Přílohy

P Ř Í L O H Y :

Seznam THP k l.dubnu l997

Seznam počtu pracovníků od roku l985 do roku l996

Charakt. Larisch-Mönnich. kamenouh. závodů a Koksovny v l. l9l3 - l920

Ředitelé koksovny

Seznam literatury


S e z n a m THP k l.dubnu l997

Ing. Baran Oldřich vedoucí závodu
Ing. Skřížala Petr vedoucí výroby
Ing. Kozlová Hana ekonomka
Ing. Balaryn Lumír mistr uhelné služby
Becker Rudolf mistr koks. pece
Ing. Částek Alfréd mistr koks. pece
Ing. Farník Jan ekonom. práce
Fiedler Milan mistr elektrifikace
Frolík František technolog
Frolíková Zdeňka refer. marketingu a prodeje
Heczko Hynek mistr koks. pece
Hruboň Tomáš mistr chemické výroby
Hubáček Stanislav mistr koks. pece
Jančar Břetislav mistr údržba
Jančarová Lenka mzdová účetní
Kaňáková Marie vedoucí personálního oddělení
Knapek Petr ved. střediska koks. pece
Knapková Jana pokladní
Kozelka Michal mistr údržby
Kunschke Karel mechanik závodu
Lach Tomáš mistr chemické výroby
Madecký Alan mistr koks. pece
Nekardová Jana sekretářka
Popek Jan vedoucí skladu
Pelikánová Alžběta mzdová účetní
Rudzinski Zdeněk mistr chemické výroby
Sajdok Miroslav mistr koks. pece
Soblahovská Věra referetka osobně-mzdového oddělení
Surovec Martin bezpečnostní technik
Ing. Szweda Jan vedoucí MTZ
Mgr. Szczyrba Leopold energetik a vodohospodář
Šebestová Gertruda výrobní účetní
Thienel Vladimír mistr chemické výroby
Urbančík Jiří vedoucí střediska chem.výroby
Vontrobová Renata kalkulace cen
Ing. Walica Česlav mistr koks. pece
Walisz Jaroslav mistr elektro údržby
Wanot Jaromír mistr chemické výroby
Žemlička Ludvík ekonom. práce

Příloha č. II.

Seznam počtu pracovníků od roku l985 do roku l996

Rok Dělníci THP Celkem Výroba koksu
l985 392 39 43l
 
l986 392 39 43l
 
l987 39l 40 43l
 
l988 426 39 465
 
l989 422 40 462
 
l990 4ll 42 453
 
l99l 404 42 446
 
l992 393 45 438
 
l993 366 44 4l0
 
l994 362 42 404
 
l995 363 42 405
 
l996 345 40 385
 

Příloha III.

 

Stručné charakteristiky Larisch - Mönnichových kamenouhelných

závodů a Koksovny v letech l9l3 - l920

K O K S O V N A J A N

Majitel : Dr.Jan Larisch - Mönnich.

Sídlo : Zámek Solca, Karviná

Ústř. ředitelství v Karviné

Centrální ředitel: Max Sliwka, Karviná

Horní ředitel : Jan Zadra

R.B.Ú. Moravská Ostrava

Závodní : Ing. Jan Biedermann

 

Závod má vlečku ke stanici Karviná, Košicko-bohumínské dráhy.

Rok Počet
pecí
z nich v
provozu
Výroba koksu (t) Množství zprac.
uhlí (t)
l9l3 228 228 248 900 387 82l
l9l4 228 228/l96 20l 280 3l6 800
l9l5 228 l96/228 l67 800 266 730
l9l6 228 228 240 500 378 925
l9l7 228 228 225 570 35l 968
l9l8 228 228 l57 322 247 443
l9l9 228 l52 95 8l4 l54 473
l920 228 l52/ll4 94 705 154 4ll

Doly Larisch - Mönnicha

Majitel a ředitel - viz koksovna

Důlní závod J a n

Místo : Karviná

Závodní : Ing. Vilém Richter

Důlní pole 366 ha

 

Závod má vlečku l km ke stanici Karviná.

