Nejčastěji jsou navštěvována úbočí a zvlněné horské hřbety Beskyd, které však nezapřou pokojný charakter středohoří. I když zde neschází místa s nádhernou přírodní krásou, hlavním půvabem zůstává klid bohatých lesů a pohoda údolí. Kdo zde hledá závratné výše a těžké výstupy, ten je asi v Beskydech nenalezne. Ojedinělá místa, která připomínají alpskou krajinu, jsou jen "miniatury", které zapadají harmonicky do tohoto přátelského horského světa, aniž by narušovaly celkový dojem. Vybíhající jehličnaté lesy a nádherné bukové porostyse střídají s místy dobrého výhledu, s bujnou vegetací a holými srázy, které zde zůstaly po častých bouřích a sněhových polomech. Rozházené chýše, zvané salaše nebo polany a často dosti vysoko položená osídlení, doplňující obraz krajiny. V údolích, která často představují osetá políčka a na luční květy bohaté pastviny, často se zužující v úzké pruhy, které stačí sotva k průtoku čistému horskému zurčícímu potoku, vniknou tyto překrásné dojmy do srdce poutníka a poskytnou mu vnitřní pohodu.
Když ale v dusné, horké letní noci blížící se bouřka se začne ozývati stonásobnou ozvěnou, potom poznáme i zde majestát horstva. A když příroda v zimě zahalí svou jinak přívětivou tvář, když ledová vichřice rozechvěje lesy a vymetá zrcadlící se námrazou polany, potom poznáme i zde hrozící nebezpečí hor.
Cesty v horách mezi Bečvou a Dunajcem byly před několika málo stoletími tiché a opuštěné. Jen malému okruhu přátel přírody byly známy opuštěné stezky, které používali jen myslivci a lesní dělníci. Občas byly četné horské přechody používány ve středověku jako obchodní cesty a měly význam i za válek. Hory, které byly považovány za neobhospodařovatelné a neschůdné, zůstaly až do nejmladšího období i pro samé, v okolí usazené obyvatelstvoúplně cizí. Teprve asi před třiceti lety zřízený Beskydský spolek, který svou neúnavnou turistickou činností zásadně změnil nedotknutelnost hor a tak se stal neprávem opomíjený kraj dostupný přičinlivému a podnikavému obyvatelstvu průmyslového předhůří. Hustá značkovaná síť a založení nových cest a stezek, ale především zřízení nových spolkových horských chat, otevřelo cestu do hor turistickému ruchu. Podporou majitelů lesů a vůli vyjít vstříc osmnácti místním skupinám k navštěvování nádherného okolí, zpříjemněné pohodlným vlakovým spojením, které vede po délce Beskyd, nebo jej místy křižuje, nabyla turistika značného rozvoje.
Touto činností vůbec neutrpěla původní a přírodní krása Beskyd. Rušící, zničené kultury, které se obvykle objevují v silně navštěvovaných horách, schází v Beskydech úplně. Výletníkům nabízíme ulehčení a pohodlí jsou přizpůsobena charakteru hor a vylučují každou vtíravost a nevkus, které by byla směšnou a kazila by přírodní obraz krajiny.
Beskydy tvoří na západě ohraničené pramenem Bečvy pohoří s množstvím výběžků na hlavním hřebenu, které se táhnou až k hornímu Dunajci. Nejvyšší vyvýšení dosahuje hřeben ve východní části skupiny Babí hory. (Babí hora - dnes Polsko, severně od Oravské přehrady). Babí hora sama (1725m) se svým skalnatým vrcholem a k severu prudce klesajícím sutinovým polem, připomíná vysokohorský charakter a je nejzajímavějším vrcholem Beskyd. Sekce Bílsko - Biala postavila v roce 1905 na jižním svahu příjemnou chatu, která však ležela stranou hlavní turistické trasy a proto ji musela odstranit pro těžkosti návštěvnosti tohoto krásného vrchu.
Západně na Babí horu přilehlý vrch Pilsko (1557m), omanka (1366m) a další se stejně, jako Babí hora vyznačují ve svých nižších polohách, vybíhajícími pralesy a velikými salašemi.
Tak jako v žádném jiném úseku Beskyd, vládne zde snaha o udržení osvěžující nedotknutelnosti a dokonalosti. Z toho pohledu se zachovaly na stejné úrovni dřívější honební oblasti arcivévody Bedřichaa okolí Visly.
