XIII. Generace 2 |
Jan František Vilém Larisch |
Syn Jana Bedřicha Larische svob. pána ze Lhoty a Karviné a jeho manželky Anny Gošické z Gošic z rodu Holasoviců (Golassowitz). Pán na Kujavách (Kujau) a příslušných statků v knížectví Opolském, v Okrese Velký Hlohov (Ober Glogau) a na Centavě (Centawa). Vrchní zemský soudce knížectví Opolského a Ratibořského. Od 12. 10. 1719 spravoval také funkci zemského hejtmana obou knížectví. Protože jsou životní data jeho tří manželek obvykle uváděna mylně, uvedu u každé z manželek data, která se mi podařilo z dokladů ověřit. Jak již bylo řečeno, byl třikrát ženat. Poprvé dne 7. srpna 1689 s Dorotou, Barborou ze Slewitz z rodu Centava. Tato přinesla jako věno do manželství svému manželu panství Centava. Tento prodal uvedené panství v roce 1705.
Z polského nápisu na víku rakve Doroty Barbory zjišťujeme: Paní dorota Barbora Larischová, svobodná paní ze Lhoty a Karviné, dědičná paní na Centavě, Warmontawicích a Olschově (Olschow), rozená Slewitzová (Slewitz). Narozená 8. září 1665. Provdaná 7. srpna 1689. (Pravděpodobně se jedná u tohoto roku o chybu faráře, takže ne v roce 1689, ale správně v roce 1687) za pána Františka Viléma Larische, svob. pána za Lhoty a Karviné. Zemřela dne 13. září (v provenční knize v Centavě je uvedeno 18. září, ale protože byla pohřbena 19. září, mělo by snad býti správně uvedeno 13. září).
Dále zařazuji údaje faráře Norberta Molitora v latinské řeči uvedené v Centavské knize zemřelých, týkajících se Doroty ze Slewitz.
Tak uvádí na str. 11:
1689 | Dne 18. září zemřela zaopatřena svátostmi umírajících dobrodějka tohoto kostela, paní Dorota Barbora, manželka svob. pána z Larischů, nejvyššího zemského soudce knížectví Opolského a Ratibořského, rozená Svewitz, dědičná paní na Centavě, paní z Karviné. Byla pohřbena v hrobce zdejšího kostela dne 19. září. Pro spásu její duše byloslouženo slavnostní Exequien dne 12. prosince za asistence 45 kněží. Byla pohřbena v pozlaceném sarkofágu. (Na víku se nachází uvedený polský nápis a báseň ve stejné řeči). |
Na straně 17 se uvádí:
Za časů faráře šimona Tabora z Centavy daroval pán František Vilém svob. pán z Larischů, z Karviné a Lhoty, dědičný pán na Kujavě a panství Centava, nejvyšší zemský hejtman knížectví Opolského a Ratibořského 600 Slezských tolarů za zádušní mše pro svou zemřelou manželku Dorotu roz. Slewitz.
Podruhé se oženil a Annou Zuzanou, hraběnkou z Tenczina - Paczenskou (Paczensky), dcerou hraběte Albrechta Leopolda z Tenčína, pána na Bitschin v pruském Slezsku atd., zeemského hejtmana z Opolí a Ratiboře a jeho manželky Kateřiny Koslovské (Koslowsky) z Koslova z rodu Chechlau. Jednou sestrou hraběnky Anny Zuzany z Tenčína byla Eleonora Jana, hraběnka z Tenčína. Tato se provdala roku 1694 v Bitschin za hraběte Karla Josefa z Hoditz na Rosswaldě, hrad Füllstein (Bohušov u Osoblahy) a Dolních Pavlovicích (Nieder Paulowitz). Z vlastnoručních záznamů tohoto hraběte vysvítá, že Jan František Larisch, svob. pán ze Lhoty a Karviné a na Kujavách byl jeho švagr.
Tyto záznamy mají následující text:
1695 | Dne 23. října v neděli mezi 5. a 6. hodinou odpolední se mi v Bitschině narodila dcera a byla tamtéž pokřtěna jmény Barbora Kateřina Josefa. Kmotři byli zemský hejtman Adam hrabě Gašín, manželka, dva hrabata Collonna, to je starší Karel ze Srzelitz a Leopold z Tostu, dále hrabě Ferdinand Gaschin z Wisoka a František svob. pán Larisch z Cujav, můj švagr. |
1697 | Dne 19. dubna v pátek časně zrána mezi 2. a 3. se mi narodil v Polských Krawařích (Pojnisch - Crawarn) chlapec a byl pojmenován Jiří Leopold Albert Josef František. Kmotry mu byli můj tchán hrabě Albert Leopold Tenczin, zemský kancléř v opolském a ratibořském knížectví a jeho manželka Kateřina rozená Koslofskin, item (také) můj švagr baron Larisch z Kujav a paní Bojakowskin. |
Z toho jasně vysvítá, že druhá manželka svob. pána Jana Františka Viléma musela být hraběnka z Tenčína. Protože se jen u prvních dvou narozených dětí v roce 1695 a 1697 objevuje jako kmotr a u dalších 8 dětí hraběte Hoditze se nenachází, můžeme usuzovat, že jeho druhá manželka, hraběnka z Tenčína zemřela brzy po roce 1697 a následovalo třetí manželství, pro hraběte Hoditze již však nepřicházel v úvahu jako švagr, tím více, že s hraběnkou Tenczinovou neměl dětí.
Tak zůstalo jeho manželství s Dorotou ze Slewitz, stejně jako s hraběnkou Zuzanou Tenčínovou bezdětné.
