Tento farář býval po několik let kaplanem ve Fryštátě za farářování Dr. Mat. Oppolského. Za požáru města dne 6. dubna 1823 dal bývalý farář k zábraně neštěstí vynésti všechny oltáře, kazatelnu, křtitelnici a zpovědnice z kostela na farskou zahradu. Při této namáhavé práci se vyznamenal právě Josef Plasun, tehdy ještě kaplan. Později se stal farářem v Bohumíně a přivedl tamní zpustlý kostel i faru do nejlepšího pořádku. V roce 1850 se stal farářem ve Fryštátě, arciknězem, dozorcem školního distriktu, biskupským komisařem, prosynodálním examirátorem, konsistorním a radou manželského soudu a získal si takové zásluhy o církev a stát, že mu byl propůjčen bez taxy dne 3. listopadu 1861 Jeho Výsostí císařem Františkem Josefem I. řád Františka Josefa.

       Zbytek svého života prožil v ústraní a se světem se rozloučil 20. ledna 1864 ve věku 68 let. Ve své závěti odkázal 200 zl. Fryštatčanům, 200 zl. staroměstským občanům, 200 zl. škole v Darkově, 2000 zl. pro nemocnici a universálním dědicem byl určen zdejší farní chudinský fond.

       V den jeho pohřbu se sešlo 62 kněží a velké množství truchlícího lidu, které doprovázelo jeho pozemskou tělesnou schránku ke hrobu. Jeho ostatky byly podle jeho přání, projeveného ještě za života, pohřbeny po straně dveří kostela sv. Marka vpravo u vchodu. Pohřební projev s obsahem vztahujícím se k jeho životu, plnému užitečné práce, pronesl v důstojných a tklivých slovech jeho bezprostřední nástupce nynější důst. pán p. Karl Hudietz.