Velké Kunčice, východně od Fryštátu, asi hodinu cesty odtud, položené na Petrůvce. Kdysi měla obec německý název Gross Kunzendorf. V nejstarších dobách byli majiteli tohoto panství pánové z Mnišku a psali se proto Mniškové z Velkých Kunčic. Avšak již koncem 15. století nebyli již tito pánové majiteli tohoto panství, neboť dne 29. září 1482 potvrzuje vévoda Kazimír II. prodej Velkých Kunčic, když za tuto vesnici zaplatil Václav Grzywonacz z Heraltic 1400 hřiven. Okolo roku 1558 byl Jachým Bludowský pánem na Hažlachu, Velkých Kunčicích a Stanislavicích, zároveň byl majitelem poplužního dvora v Bobreku. Od roku 1572 Petr Karvinský z Karviné, pán na velkých Kunčicích v jednom těšínském zemském privilegiu jako podepsaný svědek. V první polovině 17. století byly Kunčice již majetkem pana Bedřicha Wilczka, sv. pána z Dobré Zemice, přísedícího zemského práva a kancléře vévodství těšínského (1640), jehož dědicové byli držiteli Kunčic do roku 1752. V tomto roku prodal je hrabě Ludvík Wilczek Josefu Juliovi Harassovskému. Po něm byla majitelkou vsi jeho dcera Filipina až do roku 1796 a ještě počátkem tohoto století byli vnuci Karel a Filip Harassovští jejími majiteli od posléze jmenovaného koupil statek pro sebe hrabě Jan Larisch (dědeček nynějšího vlastníka) a po jeho smrti vdova po něm vysoce urozená paní Henrietta (Jindřiška) hraběnka z Larischů-Mönnichů na Světlově vesnici podědila.

       V roce 1862 obdržel tento statek do vlastnictví její vysoce urozený syn pan Evžen hrabě z Larischů-Mönnichů. U příležitosti válečných událostí v r. 1866 byla dne 22. října 1866 dopisem Jeho Výsosti císaře, vlastnoručně psaným, vyslovena panu hraběti nejvyšší spokojenost.

       Oženil se s Marií rozenou hraběnkou Deymovou, svob. paní na Střítěži, nar. 24. února 1847. Hohužel vyrvala smrt ušlechtilou hraběnku příliš časně ze světa; zemřela v noci 19. prosince 1878 a zasloužila se o tamní kraj tak, že je její památky s úctou vzpomínáno. Hraběnka byla nejlaskavějším obrazem dobrosrdečné paní, v jejíž hrudi hořel plamen lásky k lidem a dobrotivosti, která se snažila jak celku, tak i potřebnému jednotlivci všemi způsoby býti užitečnou, nestyděla se sama osobně navštěvovat příbytky chudobných lidí ve vsi, aby konala dílo milosrdenství. Zesnulá urozená paní byla až do dne pohřbu vystavena na slavnostním loži v přízemním sálu a dne 23. prosince byla s velkolepou nádherou pohřbena v zámecké kapli.

       Všichni hraběcí úředníci obou panství (i panství JE pana hraběte Jana Larische), veteránské spolky z Fryštátu, Těšína a Frýdku, požární ochrana z Fryštátu nastoupily, vytvořily špalír od zámku ke kapli. Karvinská a petřvaldská hornická hudba hrály smuteční pochod. Mezi četným duchovenstvem byl i zástupce arcibiskupův z Vratislavi, jelikož arcibiskup sám se nemohl dostavit. Tento biskupův zástupce celebroval za velké asistence kněží zpívanou smuteční mši, kancelářský rada páter Kuczera z Těšína, toho času farář v Pogvizdově pronesl v kapli dojímavou pohřební řeč. Bylo přítomno zdejší panstvo, jakož i hrabě Jiří Larisch s manželkou a mnoho cizího panstva. Věnce darované z blízka i zdáli pokryly rakev. Hraběnka zemřela, jak je výše zřejmo, v 31. roce svého života, mnoho a upřímně litována, zejména kunčickou obcí, neboť hraběnka byla dobrodincem chudých v tom nejvlastnějším smyslu slova, pomáhala, kde mohla. Bůh dopřej jí spasení!

       Panský zámek, postavený asi před dvěma desítkami let ve Velkých Kunčicích leží romanticky mezi zelenými většinou lesy pokrytými svahy, má zámeckou kapli s velkým nádherným parkem, jehož milý vzhled a krása je chválena všemi, kdož jej shlédli.

       K 5 panským majorátním dvorům patří pozemkový komplex ve výměře cca 900 jiter rolí a luk, 2 ovčince a lihovar, hřebčinec. Správcem tohoto statku je pan Branisch.

       Lesní úřad, k němuž přísluší 500 jiter lesa, vede pan Funk. Pan Hugo Wuest z Vellbergů je panským domácím lékařem a porodníkem v místě. Pokud jde o poštu, patří Velké Kunčice k poštovnímu úřadu v Pruchné.

       Vesnice má dále dva mlýny, z nichž jeden patří panu Josefu Bruskovi, druhý panu Františku Kempnému. Expozitura četnické stanice je u p. Josefa Zaczka, titulárního závodčího a majitele vál. medaile.

       Obchod smíšeným zbožím provozují pánové Ignác Deutschberger, Jiří Matuschek, Salomon Rosenberg a Matyáš Urban. Obchod dobytkem provozují pánové Jan Maticschek, Frant. Ziwczak a Frant. Machaj. Kromě panského výčepu jsou tu ještě dva hostince, které provozují pánové Jindřich Lustig a paní Rosa Rosenbergová.

       Ještě před několika desítkami let stával tu prý pivovar.