Naproti tomu jsou ve Slezsko-galicijském pohraničí, v Bílských horách pro turisty, kteří mají k dispozici jen něolik hodin času, nabízeny dobré možnosti pro krátkodobé, pohodlné zotavení.
Dvě veliké horské útulny, turistický dům na Kamické plošině a útulna na Josefovské cestě a taktéž soukromá chata v sedle mezi Klimčokem a Magurou, ulehčují a oživují zde turistický ruch v oblíbeném okolí, zvláště pak obyvatelům hornoslezského uhelného revíru.
Západně od Visly začínají Jablunkovské hory, které jsou rozříznuty tokem Olše na dva díly. Na pravém břehu této řeky ležící hlavní hřeben, před kterým leží nižší souběžný hřeben, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu. Jehoskrovné výběžky, odpovídající i výškovým poměrům, které jsou zde pod 1000m. Pod nejvyšším vrcholem, Velkou čantoryjí (965m) si postavila sekce Těšín útulnu, která byla v zimě 1918 opakovaně vydrancována a proto nebyla delší čas užívána k ubytování, protože i samastavba byla částečně zničena. V dnešní době pokročily však práce se znovuzřízením a je umožněno občerstvení a také přenocování. Na jihu od Čantoryje položeného Stožku (975m), postavil polský turistický spolek "Beskid" novou chatu, ze které se nám nabízí krásný výhled.
Zvlášť silně se rozvíjí turistický ruch západně od Olše položeném dílu Jablunkovských hor. Účelně rozložené řady útulen, umožňují smělým turistům vzrušující putování po hřebenech, které nám ukazují přednosti a krásy hor, převážné části Beskyd. Výchozí bod tvoří špička severního výběžku - Javorový (1032m) s chatou těšínské sekce na Malém Javorovém (947m). Na skoro přesně k jihu probíhajícím hřebenu leží přibližně 3 hodiny pochodu idylické místo, na kterém se nachází chata na Slavíči - Hadaščok, vítkovické sekce. Na Malém polomu dosáhneme hlavní hřeben, který se táhne k západu a v blízkosti chaty "Bílý Kříž", vítkovické sekce, tvoří na Sulovu horský uzel. Tato křižovatka se těší u turistů velké oblibě. Romantická poloha, výborná vhodnost pro zimní sporty a vhodné klimatické podmínky, přisoudily Bílému Kříži pojmenování Beskydský "Semmering".
V severozápadním směru vybíhající hřbet vede k perle pohoří, Lysé Hoře (1325m), nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Těsně pod holým vrcholem, ze kterého se můžeme potěšit krásnými pohledy, stojí veliká, v roce 1913 přístavbou rozšířená chata, (dnes Bezručova chata), majetek Sdružených turistických spolků a je zde jak v létě, tak v zimě čilý turistický ruch. Na západním sestupu proti údolí Ostravice, vystavělasekce Mor. Ostrava na vybíhající lesní mýtině svou útulnu, která nese název "Ostravské hutě" a tato se stala oblíbenou stanicí zimních sportů.
Západně od Bílého kříže se obrací hlavní hřeben proti jihozápadu a končí na Velkém Javorníku (919m). Znamenitý výběžek, bohatý na pověsti, pozoruhodnosti a často i jedinečné přírodní krásy - Radhošť, (1130m) leží skoro mimo pracovní oblast Beskydského spolku. Zde vyvíjí svou činnost český turistický spolek Radhošť.
Chata pod vrcholem Radhoště, kde stojí krásná kaple s kopulí a čtyři pro dlouhodobý pobyt zařízené turistické domy, postavené v sídlišti, potvrzují proslulost tohoto spolku.
Kdo Beskydy jen jednou procestuje, cítí stále touhu toto cestování opakovati. Jejich půvab je nevyčerpatelný. Přes veliké nepříjemnosti, které přinášejí nové politické a hospodářské poměry, přes potíže, kterým je vystaven cestovatel při každém překročení hranic, přes veškeré pasové těžkosti, nenechala se turistika v Beskydech potlačiti. Nejširším obyvatelským okruhům se stala turistika potřebou, ale určitě příjde teprve k rozkvětu, když se uskuteční volnost pohybu, který si daly státy za úkol, když chtějí osvobodit lidstvo z poddanství, které nás před časem utlačovalo.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
---|