 |
 |
 |
 |
|---|
Meziválečné období
Ukončením plebiscitních událostí skončilo celkem 6 roků válečných útrap na Těšínsku. Válečná doba na karvinsku trvala o celé dva roky déle než v ostatních oblastech ČSR.
Nastal klid zbraní, ale dále trvaly politické boje, které poznamenaly závod poklesem výroby koksu. Přestože kapacita všech šesti baterií byla 240 000 t koksu ročně, v roce l920 bylo vyrobeno jen l55 000 t, a to ještě část byla expedována ze skládky. V této době zaměstnávala koksovna 665 dělníků. Po tomto přechodném období stagnace následovala krátká konjunktura ve výrobě koksu. Ta se projevila rychlou výstavbou pecí, které postavila firma Koppers již v roce l923.První baterie Koppers měla 22 pecí se sypným provozem a byla doplněna zauhlovacím vozem s uhelnou věží č.1 s desintegrátory. Pece se uvedly svými rozměry, kdy zcela úzké pece o rozměrech 0,34m šíře, 3,0m výšky a délky l0,0m dávaly jakostně lepší koks než staré baterie se širšími pecemi a pěchovaným provozem. Koksovací doba byla l2 hodin a pece dávaly l00 centů koksu na pec a den.
V roce l927 byly v provozu tyto skupiny:
| Skupina č. | Systém | Počet pecí | Výroba na pec a den |
|---|---|---|---|
| SkupinaI. | Otto-Hoffmann | 38 | 30 centů |
| SkupinaII. | s úpravou Biermann | 38 | 30 centů |
| SkupinaIII. | Koppers I. | 22 | 100 centů |
(což byl značný pokrok proti skupině I.)
Stav osazenstva v hlavní výrobě, bez pomocných provozů, za 24 hodin:
| Koksaři | 40 mužů |
| Nakládači kusového koksu | 22 mužů |
| Nakládači drobného koksu | 6 mužů |
| Smolaři | 7 mužů |
| Omazovači pecí | 12 mužů |
| Plniči pecí | 9 mužů |
| Zedníci | 1 muž |
| Strojníci výtlačného stroje | 9 mužů |
| C E L K E M | 106 mužů |
Výkon na jednoho dělníka a směnu od obsazování až po nakládku koksu činil 4,l5 t.
V následující tabulce lze pozorovat výrobu koksu a vedlejších zplodin během třiceti let. Maximální výroba spadá do roku l9l6, v době první světové války:
| Rok | Koks | Dehet | Smůla | Čpavková sůl | Benzol |
|---|---|---|---|---|---|
| l896 | 766 6l4 | - | - | - | - |
| l902 | l 584 543 | 25 246 | 3 l86 | 8 l44 | - |
| l9l0 | 2 344 l00 | 87 600 | l6 800 | 29 800 | - |
| l9l4 | 2 0l2 800 | 75 400 | l4 000 | 25 700 | 2 830 |
| l9l6 | 2 408 500 | 88 000 | l3 800 | 29 6l0 | 32 050 |
| l920 | 947 050 | 3l l30 | 3 8l3 | 5 955 | 8 590 |
| l925 | 655 550 | 37 000 | 5 840 | 8 690 | 9 080 |
| l927 | 1 089 000 | 56 800 | 3 650 | l4 450 | l6 l50 |
Ke skupině Koppers I. byla vystavěna obdobná skupina pecí Koppers II. v roce l929. Měla však na rozdíl od skupiny I 27 pecí.
Strojní zařízení, rozměry pecí a všechny pracovní úkony byly na obou skupinách stejné. Doposud byly zachovány jako pracovní nástroje koksařské vidle na nakládání koksu do koleček. Práce byla ještě stále doprovázena značným vývinem koksárenského plynu, zvláště při plnění pecí. Uvedení pecí do provozu nepřišlo však v pravou chvíli. Počáteční konjunktura, která se projevila po válce, rychle skončila. V třicátých letech doléhala na karvinské koksaře těžká doba krize, se všemi společenskými a hospodářskými důsledky. Na nádvoří závodu se koks opět hromadil na ohromných haldách, byly zavedeny střídavé dovolené, později se propouštělo z práce. Čas od času byl nakládán koks z haldy na pásy a expedován ze závodu. Tuto práci vykonávali obvykle řemeslníci, kterým tak bylo umožněno odpracovat několik směn navíc. Blížilo se období fašismu. Ohrožení republiky skončilo mnichovským diktátem a okupací.
| |
|
|
|
|---|