Má dvě těžní jámy 28l m a 343 m hluboké

dvě větrné jámy 28l m a 343 m hluboké.

Hloubka rubání 350 m.

Těží se v VI. a VII. patře.

Rok Těžba v (t) Počet
dozorců
Počet
dělníků
Výkon
dělníka na směnu
l9l3 297 700 42 l242 8,8
l9l4 290 3l5 33 l203 8,8
l9l5 352 655 4l ll6l l0,0
l9l6 4l2 525 46 l280 10,5
l9l7 343 l70 47 l279 9,2
l9l8 280 990 47 l330 8,3
l9l9 298 200 47 l453 6,l
l920 2l7 l00 60 l494 5,8

Doly Larisch - Mönnicha

Majitel a ředitel - viz koksovna

Důlní závod J i n d ř i ch

Místo : Karviná

Závodní : Ing. Raimund Sahliger

 

Důlní pole l03,l ha

Závod má vlečku 0,98 km ke stanici Doubrava.

Těžná jáma 495 m

Větrná jáma 395 m hluboká

Největší hloubka rubání 4l7 m.

Rok Těžba (t) Počet
dozorců
Počet
dělníků
Výkon dělníka
na směnu (q)
l9l3 256 600 42 989 9,l
l9l4 236 400 4l 929 9,3
l9l5 282 600 34 872 l0,6
l9l6 328 350 38 908 ll,5
l9l7 322 900 38 l0l4 l0,7
l9l8 260 200 39 l06l 9,0
l9l9 l86 000 44 lll7 6,5
l920 l75 200 47 ll9l 5,8

Doly Larisch - Mönnicha

 

Majitel a ředitel - viz koksovna

Důlní závod H l u b i n a

Místo : Karviná

Závodní : Ing. Josef Stiller

Důlní pole l38 ha

 

Závod je spojen lanovou dráhou s jámou Jindřich, Františka, Jan a koksovnou.

Těžní jáma 400 m.

Hloubka rubání 390 m.

Rok Těžba (t) Počet
dozorců
Počet
dělníků
Výkon dělníka
na směnu (q)
l9l3 307 800 35 l0l6 ll,0l
l9l4 28l 300 33 979 l0,72
19l5 307 800 29 844 l2,00
l9l6 356 500 32 883 l3,34
l9l7 353 700 34 933 l2,86
l9l8 267 000 34 969 l0,44
19l9 207 800 42 l049 8,23
l920 l9l 400 4l ll26 7,20

Doly Larisch - Mönnicha

Majitel a ředitel - viz koksovna

Důlní závod F r a n t i š k a

Místo : Karviná

Závodní : Ing. Jan Rieb

 

Závod má vlečku 3,725 km ke stanici Karviná.

Hloubka těžné jámy 428,92 m

větrné jámy 425,03 m

Hloubka rubání 442,00 m

Rok Těžba (t) Počet
dozorců
Počet
dělníků
Výkon dělníka
na směnu (q)
l9l3 240 000 42 9l4 9,7
l9l4 239 400 33 883 l0,0
l9l5 260 200 33 796 l0,8
l9l6 286 600 36 836 l0,9
l9l7 262 l00 39 894 9,8
l9l8 205 500 43 895 8,6
l9l9 l56 900 47 896 6,8
l920 l58 l00 43 l023 6,6

Doly Larisch - Mönnicha

 

Majitel a ředitel - viz koksovna

Důlní závod F r a n t i š e k

Místo : Horní Suchá

Závodní : Ing. Jindřich Lares

Důlní pole : l88,92 ha

Závod má vlečku l,5 km ke stanici Suchá.

Hloubka rubání - 38l m.

Rok Těžba (t) Počet
dozorců
Počet
dělníků
Výkon dělníka
na směnu (q)
l9l3 l3 7l8 ll 2l5 2,l4
19l4 32 265 l0 223 5,l5
l9l5 49 000 9 l90 7,99
l9l6 57 000 9 223 7,08
l9l7 64 600 l0 262 7,77
l9l8 67 770 l2 306 7,94
l9l9 57 0l0 l4 40l 5,76
l920* 24 700 l7 44l 5,75

* údaje platí do l9. května. Od 20. května l920 se nepracovalo.

