Jeho Excelence pan Jan hrabě z Larischů-Mönnichů měl dva syny - hrabata Jindřicha a Jana.

       Na konci francouzské války v r. 1813 se stal mladší hrabě Jan poručíkem u arcivévodského Ferdinandova Husarského pluku, když spojená německá vojska vytlačila po "bitvě národů" u Lipska francouzského císaře Napoleona Bonaparta přes Rýn. V r. 1815 byl mír již téměř podepsán, avšak pevnost Hünningen se ještě stále držela a velitel pevnosti ji nechtěl vydat. Byla obležena několika oddíly spojeneckého vojska a ostře ostřelována.

       Hrabě Jan, který neviděl dosud ještě žádné obléhání, obdržel souhlas, že se smí s jedním setníkem z generálního štábu, zúčastnit obléhání. Při cestě tam padlo na vůz, v němž hrabě seděl spolu se setníkem několik ran z ručnice, z nichž jedna zasáhla smrtelně setníka, sedícího vedle něho. Hrabě Jan, muž právé tak soucitný a dobrotivý, jako statečný, opustil rychle vůz, zaujal obranné postavení a byl v tomtéž okamžiku zastřelen, načež byl ješté navíc bodnut několikkrát bajonetem. To se stalo dne 20.srpna 1815.

       Hraběcí rodiče, upadnuvší v důsledku této smutné a neočekávané události do nejhlubšího zármutku, nemohli se z žalu nad ztrátou svého milovaného syna dlouho zotavit.

       Tato pohnutlivá katastrofa pohnula tehdejšího ctihodného arcibiskupského komisaře a městského faráře fryštátského Dr. Theol. Matyáše Oppolského, aby hluboce zarmoucené hraběcí rodiče co možná utěšoval. Připadl na myšlenku u vědomí, že hraběcí rodina žije V nejvyšším blahobytu, uskutečnit pro žijící chudé v obvodu panské rodiny a pro vojáky, zmrzačelé ve francouzské vojně při velkém nářku nad ztraceným synem, trvalý dobrý skutek pro zchudlé mrzáky a pokusil se tak krátkým vylíčením využít bezútěšné situace hraběcích rodičů i pro zmírnění cizího neštěstí. Jeho snahy byly korunovány nejkrásnějším výsledkem.

       Jeho Excelence pan Jan hrabě z Larischů-Mönnichů přivolil milostivě k nadaci ve výši 20 000 zlatých, čímž se Jeho Excel. zachovala nezapomenutelnou památku díků a úcty potomků.

       Nadační listina byla sepsána veleváženým Dr. Matyášem Oppolským na archu opatřeném stozlatovým kolkem, pravoplatně podepsána a později zanesena v zemských deskách na vrub fryštátského panství u c. k. brněnského zemského práva jako vrchního úřadu nad stavovským panstvím status minor Fryštát. Tato ušlechtilá a znamenitá nadace sleduje účel přispívat každoročně z ročních úroků 20 chudým z farností Fryštát, Německá Lutyně, Rychvald, Karviná, Petrovice a Horní Suchá.