V roce 1851 odstoupilo město vlastní radniční budovu vysokému eráru za příslušné roční nájemné a bylo tím nuceno přemístit městskou kancelář do jiné vhodné budovy.

       Ještě v roce 1873 se nacházely městské úřadovny ve velkoměšťanském domě č. 29, dobře stavěném, na náměstí. Město mělo v nájmu všechny místnosti v přízemí této budovy. Vlastní úřadovna s výhledem na náměstí byla zároveň zasedací místností. Zde bylo lze spatřit krucifix, určený pro skladání přísahy, z doby, kdy vykonával magistrát ještě vyšši soudní pravomoc. Na stěnách byly podobizny Jejich Výsostí císařů Františka a Ferdinanda. Psací stoly a depozitáře vyhlížely starobyle. Úzká předsíň náležela policejnímu sluhovi, jemuž tehdy příslušela povinnost zveřejňovat jistá oznámení obecní vrchnosti vybubnováním.

       Ke kancelářské místnosti přiléhal městský archív, kde byly uschovávány mezi jiným i dva prapory, pro město historicky pamětihodné.

       Až do roku 1850 sestávala městská vrchnost ze starosty, dvou radních a syndika, který měl k ruce kancelistu; dále byli u města ustanoveni dva policejní sluhové.

       Volební výsledky z roku 1865 uveďme dále z toho důvodu, že po uplynutí 12 let tj. do současného roku 1878 budou jistě zajímat změny, způsobené zčásti úmrtími, zčásti stářím, zčásti jinými příčinami v řadách tehdy zvolených až do dneška.

       Výsledek voleb v r. 1865 byl tento:

       První volební sbor:

       Pánové Karel Hudzietz, Karel Schulz, Josef Feigel, Frant. Seehof, Leopold Kolban, Tomáš Kopy. Náhradníci: pánové Albert Brewinsky, Jan Gebauer, Jan Kühnel.

       Druhý volební sbor:

       Pánové Jan Dittrich, Karel Altmann, Josef Schalscha, Jiří Oleownik st., Karel Fiedler, Albert Seehof. Náhradníci: pánové Augustin Kotrupczik, Frant. Musitzka, Valentin Kotremba.

       Třetí volební sbor:

      Pánové Josef Schalscha st., Josef Bayer, Jan Gussar, Jan Wrana, Jan Müller, Jakub Schenkerzik. Náhradníci: pánové Frant. Kurz, Valentin Duss, Pavel Janetzko.

       Obecní představenstvo, volené z těchto tří volebních sborů, sestávalo ze starosty pana Josefa Schalschy st., tří radních: l. pana Josefa Bayera, 2. pana Jana Gusiura, 3. pana Jakuba Schenkerzika.

       Úřadní záležitosti obstarávali: kancelista pan Jan Müller, pokladník pan Josef Bayer, městský správce pan Jan Gusiur, policejní komisař pan Josef Schenkirzik, kromě toho jeden policejní sluha.

       Poslední volební výsledek je tento:

       První volební sbor:

      pánové Alexandr Lang, Jan Szlapa, Dr. Emil Rothe, Antonín Gebauer. Náhradníci: pánové Karel Wenzelides, Samuel Blumenthal.

       Druhý volební sbor:

      pánové Karel Hudzietz, Karel Oleownik, Ignác Titor, Frant. Seehof, Ferd. Kotrupczik. Náhradníci: pánové Augustin Kurka, Ant. Olscha st., Frant. Falhar.

       Třetí volební sbor:

      pánové Jan Kotrzemba, Frant. Walentinofsky, Valentin Kotremba, beopold Waleczek, Jan Bohacz. Náhradníci: pánové Ant. Galuschka, Jan Kwiczala, Frant. Krzistek. Z těchto tří volebních sborů vzešla tato obecní reprezentace:

       Starosta - Karel Fiedler, tři radní - 1. Ant. Schoenaich, 2. Augustin Musialek, 3. Albert Seehof.

       Úřední záležitosti obstarávají městský sekretář pan J. Reiss. Pokladník: pan Augustin Musialek, městský správce: pan Albert Seehof, policejní komisař: pan Ant. Schoenaich, jemuž jsou k ruce pánové Jan Ronge a Jan Kotremba. Representace města spravuje městské důchody s tím, že rovněž předkládá účty; pečuje o městskou bezpečnost a vybírá daně.