Příloha IV.

Významné osoby v dějinách Koksovny ČSA

 

1.  František Xaver Riepl - nar. 29.ll.l790 ve Štýrském Hradci, profesor mineralogie a zbožíznalectví na Vídeňské polytechnice. Měl značný podíl na projektu Vítkovických železáren v r. l828. Z roku l83l je první zmínka o koksovacích pecích ve Vítkovicích, jejichž projekt zpracoval Riepl podle anglického vzoru. Prof. F. X. Riepl zpracoval rovněž plán výstavby železnice z Vídně do Krakowa. "Severní dráha Ferdinandova," která zahájila provoz z Vídně do Bohumína l.  května l847, čímž se zasloužila i o rozvoj Karvinska. Koksárenské pece postavila ve Vítkovicích "Wiener Gewerkschaft" v čele s baronem Rothschildem, karvinským hrabětem Jindřichem Larischem, baronem Geymüllerem, Šimonem Biedermannem a Jindřichem Sichrovským. V roce l843 odkoupil S.M. Rothschild Rudolfovu huť a Jindřich Larisch opustil podnikání ve Vítkovicích. V témže roce l843 postavil první koksovací pec v Karviné. F. X. Riepl se tak zasloužil o první koksování uhlí na Ostravsku a hrabě Larisch o první koksování na Karvinsku (l843).

2.  Šalamoun Mayer sv. pán Rothschild - nar. 9.9.l774 ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku l8l9 žil jako bankéř ve Vídni. Roku l882 mu byl císařem udělen titul svobodný pán, později titul baron.

Majitelé koksovny ČSA - dříve Jan v Karviné

3.  Zakladatel koksovny "Jan" - Jindřich hrabě Larisch-Mönnich, svob. pán ze Lhoty. Narozen v Karviné dne 23. února l793 jako syn hraběte Jana Larisch-Mönnicha a jeho manželky Anny Marie Tekly z Mönnichů. Byl majorátní pán v Karviné, Fryštátě, Petrovicích, Ráji, Německé Lutyni,Petřvaldě,Prstné, Mizerově, Stanislavicích, Horní Suché, Životicích u Opavy atd. Moravsko-Slezský čestný rytíř zemského stavu a suverén řádu rytířů Maltezského kříže atd. Od roku l828 byl císařsko královský komoří.

    Zemřel 2l. dubna l859 ve Florencii a je pohřben v kostele sv. Petra z Alkantory v Karviné - Doly. Založil více průmyslových závodů, mezi nimi i koksovnu v roce l843.

4.  V jeho práci pokračoval:

Hrabě Jan Larisch-Mönnich - svob. pán ze Lhoty. Narozen 30. května 1821 na zámku Životice u Opavy. V roce l865 byl ministrem financí. Zemřel 3. června l884 v Anglii.

5.  Dále byl majitelem koksovony:

Hrabě Jindřich Larisch-Mönnich - narozen l3. února l850 v Ebelsbergu (Rakousko), zemřel na zámku Solca v Karviné 8. prosince l9l8.

6.  Následoval:

Hrabě Jan, Jindřich, František, Maria JUDr. Larisch-Mönnich -

    narozen 6.října l872 ve Fryštátě, zemřel l0. listopadu l962 v Palfau (Rakousko). Byl poslední soukr.majitel koksovny.

7.  Jako jeho generální ředitel působil za druhé světové války do května l945 jeho syn

Jan Jindřich, Hermann, Leopold, Maria do roku l9l8 s titulem hrabě Larisch - Mönnich, narozen l5. listopadu 19l7 na zámku Solca v Karviné. Po skončení druhé světové války odešel do Brazílie - Rio de Janeiro, později do Španělska - Marbella. V posledních letech častěji navštěvoval Karvinou i své bývalé průmyslové závody. Zemřel ve Španělsku - Marbella dne 7.3.l997

Ředitelé koksovny:

