Předložený plán činnosti SGO "Slezsko" generálem Bortnowskim dne 26. září 1938 generálnímu inspektoru předpokládal dvě varianty :
      A - "případ okupace",
      B - "případ válka".
V případě okupace 23. DP současně s Národní obranou měla zabrat severní část Záolší současně s Bohumínem, 21. DP Těšín a dále rozvíjet činnost na Frýdek a rajón Jablunkova měla zabrat Velkopolská BK s praporem střelců a Národní obranou. 10 BK měla přes Těšín projít do rajónu Mistřovic. Ostatní jednotky měly zůstat na polské straně hranice. Plány na "případ válka" byly toho času nejasné, gen Bortunowsk i zdůrazňoval, že situace se na straně Československa neustále mění, počet vojska se stále zvětšuje, což může vést ke konečné změně plánu. Bornowski očekával rozhodnutí stanoviska Čechů na obranné linii a dále na náladě panující na Záolší, rovněž na českém i polském lidu. Zdůrazňoval, že první moment války může být velmi ostrý. Generál myslel, že i přes neúplné stavy jeho vojsk po doplnění skupiny dělostřelectva mají šanci na úspěch v počáteční fázi. V těchto podmínkách jeho plán předpokládal za úsvitu útok dvěma útočnými skupinami:
21. DP posílenou později 10. BK, měla projít přes Třinec, obejít Těšín od jihu, zajišťována od Jablunkova Velkopolskou BK posílenou oddílem "Róźan".
Skupina 23 DP posílena "Národní obranou" měla udeřit na Těšín z předu a severu. Na pravém křídle SGO "Slezsko" měly tři prapory ON zabrat Fryštát a Karvinou. Útok byl naplánován po předcházející dělostřelecké palbě. Úkolem letectva bylo provedení výzvěd a clona před letectvem nepřítele. V dalších dnech byl tento plán podrobněji rozpracován a změněn s přemístěním hlavního útoku na úsek severně od Těšína. 19)

       Informační zpráva č. 5 z 30. října potvrdila minulé zprávy o československém vojsku, kladla však větší důraz na rozšíření stavby pevností:
Práce na opevnění trvají dále. Bylo pozorováno budování zátarasů z ostnatého drátu na dřevěných kůlech v Loukách i Fryštátě a také kozelce z ostnatého drátu v prostoru Bohumín - Nová Ves. Objevují se znaky, že je připravována elektrifikace zátarasů. Mezi objekty obrany jsou stanoveny další km. 20)

       Shodně s novým plánem přípravy byly připaveny nové rozkazy pro vojska SGO "Slezsko". Zůstaly v nich: všeobecný operační rozkaz:
Útok dne 4. října datovaná 3. října a dále rozkazy pro 23. DP. Dělostřelecké skupiny a improvizované tankové brigády. Pozoruhodné jsou data vydání rozkazů a termínu útoku. Pravděpodobně byly tyto dokumenty přichystané štábem SGO ještě před přijetím ultimata československé vlády. Schází v nich podpisy a čísla denníků. Ve všeobecném rozkaze se oceňuje,že před sílami SGO se nachází československá 3.DP 21) a ze směru Moravské Ostravy se rozvíjí 7. DP a od jihu 16. DP zesiluje dělostřelectvo severní svahy jablunkovských hor, zabraňujících zkoušce obchvatu obranných liniií. Úkolem odebrat sílou Slezsko za Olší bylo zamýšleno čelním proražením české obranné linie na sever od Těšína útokem seskupeným na úzkém úseku 3. divize, aby dobylo pahorek nad Záolším, Těrlicko. Vykonáním čelního útoku bylo uloženo 23. DP s praporem tankové brigády i celou skupinou těžkého dělostřelectva a také působící na levém křídle 4. DP.

       23. DP měla útokem sedmi praporů pěchoty i praporu středních tanků 22) podpořena celým dělostřelectvem prorazit o úsvtu silným pravým křídlem českého opevnění na úseku Chotěbuz - Mosty a bez zdržení dobýt vrchol 423,9 a potom se přesunout na obranu linie vrcholů 423,9 - 353,1 a očekávat další rozkazy. Tento úkol závisel na síle dvou skupin: Pravé s účastí 75. pěšího praporu, 73. pěšího praporu a 3. praporu středních tanků, prapor ženistů, kompanie protipancéřová č. 2. Bezprostřední podporu zajišťuje III/23 pal. levokřídlové v obsazení, 11 pěší pluk, ženijní kompanie, protipancéřová kompanie č. 22, bezprostřední opora I/23 pal. Obě skupiny měly za noci obsadit břeh údolí Olše a pod ochranou dýmovnic a tanků prošly mezi obrannými pevnostmi. Neměly se zabývat jejich rozbitím, ale nejrychleji obsadit kótu 351,1 i lesík Vyroubaný, jako výchozí bod na úder lehkých tanků na zadní část opevnění nepřítele, zaúčelem umožnění pěchotě dobytí kóty 423,9. V obvodě divize zůstala tanková brigáda bez 3. praporu, 73 pěšího pluku bez výzvědného oddílu (OR) divize. Po dobytí linie 414 - 423,9 měl 11. pěší přejít do obvodu SGO.