Po třetí se oženil svob. pán Jan František Vilém z Larischů kolem roku 1699 s Dorotou Alžbětou Tschech z Hellenbachu, ovdovělou Worstovou (Worst).
O třetí manželce existují různé verze. Tak se zpochybňuje, zda byla z Hellenbachu. Přináším důkazy, které dávají podnět k pochybám.
Na žádost jejich nevlastního otce svob. pána Jana Františka Viléma z Larischů, byli dne 12. března 1716 sourozenci Jan Leopold Josef - Jan František Vilém a Marie Františka Josefa Worst povýšeni do českého šlechtického stavu s predikátem "von Helmberg". Matkou uvedených sourozenců Worst byla Anna Dorota Klára "Tudecin", která se v prvním manželství provdala za podkoního (štolbu) hraběte Rabata - Worsta, v druhém manželství za Jana Františka Viléma Larische svob. pána ze Lhoty a Karviné, na Kujavách. Proto se její syn z manželství se štolbou Worstem Jan František Vilém Worst narodil v Kujavách.
Především bych chtěl vyvrátit verzi, která staví identitu mezi v kujavách narozeného Jana Františka Viléma Worsta a roku 1700 narozeného a později hraběte stejného jména Jana Františka Viléma Larische. Jan František Vilém Worst byl roku 1716 jako Worst z Helmbergu (sourozenci se jmenují také "Worst - Helenberg z Helmbergu") povýšen současně se sourozenci do šlechtického stavu, jak se potom mohl dva roky poté roku 1718 státi svob. pán z Larischů? (Viz matriční materiál Liegnitzké rytířské akademie).
Kdyby byl skutečně identický s Worstem a možná už předmanželský syn svého otce svob. pána Jana Františka Viléma z Larischů, jmenoval by se tento po provdání jeho matky rozené Tudecin současně "Larisch" a ne oklikou jako Worst Helenberger z Helmbergu. To, že mladý Worst má stejná jména, jako jeho pozdější nevlastní otec svob. pán Larisch, se dá snadno vysvětlit: podkoní Worst přešel ze služby od hraběte Rabatta do služeb svob. pána z Larischů a na Kujavách. Když se mu narodil syn, byl mu svob. pán Larisch kmotrem a obdržel jeho jména.
Pokud jde o příjmení "Tudecin", musím poznamenat, že je to ženský tvar, dříve užívané v německém jazyce. (Podobně není také uvedeno v křestním a oddávacím listě Marie Barbory Cosy z Hradiště "Cosa", ale Cosin"). Rodné jméno zde není "Tudecin", ale Tudec".
Konečně je zde ještě rodina "Czech von Hellenbach". Tato pochází z Kremnitz, nepsala se ale "Czech", nýbrž "Tschech". (Viz J. Siebmacherova velká a všeobecná kniha erbů - šlechtici Chorvatska a Slavonie - zpracovaná Dr. Ivanem Bojničičem, str. 61). Hrabě Jindřich Vilém Wilczek, jehož prababička byla rovněž Czechová z Hellenbachu, předložil mi k nahlédnutí obsáhlý opis listin ze svého archivu, týkající se rodiny Czech z Hellenbachů. Já jsem je zpracoval do formy rodokmenu. Z toho usuzujeme, že Eliáš Tschech měl dva syny jménem Jeremiáš a Daniel, kteří s císařským povolením zaměnili svá příjmení "Tschech" za příjmení "Hellenbach", když dne 16. listopadu 1643 byli povýšeni do dědičného šlechtického stavu. K úplnému opuštění jména "Tschech" však nedošlo, protože i později nalézáme uvedeno příjmení "Czech von Hellenbach".
Nemohlo by býti "Tudec" falešně čtené "von Tschech"? Možná že vzniklo z nečitelného zápisu dokladů? Potom by se měla Dorota Alžběta "Tudec" správně jmenovati Dorota Alžběta "Tschech" a další vzniklé odvozeniny by padly. Při studiu dokladů se nacházely často jen rodná jména, bez predikátů a titulů, proto mohla být jmenovaná "Tudecin" čtená správně "Tschechin" a zcela dobře také "Tschech von Hellenbach".
Její děti byly, jak již bylo uvedeno povýšení do šlechtického stavu a predikát z Helmbergu narážkou na jejich matkou užívané jméno "von Hellenbach". Zde poznamenávám, že ve staré rodové tabuli svob. pánů z Bereczka není uvedena Dorota jako "Hellenbach", ale rovněž jako "Hellenberg". Ve věku 73 let zemřela na Kujavách Dorota, baronka z Larischů a byla dne 25. srpna 1745 tamtéž pohřbena. Byla proto narozená kolem roku 1672. Mohla to být proto jen Dorota rozená Tschech a zapadá zcela dobře do rodové tabulky Tschechů z Hellenbachů, ku příkladu by mohla být dcerou z druhého manželství Jeremiáše Tschecha z Hellenbachu, neb také dcerou Dr. med. Jana Godofréda Tschech z Hellenbachu, který byl dne 24. IX. 1702 svob. pánem. Já bych se však přiklonil k verzi, že poslední byl jejím otcem. Tento byl svobodným pánem až od roku 1702 a proto Dorota nebyla svobodnou paní a nemohla být v dokladech před r. 1702 jako taková uvedena, nýbrž jen jednoduše jako Tschech. Jak již bylo dříve řečeno, nebylo "von" vždy důsledně uváděno. Na základě těchto poznámek můžeme s velikou pravděpodobností říci: třetí manželka Jana Františka Viléma svob. pána z Larischů a matka svých dětí byla Dorota Tschech z Hellenbachu.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
---|