       Z duchovních budov se tu nachází farní kostel sv. Michala včetně fary a škola, která dříve podléhaly skočovskému arcipresbyteriátu, a dobře stavěná pěkná kaple s věží (U Boží prozřetelnosti).

       Jsou sem přifařeny Velké Kunčice, Hažlach a Rudnik. Fara ve Velkých Kunčicích je starobylá a je nyní včetně farního kostela a katolické školy pod patronátem nynější vrchnosti z Velkých Hůrek a Rudku (Rudek?) a pokud jde o vedlejší kostel v Hažlachu pod společným patronátem vrchnosti, které společně při plnění funkce patrona jmenují faráře. Původ nelze zjistit, avšak již před rokem 1500 podle existujících listin vedlejší kostel v Hažlachu existoval a patřil ke kunčickému kostelu, po luterské reformaci byly obě fary během doby ve vlastnictví luteránů, v roce 1620 byly spojeny a bohoslužby se proto konaly střídavě v obou kostelech. Na této faře se vyznamenal zejména farář Ant. Mrowetz, ustanovený tu v době reformace, který svou neúnavnou pílí převedl obyvatele Velkých Kunčic - Rudniku zcela zpět ke katolickému náboženství, v Hažlachu pak z jedné poloviny.

       Farní kostel sv. Michala byl postaven ze dřeva v r. 1777 znovu, když starý kostel byl na spadnutí, z majetkové podstaty odkazu faráře Simona Swizého, který majetek fary rozšířil za svého života o louku zakoupenou od vrchnosti a pěkný kus lesa a pole.

       Místní kaple stojící vedle zámku, zasvěcená Boží prozřetelnosti, byla postavena tehdejší vrchností Bedřichem Jiřím sv. pánem Wilczkem z Dobré Zemice a Hlučína před rokem 1686, vysvěcena ratibořským dómským pánem Augustinem Keyborem, původně ze dřeva, později byla přestavěna tehdejší vrchností Juliem sv. pánem Harrassovským z kamene na způsob kostela a byla vysvěcena knížetem - biskupem Filipem Gotthardem, knížetem ze Schafgotschů, v roce 1767. Tento kostel je hojně navštěvován jako poutní místo z celého okolí, zvláště o 6. neděli po svatodušních svátcích, kdy je svátek světce, jemuž je zasvěcen.

       Filiální kostel sv. Bartoloměje v Hašlachu, náležející k farnímu kostelu, pod patronátem vrchnosti, původu zcela neznámého, je dřevěný a je ve stavu velmi špatném nehledě k opravám, které byly na něm v roce 1825 provedeny. Byl, jak již výše řečeno, jako kdysi samostatný kostel připojen k této faře jako kostel filiální. (Za několik z uvedených údajů vděčím panu Frant. Krzywoňovi z Hažlachu, nyní magistru farmacie ve Vídni).

       Nynějším farářem ve Velkých Kunčicích je důst. p. Josef Prusenowsky, kaplanem je páter Frant. Kunozycky.

       Katolickou dvoutřídní (střední) školu navštěvovalo ve školním roce 1878/9 170 dětí, nadučitelem je František Skupin, kromě 1 podučitele pana Frant. Schebesty a jednoho výpomocného učitele, škola je zařazena do třetí platové skupiny, pan Franz Baader, dřívější starosta Velkých Kunčic, nyní statkář, je zde předsedou místní školní rady.

       Vesnice čítá 169 čísel domovních a má 1688 obyvatel včetně obyvatel Rudniku, Velké Kunčice samotné čítají 1310 obyvatel.

       Funkci starosty vykonává nyní pan Ant. Schreiter. Vesničané nosí zde, stejně jako v Rudniku, kroj těšínských venkovanů. (Viz str. 151, kapitola O obydlích, mravech, obyčejích a odívání venkovského lidu).

       Plošná rozloha činí: stav. pozemky 19 jiter 1432 čtv. sáhů, role 1912 jiter 237 čtv. sáhů, louky 69 jiter 1443 čtv. sáhů, zahrady 11 jiter 581 čtv. sáhů, pastviny 186 jiter 1334 čtv. sáhů, vysoký les 385 jiter 1539 čtv. sáhů, nízký les 32 jiter 183 čtv. sáhů, neplodná půda 96 jiter 1288 čtv. sáhů, dohromady 2715 jiter 37 čtv. sáhů.

Rudnik

       Kolonie Rudnik, přivtělená k vesnici Velké Kunčice, leží rovněž na Petrůvce, a je o ní nutno jen poznamenat, že se tu nachází majorátní dvůr, který patří panu hraběti Evženu z Larischů-Mönnichů. Je tu 52 domovních čísel a 378 obyvatel; tato konskripční obec patří k farnosti Velké Kunčice. Rudnik sám má jednotřídní školu, kterou v posledním školním roce navštěvovalo 84 dětí. Učitelem je pan Ondřej Orschulik, předsedou školní rady jako nahoře pan Franz Baader.

       Vyučuje se v polském jazyce. Kolonie patří rovněž k poštovnímu obvodu Pruchna a vesničané nosí těšínský kroj. Obchod smíšeným zbožím patří panu Josefu Konopkovi, hostinec panu Janu Grzibkovi.

       Plošný rozsah činí: stav. pozemky 3 jitra 1242 čtv. sáhů, role 322 jiter 728 čtv. sáhů, louky 38 jiter 862 čtv. sáhů, zahrady 2 jitra 305 čtv. sáhů, pastviny 32 jiter 630 čtv. sáhů, vysoký les 84 jiter 1505 čtv. sáhů, neplodná půda 21 jiter 1436 čtv. sáhů, dohromady 506 jiter 308 čtv. sáhů.