"Švédská likvidace"
"Na písemný příkaz tit. Jeho Milosti pána Maxmiliána von Borschtoffa, svob. pána etc. jako generálního válečného komisaře, ustanoveného císařsko - královskou Výsostí, je připojena tato pravdivá likvidace škod, způsobených v roce l642 torstensohnovským plukem a pak v roce l645 od měsíce července až do 3l. l2. l648 včetně tehdejšího ubytování wüttenberské armády, osob generálů rozličné hodnosti a nižších švédských důstojníků, jakož i obyčejných vojínů pěších a jízdních, na hotovosti podle nynějšího příkazu a na viktuáliích, jakož i pak škod, které způsobili výstřelky a nepřístojnostmi všeho druhu, k likvidaci je pak přesně vydána speciální konsignace, jak následuje.
Čís. I.
Podle příkazu Jeho Excelence pana hraběte Torstensohna zaplatit l25 říšských tolarů z tisíce, pročež bylo dáno jeho ubytovateli Wolfgangu Bigesovi na základě kvitance vystavené 3. až l9. července r. l642 bez dalšího zvláštního vyúčtování (extra ordinary) celkem | 773 říš. tol. | 0 stř. gr. |
Když měl odtud odpochodovat, přijal zbytek, na nějž nedal žádné potvrzení ve výši | 2O5 -"- | 0 -"- |
Dále přijal 3O párů holinek(vys. bot), pár po 3 říš. tol. a 3 ohlávky, což bylo odpočteno od kontribuce | 98 -"- | 22 -"- |
Zvláštní vyúčtování. Co sám se l7 osobami a koňmi spotřeboval na jídle a pití bez vína | 8l -"- | 0 -"- |
Vína vypito 3 l/4 vědra po l4 říš. tol, stříbr. grošů | 50 -"- | 5 -"- |
Celková částka vyúčtovaná ubytovateli. | l2O7 říš. tol. | 27 stř. gr. |
Čís. II.
Panu plukovníku Reichwahltovi, když přitáhl s oddíly,
jimž velel, byla na jeho rozkaz a příkaz vyplacena kauce 100 říš.
tol. z tisíce, což celkem činí 853 říš. tol. a jak kvitance vykazuje,
vyplaceno nejprve
319 říš. tol. 0 stř. gr.
Panu rytmistru Colleropovi vyplaceno za
odhad výpalného a výkupného
100 -"- 0 -"- Navíc byla panu rytmistrovi vydáno pár pistolí
a jedna karabina l4 -"- 0 -"- Item. Pro oddíl "salva guardia" o l7 osobách a
stejný počet koní, kteří tu byli, jakož i
pro dragouny z Těšína, kteří byli nově naverbováni
a procházeli tudy, bylo vydáno 7 věder vína, nepočítaje
ostatní l59 -"- 0 -"- Panu plukovníku Reichwaldtovi a jeho adjutantům
musel být poskytnut jeden vůz se dvěma koňmi včetně
příslušenství
38 -"- 0 -"- Zvláštní vyúčtování. Za chléb, víno a maso,
jakož i kořalku pro pana plukovníka Reichwaldta
a jeho důstojníky vydáno
49 -"- 0 -"- Item. Když plukovník Reichwaldt náhle se svým
oddílem odpochodoval k Těšínu a zase se náhle vrátil,
bylo měšťany, kteří si chtěli zachovat své jmění a
majetek v bezpečí, vydáno za výkupné ve zlatu,
stříbře, penězích a jiných věcných hodnotách, jakož
i v šatstvu a bílém zboží (plátno)
43)
3296 -"- 0 -"- Dále bylo vydáno z příkazu pana plukovníka
Reichwaldta 197 šeflů ovsa, 60 šeflů žita, 18 šeflů
pšenice, 13 šeflú ječmene, dále máslo, maso,
chléb a jiné zboží dle soupisu, za
875 -"- 0 -"- Panu majoru Abrahamu Wolfgangovi ze Schlhausenu
bylo vydáno podle jeho konsignace, opatřené
pečetí, s datem 25. února na zámku v Těšíně
520 -"- 0 -"- Panu rytmistru Frischkemu bylo pokaždé, když
přitáhl s 30 jezdci na exekuci, vydáno, jakož i
jeho lidem a koňům, jídlo a nápoje bez náhrady
163 -"- 0 -"- K tomu víno a pálenka
24 -"- 0 -"- Den 21. května 1646: Za ubytováni důstojníků
pana plukovníka Reichwaldta u tří občanů bylo vydáno
na hotových penězích a za vydržování dle
zvláštní konsignace a dle dohody měšťanů za jídlo
pití
974 -"- 0 -"-
Čís. III.
Panu plukovníku Sobigardovi muselo být vydáno 17 mušket,
prach a olovo, neboť vyhrožoval násilím
49 říš. tol. 0 stř. gr. Kuchaři Jiřímu Müllerovi na rozkaz pana majora
Schlhausena
6 -"- 0 -"- Panu Janu Königovi, komisaři v Hlubčicích (Leobschütz)
složeno do pokladny od roku 1646 do r. 1648
proti kvitanci
784 -"- 0 -"- Panu rytmistru Bornfeldovi, když byl velitelem
při exekuci, vydáno za koně
50 -"- 0 -"- K tomu zvláštní dar
20 -"- 0 -"-
Čís. IV.
