Celková délka okresních silnic činí 50.347 běžných sáhů čili 12 1/2 míle. Nejdůležitější silnice jsou:

       l. Silnice z Těšína přes Fryštát do Bohumína jako spoj s Pruskem.

       2. Silnice z Těšína přes Velké Kunčice jako spoj s železničním nádražím v Pruchné.

       3. Silnice z Fryštátu do Petrovic jako spojení s nádražím Severní dráhy a s Pruskem.

       4. Silnice z Fryštátu k darkovskému nádraží a odtud do Těšína na jedné straně, přes Albrechtice, Tošanovice do Frýdka na straně druhé.

       5. Silnice z Fryštátu přes Karvinou do Horní Suché jako spojení s uhelnými doly v Karviné, k továrně na potaš v Solci, k cukrovaru v Horní Suché a dále do Frýdku.

       6. Silnice od karvinského vážního domku přes Doubravský kopec, pak přes Orlovou do Petřvaldu jako spojení mezi továrnami a doly a dále do Mor. Ostravy.

       7. Tak zvaná "volská silnice". Tato začíná v Pruchné (Struměňský okres), vede přes Malé Kunčice, Fryštát, Staré město, Doubravu a vyúsťuje na kopci do silnice, označené číslem 6. Tato je částečně zplanýrována až ke kačickému kamennému kříži. Odtud však za špatného počasí téměř nesjízdná až na hranici okresu, protože má špatný a močálovitý podklad, nyní prý je však v dobrém stavu.

       Silnice označené pod čísly 3, 5 a 6 trpěly před zřízením Košicko-bohumínské dráhy a Báňské dráhy mimořádně přetíženou frekvencí, protože se po nich pohybovaly téměř nepřetržitě těžce naložené vozy s výrobky dolů a továren.

       Cestářů, pobírajících mzdu ze silničního fondu, je 28 a jsou rozděleni tak, že ti nejlépe placení pečují o silnice, po nichž se jezdí nejvíce, dohlíží na ně vlastní silniční komisař, jímž je v současné době p. Knispel.

       Koncem dubna 1862 byl stav fondu

       Pánové: Kudielka Franz, důchodní a starosta z Karviné, předseda, Kania Jan, inspektor a obecní rada z Ráje, zástupce, Michnik Jiří, Baader František, Fiedler Karel, Chrobok Jan, Kunz Ignác, Pivko Josef, Krzistek Pavel, členové výboru, Dzierzenga Jakub, Benda Antonín, Pazdiora Antonín, náhradníci.