Stonava, jižně od Fryštátu vzdálena asi 1/2 hodiny chůze, leží na potoce Stonávka. Pokud jde o název této osady, znamená označení kamenité nivy; ačkoliv tam nyní o kamení není právě nouze, je zde přesto orná půda velmi úrodná, z čehož lze nikoliv neprávem usuzovat, že tamní krajina bývala kdysi velkým, pustým, kamenitým místem, které bylo teprve v průběhu doby přetvořeno namáhavou pílí rolníkovou a s pomocí pokroku v zemědělství v úrodnou půdu, jakou nyní je.

       Mezi dřívějšími majiteli Stonavy je zmínka o jistém Machnovi, kterému dne 4. listopadu 1447 bylo vévodou Přemkem II. bylo za jeho věrné služby propůjčeno vrchní právo na Stonavu (Lorenz I - 223). Dne 16. dubna 1474 potvrzuje vévodkyně Anna Petru Schusskému (Petru Cigánovi ze Slupska) prodej Suché Hynalovi ze Stonavy. Okolo roku 1490 se objevuje Jiří Hynal jako majitel tohoto statku a dále nacházíme pány Hankeho a Jana Hunta, v roce 1663 však Jana Dittricha Gotschalkowského z Gočalkovic jako majitele Stonavy. Později se dostal statek koupí do rukou rodiny svobodných pánů Skrbenských, až konečně koncem 17. století na základě výměny obou majetků Stonavy a (Grodietz) mezi hraběcí rodinou Larischů a rodinou svobodných pánů Skrbenských statek Stonava připadl k panství Karviná a při tom zůstalo až dodnes. Nyní je proto Jeho Excelence hrabě Jan Larisch-Mönnich majitelem Stonavy.

       Podle jedné lidové pověsti, je prý dosti vysoký pahorek, navršený u silnice ve Stonavě a Smolkovci připomínkou na švédský vojenský tábor ve švédských válkách v této krajině a připomíná prý, že tam tábořil jeden oddíl torstensohnovského vojska, jehož velitel byl však prý smrtelně zraněn pomocným oddílem, který přispěchal k osvobození Těšína a podnikal výpravy až do Fryštátu, velitel pak zemřel. Na památku těchto událostí navršili švédští vojáci tento pahorek. Bylo by žádoucí tuto mohylu prohrabat, snad by se narazilo na překvapující nálezy, o nichž nemáme až dosud ani tušení. Faktem je, že na polích patřících ke Stonavě a Smolkovci byly již často nalezeny části různé vojenské výzbroje. Připomeňme ještě, že švédský pahorek se nalézá na pozemcích sedláka Přibily a je porostlý bohatě duby a starými břízami, je tu tedy důvod navíc k domněnce, že pahorek až dosud zůstal ušetřen před archeologickým bádáním.

       Kromě dvorů "Zámecký dvůr", "Starý dvůr" a "Drzewienik" se tu nalézá ještě lihovar a správní budova, která byla asi zámkem, postaveným zde v místě na počátku minulého století. Správa hospodářského obvodu Stonava podléhá hospodářskému podkonímu panu Jindřichu Fiedlerovi, rodákovi z Fryštátu, který je odedávna naplněn chvályhodnou pílí ve svém povolání. Při hospodářství je zaveden chov hříbat a sýrárna, hodná zmínky.

       Bažantnice, která tu existovala, byla přeložena do Solce, podléhala dohledu albrechtického revírního lesníka pana Vincence Reittera. Při této příležitosti nemůžeme nevzpomenout na jeho syna pana Edmunda Reittera, který se na literárním a vědeckém poli již mnohokrát a co nejchvalněji vyznamenal a opravňuje k dalekosáhlým nadějím. Od něho pocházejí "Básně Edmunda Reittera" ("Gedichter von Edmund Reitter"), které vyšly tiskem K. Prohasky v Těšíně, jakož i četné články o broucích a dílo "Kabinet pro entomologii" ("Cabinet für Entomologie") dále "Přehled fauny brouků Moravy a Slezska" ("Uebersicht de Käfe-Fauna von Mähren und Schlesien"), jakož i "Systematika nitidularií" ("Systematische Eintheilung der Nitidularien" etc. nákladem autora (tento je nyní majitelem sbírky přírodnin ve Vídni VII., Schottenfeldgasse 21). Pan E. Reitter sehrává významnou úlohu nejenom v kruhu rakouské Přírodovědecké společnosti, nýbrž získal i evropský věhlas. Přejeme našemu příteli, aby jeho horlivost neochabla a aby si zachoval pro namáhavý úkol, který mu byl určen, potřebnou vážnost a píli.

       Ve vesnici samé se nalézají 3 obchody smíšeným zbožím s to pánů Františka Buchwäldera, Jiřího Oberchalského a paní Fanny Singrové a tři hostince pána Františka Cigonka, Marka Altmanna a Jana Baiurka.

       Filiální kostel sv. Magdaleny ve Stonavě, původní farní kostel (viz "farní kostel v Karviné") je novostavba postavená v roce 1778 na místě zchátralého starého kostela. Posvícení se slaví o svátku sv. Magdaleny. Bohoslužby koná zde nyní důst. pán lokální kurát p. Valentin Kuczera, který býval dříve více let kaplanem ve Fryštátě.

       Třitřídní školu, nacházející se u kostela, navštěvovalo v posledním školním roce 1878/79 273 chlapců a dívek. Nadučitelem je Jan Baginsky.

       Ve Stonavě se čítá 155 domovních čísel a 1516 obyvatel. Vesnice patří k poštovnímu úřadu ve Fryštátě.

       O kolonii (osadě) Kateřina (německy "Katarein") dlužno pouze poznamenat, že byla nově založena a čítá celkem jen 8 domovních čísel. Bonkov starosty vykonává p. Bernhard Waloszek.

       Plošný rozsah činí: stavební pozemky 12 jiter 1072 čtv. sáhů, role 1771 jiter 882 čtv. sáhů, louky 34 jiter 251 čtv. sáhů, zahrady 10 jiter 468 čtv. sáhů, pastviny 127 jiter 51 čtv. sáhů, vysoký les 327 jiter 1306 čtv. sáhů, pastviny s užitkem dřeva 50 jiter 1406 čtv. sáhů, neplodná půda 66 jiter 959 čtv. sáhů, dohromady 2401 4/16 jitra.