8. Ing. Jan Biedermann - řed. koksovny od r. l895 do r. l93l

9. Ing. Bárta - l93l - l938

l0. Ing. Górski - l938 - l939

ll. Ing. Robert Rotter - l939 - l940

l2. Ing. Josef Rieger - l940 - l945

l3. Dr.Ing. Coufalík - V.l945 - l945 (do konce roku)

l4. Ing. František Borovec - l946 - l950 (koks.přejmenována na Prezident Beneš)

l5. Boleslav Veselý - l950 - l95l (koks. přejmenována na Koksovnu ČSA)

l6. Oldřich Pitala - l95l - l952

l7. Ing. Josef Grimm - l952 - l954

l8. Ing. Richard Eška - l954 - l962

l9. Ing. Osvald Švec - l962 - l970

20. Ing. Jiří Urbánek - l970 - l975

21. Ing. Eduard Urbančík - 1975 - 1979

22. Ing. Bohumil Černocký - l979 - l987

23. Ing. Miroslav Pánek - l987 - l990

24. Ing. Oldřich Baran - l990 - l997

Příloha V.

l843 - l997

l54 let koksování uhlí v Karviné

Odborná literatura - koksárenství

Seznam literatury zpracoval: R.J. Hrubý

l) O. Mrázek - Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku

od manufaktur do r. l9l8 (Praha, l964)

2) L. Kárníková - Vývoj uhelného průmyslu v českých zemích do

roku l880 (Praha, l960)

3) J. Kořan - Technická revoluce železářství českých zemí

(Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky,

roč. l965, str. 54 a.d.) str. 42

4) I. Kruliš - Porovnání technického vývoje Vítkovických

železáren s vývojem Pražské železářské společnosti

(ČSČN l96l str. 579 a.d.) str. 580

5) - l00 let kladenských železáren (Praha, l909)

6) M. Myška - Založení a počátky Vítkovických železáren

Ostrava, l960

7) S. Zahradník - Třinecké železárny l906 - l939 (Praha, l969)

8) F. J.Ress - Geschichte der Kokereitechnik (Essen, l957)

9) C. Balling - Über die Vercoakung der Steinkohlen ...

(Technische Blátter roč. l87l, str. l3l - l65)

l0) F. Kupelwieser - Die Kohlenreviere von Ostrau, Rossitz,

R.Schöffel Fünfkirchen, Kladno, Pilsen und Miröschau

(Wien, l870)

ll) L. Jerie - Vývoj koksárenství v Ostravsko-karvinském revíru

v posledním čtvrt století (M.Ostrava,l926), dále

ve sborníku Československá vlastivěda sv.9, str.

43l - 440, 35l

l2) L. Freiwald - O historickém vývinu koksových pecí v Ostravsko-

karvinském revíru (Hornický věstník, roč. l923,

str. l79 - l84)

l3) W. Jičínský - Bergmánnische Notizen aus dem Ostrau -Karwiner

Steinkohlenrevier (Ostrava, l898)

l4) - Technická práce na Ostravsku (M.Ostrava, l926)

l5) F. Stočes - 25 let Báňské a hutní (Praha, l93l)

l6) - Monographie der Ostrau Karwiener

Steinkohlenrevier (Těšín, l885)

l7) - Kamenouhelné doly Ostravsko-Karvinského revíru,

zejména díl 3 (Praha, l928)

l8) - Die Mineralkohlen Österreichs (Wien, l878 a l903)

l9) F. Šlachta - Dějiny hornického města Karviná (Karviná, l928)

 

20) Jul. Bayer - Pamětihodnosti města Fryštátu (Vídeň, l879)

překlad: (Jar.Rosin - Hrubý Karviná, l979) str.l74

2l) - Statistisches Jahrbuch des K.k. Ackerbauminister

(Wien, l875 - l9l3)

 

22) - Sdružený podnikový archiv OKD, fond ředitelství,

konference, statistika, karton 3l8 a 320

23) - Compass, finanzielles Jahrbuch, roč.l9l4/II./35

24) J. Hrabák - cit.dílo str. 37l, 375

25) F. X. Riepl - Übersicht der Steinkohlenbildung in der

Öesterreichischen Monarchie und die gegenwärtige

Benützung derselben (Jahrbuch des Polytechnischen

Instituts (sv.LL.l820, str. l - l06 a ročník

l822 str. 237 - 308)