       Pořadí starostů z dřívějška, pokud nám jsou v tomto století známá, uvádíme v dalším textu. Nacházíme tu nejdříve jistého Wernera, který zemřel 1805. Zdá se, že byl mezi občanstvem velmi oblíben, neboť mu byla zasazena pamětní deska na místě školy "u stromu" (Baum-schule), deska však průběhem doby vzala za své.

       Po něm následoval Ignác Urban, současně i městský lékař, který zemřel v r. 1806.

       Ondřej Pillar, jehož náhrobek se nachází na starém pohřebišti farního kostela. Kašpár Schneider, zároveň i malíř, zhotovil obrazy křížové cesty, které dodnes zdobí farní kostel. Josef Deurtl, nejprve pokladník, pak městský radní, naposledy starosta, přesídlil v r. 1933 do Opavy.

       Pan Josef Schalscha st., jehož praktické zkušenosti v obecních záležitostech jsou dostatečně známy, byl 32 let činný střídavě jako storosta, městský radní, kromě toho i po 9 let jako městský pokladník. V roce 1834 došlo toliko z jeho příkazu k vydláždění ulic i k předláždění náměstí. Jeho velké námaze lze vděčit, že došlo ke znovuvýstavbě městské radnice, dříve dřevěné, která byla zničena v r. 1853 požárem, jakož dále i za mnoho jiného, co sloužilo k prospěchu města. V letech 1848 - 1866 získal si pan Schalscha tak vysoké zásluhy o věci města a obce, že mu Jeho Výsost císař František Josef I. v listopadu 1866 propůjčil zlatý záslužný kříž bez taxy; zemřel ll. listopadu 1877.

       V letech 1850 - 1858 se proslavil jako starosta pan Josef Gusiur, po jehož odstoupení byl znovu přemluven pan Josef Schalscha st., aby převzal tento obtížný úřad, který vykonával až do svého dobrovolného odstoupení do roku 1867 se vzácnou vytrvalostí, načež vstoupil na kolbiště úsilí, naplněného prací pan C. F. Altmann a ježto se vyznal v praktickém řízení obecních záležitostí, dařilo se mu tento čestný úřad vykonávat až do své smrti v r. 1874. Skon pana Altmanna byl podnětem k nové Volbě starosty, při níž byl aklamací zvolen pan Karel Fiedler.

       Včetně dlouholetého obecního tajemníka pana Jana Müllera uveďme ještě několik starších městských radních z posledního desetiletí jako: pana Josef Bayera, pana Jakuba Schenkirzika, pana Jana Gusiura, pana Tomáše Kopyho, pana Alberta Seehofa, pana Jana Wranu atd., kteří vedle starostů získali velké zásluhy o povznesení obecního blaha a věnovali se běžným pracem s vynaložením svých duševních a fyzických sil, s vědomím povinnosti a se stoickým sebezapíráním.

       Toho času se městská kancelář nachází ve vlastní městské budově, jedné z nejkrásnějších novostaveb města a okolí. Stavba byla dokončena v roce 1872 pod vedením fryštátského stavitele pana Jana Titora, tvoří roh Radniční a Obecní ulice, taktéž i roh posléze jmenované a Zámecké ulice; je provedena tak, že úřední místňosti, nacházející se včetně zasedací síně v 1. poschodí, jsou světlé a prostorné a proto i plně vyhovují zamýšlenému účelu. Ostatní místnosti v přízemí a l. poschodí, pronajaté soukromníkům, vynášejí každoročně pěkný příspěvek do městského měšce.

       Zbývá nám již jen učinit poznámku o zásadách obecního zřízení, které se opírají o říšský zákon ze dne 5. března 1862 a stávající obecní řád.

       V každé obci existuje obecní výbor jako rozhodující a dozírající orgán, jako orgán výkonný působí obecní představenstvo, volené obecním výborem z jeho středu a ve městech zvané městskou radou; v čele obecního představenstva a obecní správy stojí obecní představený, starosta. Členové obecního výboru jsou voleni osobami k volbě oprávněnými na dobu 3 let. K volbě oprávněni jsou všichni ti, kdo jsou rakouskými státními občany a platí některou přímou daň, kromě toho duchovní, veřejní úředníci, doktoři, učitelé atd., volitelný je každý, jakmile dosáhl 24 let věku.

       Obce mají svůj vlastní a na ně přenesený okruh působnosti: první se týká těch záležitostí, ve kterých smějí postupovat dle vlastního volného určení, druhý spolupůsobení pro státní správu, zejména pokud jde o vybírání daní a ubytování vojska.