vyměřeného a města a předměstí, s čímž město vyslovilo souhlas a sjednalo smlouvu datovanou ve Fryštátě dne 11. listopadu 1652.

       Fryštátská fara uplatňovala též dříve pravovárečné právo vaření piva pro vlastní potřebu. V pozdější době se však toto právo neuplatňovalo, i když dekretem ze dne 20. října 1676 bylo právo vařiti pivo pro vlastní dům přiřčeno.

       První faráři dostávali k štědrovečerní večeři, o velikonočním týdnu a ve dnech půstu pokaždé dvě ryby pro svou kuchyň od města. Ryby nebyly však později vydávány, a faráři byla za to poskytnuta náhrada, že smí pro své rybné nádrže používat tolik vody z Mlýnského potoka, kolik jí potřebuje; mlýn,ležící pod městem. patřil tehdy ještě městu.