Ani při nejpečlivějším studiu všech dostupných listin nebyli možno ani o době vzniku této věže ani o jejich zakladatelích nalézti nějaký historický pramen, dokonce ani ústním podáním se nedochovala o tom až do současné doby žádná zpráva. Lze však spolehlivě usuzovat, že v dobách, kdy městská obec začala uvnitř městského soudního okrsku vykonávat soudní moc, byla vystavěna i soudní budova, v níž se shromažďovala a k poradám scházela rokující městská vrchnost, která měla ve svých rukou soudní moc nad občanstvem. K takovéto radnici, která za tehdejších dob téměř všude ve slezských městech zaujímala místo v řadě domů na náměstí, bývala zpravidla přistavována kamenná věž vybavená bicími hodinami. Nadto bývala taková budova stavěna co možná krásným a uměleckým slohem.

       Také radniční věži ve Fryštátě nechybělo nic na vnější ozdobě. Věž bývala kdysi značně vysoká a měla až do posledního požáru v roce 1823 krásnou kopuli s třemi nástavci a průhledem. Několik sáhů pod přílbou věže bývala světnice jejího hlídače, z níž bylo možno vystoupit do jednoho, zde umístěného altánu, který se táhl do všech čtyř stran věže. Ve věži visely tři zvony, z nichž dva sloužily k odbíjení pro hodiny, třetí (nejmenší) jako umíráček. Za časů, kdy výrok nad životem a smrtí člověka příslušel magistrátu, dávalo se tímto zvoncem znamení, byl-li pachatel zločinu vyváděn na popraviště k výkonu trestu smrti. Později daroval magistrát tento zvonec kostelu (viz věžiča "sanctus" farního kostela).

       Již ve 14. století mělo město dobře stavěnou radnici, avšak o jejím osudu je známo jen tolik; že v dobách neštěstí sdílela osud města. Radnice, která zašla při předposledním požáru v r. 1783, bývala pěkná jednopatrová budova ze dřeva.

       Za časů, kdy zákonodárná moc se opírala ještě o velkou zvůli, jak tomu ostatně za tehdejších časů bývalo, nacházela se v této radnici mučírna s potřebnými mučidly, aby tvrdošíjně zapírající zločinec byl mučením donucen k doznání, přičemž v nutném případě bývalo mučení vicekrát opětováno.

       Po požáru r. 1783 přistoupili k obnově radnice, jež měla jedno patro a byla částečně vystavěna ze dřeva, částečně z pevného materiálu. Tato budova byla při velkém požáru r. 1823 obracena v popel včetně krásné kopule se třemi nástavci, jakož i altánu a věžních hodin, které padly za oběť požáru. Současně ubylo radniční věže na výšce, neboť skoro polovina zdiva byla v důsledku malé soudržnosti stržena a představuje se nám nyní v podobě, jak zřejmo z vyobrazení. Jednoduché zastřešení po požáru dne 5. dubna 1823 zůstalo této věži až do současnosti. Vrcholek střechy zdobí rakouský dvojitý orel, nad nímž je umístěna vlaječka s vyraženým letopočtem "1823". Zdi tohoto ctihodného němého svědka všech požárů a zmatků, které jsouce vybaveny různými vlastními ozdobami, zčernalé ohněm, bouřemi a nepohodou, již tu a tam jsou poškozeny trhlinami a malými mezerami, které vznikly následkem času hlodajícího pomalu, avšak bez přestání.

       Hodiny zničené požáry nahradili potomci novými a na každé ze čtyř vnějších stran věže visí ciferník s ukazatelem hodin a minut, spojený s hodinovým strojem.

       Často lze z nápisu vyrytého do zvonu získat záchytný bod ve vztahu ke stáří věže, avšak není to spolehlivá cesta a v našem případě nevede k žádnému výsledku. Nápis většího zvonu ve věži zní: Za časů purkmistra Posandy".

       Abychom se vyvarovali nedorozumění a nespatřovali ve jménu "Posanda" tiskovou chybu ani já neztotožňovali se jménem "Paschanda, ve Fryštátě známým, připomeňme výslovně, že jména na zvonu zní "Posanda".

       Bohužel není pořadí fryštátských purkmistrů, jak za sebou časově následovali, nikdy zaznamenáno, neboť všechny prameny o tom se ztratily, též zvon je bez letopočtu. Menší zvon ve věži nenese žádný nápis, pochází asi z oněch dob, kdy pro nedostatek technického vzdělání nedokázali ještě lít zvony s nápisy - ozdobami.

       Ještě před nějakými lety se v radniční věži uchovávaly různé starobylé armatury. Mezi jiným kytířské brnění, několik halaparten, mušket, pík, oštěpů a meč katův, dlouhý 5 stop. Rzí a stářím však se tyto předměty staly nevzhlednými a byly odloženy stranou. Světnička v prvním poschodí ve věži je dveřmi spojena s obytnou místností budovy okresního úřadu, která byla vystavěna v roce 1837 a připojena ke věži. Světlo do ní padá oknem, nad nímž je umístěn na vnější straně věže kamenný znak, který má ve štítu jednohlavého, vpravo hledícího orla s rozepjatými křídly, což je společně znak vévodů těšínských.

       V přízemí věže se nachází světnička, která odedávna, jak už to bývá, ubytují-li se ve Fryštátě vojáci, je přenechávána k užívání mužstvu, jako strážnice. Z tohoto důvodu stával ještě před několika lety před věží strážní domeček.