Když v roce 1864 vznikla myšlenka založit pěvecký spolek, nalezla ihned mezi milovníky zpěvu svůj ohlas a byla brzy uvedena ve skutek, neboť členové byli většinou školení zpěváci. Avšak záhy vznikla tu pochybnost o životaschopnosti spolku, který ponenáhlu začal pozbývat svou vnitřní i vnější soudržnost.

       Vedení spolku připadlo panu učiteli Josefu Feiglovi, jehož k této funkci jako prvního sbormistra povolala důvěra všech členů a jemuž spolek vděčil za volné používání jedné školní učebny ke cvičení. Rovněž vzpomínáme na činnost pana učitele Witrzensa, který vedl praktický zpěv s povzbudivým pocitem. Avšak všechny tyto snahy nebyly s to přivésti spolek k vlastnímu rozkvětu. Nám samotným není základní příčina tohoto neutěšeného stavu zcela jasná, jelikož však spolek nebyl zcela reorganizován a neuvedl vnější formu do souladu s krásnou myšlenkou svého poslání, nesl v sobě i zárodek svého úpadku. Kdyby se mělo uskutečnit opravdu něco úspěšného, ukazuje se naléhavě nutným, aby podobně jako ve spolku požární ochrany každý člen vycházel vstříc s jistou obětavostí a aby byl přijat i jistý počet členů přispívajících, jakož i zavedeny vhodné stanovy.

       Hlas všech rozumných se asi před 3 lety vyslovoval stále živěji a rozhodněji pro opětovné založení pěveckého spolku ve Fryštátě, spolek se ustavil během roku 1876 a po schválení stanov zahájil svou činnost znovu. Činnost spolku byla sice zpočátku malá, avšak ještě a témže roce byla uspořádána veřejná produkce s dobrým výsledkem. Spolek působí při dobročinných koncertech a hudebních slavnostech, zač je třeba děkovat záslužné činnosti učitele a předsedy spolku panu Evženu Scliaubovi. Skutečnost, že u příležitosti návštěvy Nejjasnějšího korunního prince arcivévody Rudolfa dne 31. října 1877 na fryštátském zámku byli představitelé spolku pozváni na zámek a představeni c. k. okresním hejtmanem p. Gustavem Klingnerem Jeho císařské Výsosti na jeho výslovnou žádost, dává zřejmě důkaz, že spolek činí vše, čeho za daných poměrů může dosáhnout a vykonat, aby posílil svou soudržnost. Je to nanejvýš záslužná snaha, která je s to podstatně přispět ke zlepšení a zušlechtění hudebního vkusu a uměleckého cítění, k povznesení hudby, což nalezlo účast a uznání u inteligentní hudbymilovné části zdejšího obyvatelstva. Nyní utrpěl však spolek v poslední době těžkou ránu odvoláním pana Jana Kurze do funkce sbormistra v Těšíně, jelikož pan Kurz byl jediným prvním tenorem a přirozeným nadáním ve sboru a jeho ztráta se nedá tak snadno nahradit.

       Kéž však existence nově vzniklého spolku nalezne brzy trvalé zdůvodnění, protože by se tak poskytlo nové útočiště pro veselý a družný společenský život Fryštátu. V souvislosti s tím, co zde uvedeno, dovolujeme si poznamenat několik slov i o hudebním spolku.