26) J. Rossiwal - Die Entwicklung des Mineralkohlen - Bergbaues in

Oesterreich (Statistische Monatschrift,roč. l877)

27) Ch. D°Elvert - Schriften der historisch statistischen Section

der k. k. Mährisch schlesischen Gesellschaft ..

sv. l5, str. ll2 (Brno, l866)

28) M. Myška -

Ctibor Nečas - Čtení o revíru (Ostrava, l969)

29) F. Vystrčil - ll0 let koksovny Karolina (Ostrava, l968)

30) ZA Opava - Vceňovací operáty z r. l843

3l) R. J. Hrubý - Poznámky k vývoji koksovny Jan Karviná - díl I, II a III

32) W. Jičínský - Grossindustrie Oesterreichs I (Wien, l898) str.283

33) Kozina-Píša - Koksárenství (Praha, l956)

34) K.Salmovský - Kalendář Horník roč. l957 str. l54

35) C. Balling - Über die Vercoakung str. l3l - l65

36) J.Matějček - Ostravsko-karvinský revír v konkurenčním boji ...

v létech l880-l9l3 (Slezský sborník, str. 456 - 466)

37) W.Jičínský - Das Mährisch-Schlesische Steinkohlenrevier

(Wien, l865)

- Der Coaksofenbetrieb Kohlenverkehr und Verschleiss

Statistik und Arbeiterverháltnisse

38) A. Mixa - Grubenbetrieb Tiefbau

39) A. Hamersky - Die Central - Coaks - Anstalt

40) R. Pokorný - Coaksanstalt am Karolinen Schacht

4l) F. Brzezowski - Grubenbetrieb Heinrichschacht (Nr.X.) bei Mährisch Ostrau

42) K. Čížek - Dreifaltigkeits Schacht

43) F.Bartonec - Die Grubenbetriebe des Fürsten Salm in Polnisch Ostrau

44) W. Hübner - Die Grubenbetriebe des Heinrich Grafen

Larisch-Mönnich zu Karwin

45) I. Kruliš - Vývoj koksování a koksárenství na Kladně (Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky, Praha, l962)

46) R. Zvěřina - l45 let koksovny ve Vítkovických železárnách (Ostrava, l976)

47) - Sborník "Z dějin Třineckých železáren" (Práce,

Praha, l970)

48) R.J.Hrubý - Historie závodu Koksovna ČSA v Karviné

díl I - IV

49) L.Jerie - Kamenouhelné doly Ostravsko-karvinského revíru III.

Praha, l928

50) - Technická práce na Ostravsku

5l) - VI.sjezd SIA l926

52) K.Vorálek - Historický vývoj kamenouhelného revíru Ostravsko-

karvinského

53) J.Folprecht - Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír

54) V.Samuel - Koksárenství Ostravsko-karvinského revíru

55) F.Heyd - Železárny "Vítkovického horního a hutního těžířství"

J.Bařinka ve Vítkovicích na Moravě

56) T.Heppner - Železárny Báňské a hutní společnosti v Třinci

57) G.Šebor - Dehtárenský průmysl Ostravsko-karvinského revíru

58) K.Vorálek - Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír v letech

l926 - l935

59) O.Šebelík - Ostravsko-karvinské koksárenství

60) T.Myslivec - Bytová péče o zaměstnance uhelných podniků

Ostravsko-karvinského revíru v období l925-l935

6l) F.Lucek - Vývoj Vítkovických železáren v letech l925-l935

62) - Technická práce na Ostravsku l936-l946 (Ostrava)

