1. října 1938, jak již bylo uvedeno, Československo přijalo polské ultimatum a dohodlo se na odstoupení sporného území Záolší, tak 2. října oddíly SGO "Slezsko" překročily hranice. Porozuměním mezi polským a českým velitelem (gen. F. Hrabčík) byl prostor rozdělen na úseky, které měly být obsazovány postupně, během několika dní. V tomto čase nastala demontáž a evakuace zbraní a zásob z opevnění. Ještě 7. října ŘOP provedl demontáž vložek z panceřových kopulí. 8. října se 1. prapor 4. pluku po opuštění pevností odsunul do Hrušova. 28)

       Do 10. října polská vojska zabrala celé území začleněné do dohody s československou vládou. Nastaly však neočekávané nepříjemnosti s bohumínskými Němci, zorganizovanými v SA, kteří bez podpory Berlína organizovali obranu města. Došlo pravděpodobně do střetů s blížícím se polským vojskem. V důsledku situace přistoupila česká strana na obsazení Bohumína dříve, než bylo dohodnuto. Dle domluvy se tak mělo stát 10. října. 29) Ve druhém dni operace z obavy, že Němci mohou předejít polské vojsko, byla nasměrována část 10. BK (24. pluk a baterie motorizovaného dělostřelectva) přes Rybnik, směrem na Bohumín. 30)

       V mezičase se objevily neshody mezi Polskem a Německem ve věci rozhraničení zabíraných prostorů. Tento problém podle německého úsudku byl již signalizován v časejednání 28. září, ale s ohledem na Mnichovskou dohodu analyzovalo jej blíže 4. října, kdy maršálek H. Göring potvrdil, že pokud jde o území položené na jih od jihovýchodního úseku Slezska, musí připadnout Německu. Jestliže z tohoto důvodu vznikne spor s Polskem, tak z toho může vzniknout roztržka, jako v Gdaňsku. Toho samého dne bylo předáno vyslanci Lipskiemu potvrzení, že ve věci Bohumína stanovení hranic je nutno ještě projednat. Z toho důvodu vyslanec doporučil co nejrychleji obsadit Bohumín polskými vojsky.

       Následujícího dne potvrdil Hitler, že se již nezajímá o Bohumín, který již není zakreslen na mapě Německa, potvrzené jim toho rána. Rovněž potvrdil, že město je většinou polské a on se nechce hádat s Poláky o každé město, ale že se zachová velkoryse, když byli ve svých požadavcích nenároční. Německá diplomacie jednak pokračovala v nátlaku a zdůrazňovala hospodářské a národnostní hlediska. 7. října bylo předáno Varšavě několik zpráv, které dle německého pohledu měly být vyřízené:
       - uregulování komunikace na trati Annaberg - Bohumín - Vítkovice,
       - potvrzení shody na stavbu přes polské území úseku kanálu Odra - Dunaj,
       - otevření německého konzulátu v Těšíně,
       - zacházení s německým obyvatelstvem stejně, jako doposud a ne hůře.