Staré město

       Vesnice náležející k panství Fryštát a tamtéž přifařena, na pravém břehu řeky Olzy, vzdálena od města půl hodiny, severozápadně.

       O založení a vzniku místa a jeho názvu nelze říci nic určitého. Z různých listin ze 14. a 15. století je pouze zřejmé, že tehdy již Staré město s polským názvem "Stare miasto" již existovalo (viz str. 10, kapitola O vzniku města a jeho názvu). To, co prof. Peter vzpomíná ve svých "Rozmanitostech" (Niscelles) ohledně zániku Starého města, že totiž ke zničení Starého města podle lidového podání nedošlo následkem požáru, nýbrž následkem rozhořčeného boje mezi majitelem tohoto místa, který tu obýval silně opevněný hrad a mezi králem z daleké země, který sem přitáhl s velkým vojskem, aby žádal vydání své manželky, která se utekla pod ochranu hradu, patří ovšem jen do říše pověstí. Pahorek mezi Starým městem a Oplížím (aut. uvádí německý název místa "Opplisch") ukrývá prý pozůstatky bojovníků, padlých v ničivém boji, místo, na němž se nalézá nynější staroměstská škola ukrývá pak kosti poraženého majitele hradu. Je nyní zajisté zejména pro Fryštátčana odpustitelná zvědavost dovědět se, kde pan profesor Peter této velmi zajímavé pověsti přišel na stopu? Je v zájmu dějin vlasti, aby taková ústní podání, kdyby byla skutečně prokazatelná, byla uchovávána k užitku a prospěchu zdejšího obyvatelstva, neboť i ve smyslu lidové pověsti může být obsaženo zrnko pravdy, které stále tvoří vítaný podklad k dalšímu bádání. Je tady především vhodné a žádoucí, aby takové historické pamětihodnosti, jako jsou pověsti, spočívaly na opravdových podkladech a byly zachovávány v ryzosti.

       Jedna listina z roku 1554 udává, že vévoda Václav Adam prodal ves Staré město městu Fryštátu za 150 červených uherských zlatých proti překupu v ročních splátkách po 12 červ. uherských zlatých (měděných zlatých) mezi jiným s podmínkou, že 6 zlatých je nutno splatit o masopustě a 6 zlatých ve svátek sv. Jana. Pozdější majitelé Starého města jsou titíž jako majitelé Fryštátu.

       Palírna kořalky, patřící JE panu hraběti Larischovi z Mönnichů, byla založena na počátku tohoto století. Na tuto palírnu navazuje staroměstský poplužní dvůr a panské obytné stavení nynějšího hospodářského kontrolora pana Morice v. Rosenberga a služebního personálu.

       Tamní katolickou školu založil arcikněz Josef Dostal a jeho nástupce v kněžském úřadě pan farář Josef Plasun zřídil tu školní nadaci 200 zl. k podporování chudobných, pilných staroměstských školních dítek. V posledním školním roce navštěvovalo školu 123 školou povinných dítek. Učitelem léto školy je již po mnoho let pan Adolf Friedel, rodák fryštátský, který se snaží co nejhorlivěji o výchovu a vzdělání vesnické mládeže. Vyučování náboženství obstarává fryštátský farní úřad a důst. pan farář a arcikněz Karel Hudietz z Fryštátu zastává funkci předsedy školní rady.

       Nedaleko školní budovy stojí nizoučký, zděný kostelíček, který byl postaven na místě dřívější zchátralé kaple.

       Poplužní dvůr "Olšiny", nacházející se na severní straně Starého města, jakož i nedaleký les patří rovněž k panství Fryštátskému. Poplužní dvůr byl postaven koncem minulého století (18.) hrabětem Taaffem, jehož rodový znak lze ještě spatřit nad vjezdní branou na straně směrem k lesu. Před několika lety byla u poplužního dvora vystavěna stáj pro cca 50 - 60 honicích psů, kteří tam jsou umístění, aby prokazovali svou použitelnost při panských Larischovských honebních štvanicích.

       Bezprostředně u silnice do Petrovic, vedoucí panským lesem, stojí na kraji lesa myslivna, v níž obývá panský lesník pan Niedetzký, působící v tomto revíru. Vládne tam jako pravý pán lesa, vědom si povinnosti, jež byly mu uloženy, což dostatečně dokazuje vzorné udržování lesa a zvěře.

       Ve Starém městě je dále ještě mlýn a pila, která patří JE panu hraběti Larischovi z Mönnichů.

       Hostinskou a výčepní živnost provozují: pan Augustin Frenzel, pan Jan Seehof a pan Jiří Foltion. Pan Jan Seehof vykonává zároveň úřad starosty.

       Obchody smíšeným zbožím vlastní tito pánové: Augustin Frenzel, Salomon Lowy, Moric Mahrer.

       Na území Starého města se Stonávka vlévá do Olzy.

       Vesnice čítá 93 stavení včetně dělnické kolonie "Sovinec" s 888 obyvateli, z čehož je 449 mužů a 439 žen. Podle nábož. vyznání: 873 katolíků, 11 protestantů, 4 izraelité.

       Stav dobytka: 84 koňů, 274 skotu, 599 vepř. dobytka.

       Plošná rozloha činí: stavební pozemky, role, louky, zahrady, pastviny, nízký les, vysoký les a neplodná půda celkem 1795 jiter, z čehož je neplodných v blízkosti Olzy 181 jiter.