63) J.Kratochvíl - Sto let Severní dráhy na Ostravsku

64) A.Bechný - Vítkovické železárny - SIA (Tech.práce na Ostravsku

l936 - l945

65) A.Kozina - Koksovny Ostravsko-karvinských dolů

66) B.Otta - Třinecké železárny

67) J.Matějček - Přehled vývoje koksárenství v českých zemích do

roku l9l4 - Dějiny vědy a techniky 70 ročník

68) F.Pavlíček - Koksárenství a nízkotepelná destilace Praha

69) A.Kozina - Koksárenství Praha,l973

M.Píša,B.Šplíchal

70) F.Perna - Plynárenství I.- III. Praha,l944

R.Riedl

7l) K.Sternberg - Umrisse einer Geschichte der böhmischen

Bergwerke. Prag, l837

72) F.M.X.Zippe - Die Steinkohlen, ihr West,ihre Wichtigkeit

im Allgemeinen, und ihre Verbreitung in

Böhmen. Prag, l842

73) J.H.M.Hoppe - Technologie všeobecná a obzvláštní - překlad

J.S. Presl s doplňky díl II. sv.l,Praha

74) A.Kozina - Dvacet let čs.koksoven v osvobozené vlasti

- Paliva 45 (l965) č. l0

75) Archiv OKD - Karton č. 257 GŘ, č. l54 GŘ, č. 678 GŘ, č.425,

č. 3350, OL strojní odd.pol. č. l0l

koksárenské odd. pol.č. 220,22l

76) F.Špetl - Zkušenosti z přechodu fronty koksovnou -

Uhlí XXIII (l975) č. 6

77) V.Včelák - Dvacet let činnosti Ústavu pro výzkum a využití

V.Charvát tuhých a plynných paliv v Běchovicích,Paliva 45

(l965) č. l0

78) F.Trčka - Koksochemický výzkum ve Výzkumném a zkušebním

ústavu v NHKG. Paliva 45 (l965) č.l0

79) M.Herčík - l0 let Katedry a ústavu koksárenství - separát.

S.Večerek výtisk VŠB Ostrava

80) R.Riedl - Výuka plynárenství na našich školách, Paliva 45

(l965) č. l0

8l) V.Šebelík - Úloha Hutního projektu, pobočky Místek, při

výstavbě a rozvoji čs.koksoven - Paliva 45

(l965) č.l0

82) - Ročenka československého uhelného průmyslu

Praha,l969

83) - Hutnické ročenky l974 - l977, TEVÚH Praha

84) - Iron and Steel Engineer l968/l2

85) B.Šplíchal - Výroba vysokopecního koksu v hutích

Paliva 45 (l965) č. ll

86) M.Píša - Důlní Ostravsko-karvinské koksovny

Paliva 45 (l965) č. ll

87) S.Chmelař - Koksochemický průmysl v ČSR a jeho výhledy

Paliva XXXVI (l956), č. 4

88) V.Šebelík - Výroba smolného koksu z kamenouhelné smoly

M.Maršálek s použitím tekuté vsázky.

Hutnické listy XVII (l962) č. l

89) O.Nejedlá - Koksovna Jan a vývoj Larischovského podnikání

před r. l9l8 - rukopis (Čs.akademie věd -

Sl. ústav Opava)

90) J.Matějček - Přehled vývoje koksárenství v českých zemích

do r.l9l4 - rukopis (Čs.akademie věd -

Sl. ústav Opava)

9l) J. Peters - Uhlí v Československé republice l922, II.roč.

l922 - Prometheus,s.r.o.

92) T. Pavlica - Formování hornictva východní části revíru.

Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města č. 7

(nakl.Profil, Ostrava, l974)

93) - Johann Wilczeksche Ostrauer Kohlen und Kokswerke Schl.Ostrau - Waldes Wien, l930

94) G.Klepel - Freiberger Forschungswerke D 26 l958. Akademie

Verlag Berlin, l958

95) - l00 let Vítkovických železáren l828 - l928

St.stud.knihovna Ostrava. E 36

96) R. Jirkovský - K historii starých ostravských koksoven

97) Dr.T.Pavlica - Studie k vývoji ostravské průmyslové oblasti V.

l973. Státní pedagogické nakladatelství 35,

řada C-8, strana 3l - 55

č e r v e n 1 9 9 7

Autor : Rudolf J. Hrubý

Spolupráce : Ing. Oldřich Baran

Textová úprava : PhDr.Irena Hajzlerová

Foto a repro : Waldemar Goleniowski