Panu plukovníku Hörtzkému v Hlubčicích
(Leobschütz) proti kvitanci k náboru rekrutů od roku
1646 do r. 1647 za jeden rok
1023 říš. tol. 0 stř. gr. Item: panu plukovníku Hortzkému jeden
kůň jako dar
100 -"- 0 -"- Jezdci jménem Sigwarth, který zde sloužil
jako člen gardy, na žoldu vyplaceno
20 -"- 0 -"- Navíc mu muselo být vyplaceno, když jej
chytili císařští, za výstroj pro koně jako sedlo
a třmeny, pistole a peníze na příkaz pana
plukovníka Hortzkého
125 -"- 12 -"- Dne l9. března vpadla jedna skupina vojáků z oddílu
plukovníka Hortkého do města a
odnesla zboží jako sukno, plátno, šatstvo, koně,
jakož i odcizila hotové peníze
295 -"- 0 -"-
Čís. V.
Od 12. do 25. března 1647 bylo ubytováno zde ve městě
i na předměstích vojsko Její Excelence pana hraběte Wüttenberga.
Za zásobováni všech oddílů včetně vyšších i nižších důstojníků,
jakož i pěších a jízdních vojáků bylo do konsignace vyplaceno
44)
5294 říš. tol. 14 stř. gr. Za markýtánské víno
74 -"- 0 -"- Též pálenka 7 1/2 vědra
112 -"- 0 -"- Item. Tentýž voj. oddíl zabavil ve městě
různé věci, jako klíče měšťanů a peníze, rovněž
mouku ve mlýnech a ve vesnicích, všude pak
plátno, obilí, seno, krávy a prasata kromě jiných
škod za
5130 -"- 0 -"- Hraběcímu proviantnímu důstojníkovi
v zájmu toho, aby byl ušetřen kostel a nedošlo
k plenění, což však nic nebylo platné,
bylo hotově vyplaceno
40 -"- 0 -"- Exekuční oddíl, který přibyl do města
si vynutil koně, jídlo a krmení, jakož i
plátno, víno, pivo, kořalku za
374 -"- 0 -"- Bylo zabaveno 1342 ovcí po 1 říš. tolaru,
což činí celkem
1342 -"- 0 -"- Hovězího dobytka l75 kusů po 6 ř. tol.
1050 -"- 0 -"- Koňů zabaveno 57 po 12 ř. tol. dohromady 684
Obilí bylo zabaveno 180 šeflů po 3 ř. tol.
6 stř. gr.
566 -"- 0 -"- Ovsa 218 šeflů
327 -"- 0 -"- Ječmene 73 šeflů
146 -"- 0 -"- Z kostela (fary ) museli vydat pro koně
45šeflů ovsa a ječmene za
67 -"- 0 -"- Loje zabaveno u mydlářů 14 centů za
140 -"- 0 -"- Kováři způsobena škoda za
42 -"- 0 -"- Mýdla a svící zabaveno 13 centů, což činí
40 -"- 0 -"-
etc. etc. etc.
Na této listině je uvedeno ještě mnoho jiných, avšak méně důležitých položek výkupného, které však přepočteny na peníze dosahují částky 46 830 říšských tolarů.
Listina, která obsahuje čtyři archy psacího papíru, končí slovy: "Abychom ještě více stvrdili a ověřili, že vše, co je tu psáno, tak jest a ne jinak, podepsali jsme se na konec a dali přitisknout městskou pečeť."
Tak se stalo ve Fryštátě na Horním Slezsku, dáno posledního prosince roku 1648."
Teprve tehdy, když tak těžce postižené město zchudlo, když měšťané byli oloupeni o poslední kousek chleba, když lidé majetní přišli na žebráckou hůl, když kostely byly vypleněny, pole zpustošena, odtáhli nepřátelé beztrestně pryč. Tak byl v krátké době zničen blahobyt zdejšího obyvatelstva, město stálo na pokraji záhuby. Kdo by též nyní nemohl být přesvědčen, o všeobecné zkáze, která musela následovat jako důsledek oněch katastrof! Avšak nicméně útrapám města nebyl ještě konec.
Když v r. 1683 vyvstalo na jihu nebezpečí hrozícího tureckého půlměsíce, který své hrůzy rozšířil i na náš kraj a když Turci již obléhali Vídeň, snažila se všude i města Vévodství těšínského chránit se co možná před nepřátelskými vpády použitím opatření, tehdy obvyklých. Tato opatření byla provedena i ve Fryštátě; aby bylo možno klásti odpor případným vpádům Turků, byl Fryštát obehnán pevnostní zdí a ochranným příkopem. Venkovské obyvatelstvo se mělo v případě nebezpečí uchýlit do města, muselo se však podílet na obraně. Stopy po opevnění a hradebním příkopu lze spatřit ještě za domy na náměstí položenými ve směru k hřbitovu u kost. sv. Marka. I jedno městské nařízení sděluje, že brány se mají zavírat už o osmé hodině večerní a otevírat teprve o 5 hodině ranní. Chtěl-li povoz vjet ještě do města po uzavření bran, muselo být k tomu povolení od představeného města. Jedna taková brána byla na Horním předměstí, jedna pak na Dolním předměstí. Naštěstí se obava nesplnila, Turci byli u bran Vídně zahnáni na útěk a už se neukázali.
Za první slezské války, kterou vedla v r. 1740 císařovna Marie Terezie s pruským králem Bedřichem II., kdy sice kraje opavský a těšínský zůstaly v držení Rakouska, upadl Fryštát opět do velkých útrap, musel přinášet velké oběti, jak se o tom zmiňujeme na příslušném místě a pravé tak nezůstalo město zcela ušetřeno potíží v době velké francouzské revoluce r. 1810. Nesčetné průchody císařských oddílů do Vídně a jejich zásobování, přinášely zdejšímu obyvatelstvu velké výlohy, jež muselo nésti jako vlasteneckou oběť.