       Tanková brigáda 23) svým třetím praporem středních tanků měla bezprostřední pomocí udeřit v pásmu Zpupná Lhota - Černý Les 24) a umožnit proražení českého obranného pásma. Po východu za obranné pásmo byl prapor povinen se vrátit od západu proti uskupení nepřítele na úseku 11. pěšího pluku. Prapory lehkých tanků (1. a 2.) včetně brigády OR posouvájicí se současně s oddíly 23. DP, měly zabránit protiútokům oddílů nepřítele na levé křídlo divize a zabránit jim v opanování hřbetu Koňákov - Kostelec. Po vyjití na kótu 423,9 se měla nejméně jedna tanková kompanie vtrhnout na pronásledování směrem na Těrlicko a na Třanovice, aby připravila příchod Velkopolské BK.

       4.DP působící v úseku Mosty - Koňákov - Domaslovice, na severu i Dzięgielow - Puńców - Svibice na jihu, měla za úkol silným pravým křídlem útočit současně s 23. DP přes Mosty na Koňákov. Po protržení české obranné linie měla se divize otáčet k jihu a hledat spojení s 21. DP. V pásmu čelního styku měl prapor ženistů SGO pod velením velitele 23. DP vyslat skupinu na odzbrojení dobytých pevnůstek, naproti tomu k 4. DP byla přidělena rota plaamenometů určená k ničení obranné linie po jejich přechodu. Protipancéřová děla se měly přesunout do přední pěší linie, aby boční palbou ostřelovaly střílny českých pevností.

       Na jih od Těšína bylo k zabezpečení činnosti SGO určeno 21. DP. Za tím účelem měla v noci vyjít z prostoru Horní Lešná s úkolem obejít zezadu a dobýt české opevnění na pohoří Kojkovice - Osůvka a to tak, aby před úsvitem zaujala obranné pozice na jižním styku obou vrchů s četami na linii Ostrý - Babí Hora, kóta 306. Po splnění úkolu se předpokládalo využití části divize k útoku na ose Puńców - Dolní Žukov.

       Součástí SGO byly: Motorizovaná brigáda 25) a Velkopolská brigáda jezdectva. Motorizovaná brigáda byla soustředěna v prostoru Skoczów - Lipowiec - Godziszów a měla být připravena v 7 hodin k přebrodění Olše v úseku hlavního útoku a měla pokračovat ve stíhání ve směru Ostrava, nebo k pochodu přes Ustroń - Istebna na Jablunkov, do napadení zadní části české 16. DP. Velkopolská BK, která byla zkoncentrována v úseku Dębowiec - Ogrodzona - Skoczów, měla být v 7 hodin v pohotovosti na pochod buď přes Těšín k Moravské Ostravě, nebo přes Třinec na Těrlicko.

       Clonění vojsko SGO podporovaly od severu brig. NO plk. Gizy s pancéřovým vlakem. Jejich úkolem bylo zdržet nepřátele na úseku Pogwizdów - Ruptawa, od jihu by současně vyšla půlbrigáda ON pplk. Gabrisia z 21. DP přes Javorník - Nýdek na horu Prašivou. Nížinu Wisly uzavíral OW "Istebna".

       Dělostřelectvo SGO "Slezsko" bylo rozděleno na skupinu bezprostředního boje 23. a 4. DP (I a III dyon pal), skupinu proti dělostřelectvu (pamot, dyon armat 105mm z 5 poc) manévrovací skupinu (dyon nejtěžšího dělostřelectva) 2 dyony houfnic 155mm z 5 pac, druhé dyony lehkého dělostřelectva i dyony těžkého dělostřelectva z 23. a 4. DP a taktéž divize koňského dělostřelectva, skupina ochrany tanků (divize dělostřelectva tankové brigády. Čelní útok na počátku měl být bez míření, 30 minutová dělostřelecká příprava, 4 salvy po 3 minutách s přestávkou 18. minut za účelem zničení zákopů a oslepení. Předpokládalo se užití munice 1¹/₂ jednotky palby, z čehož mělo být 30% nábojů kouřových.

       Stíhací letectvo mělo za úkol obranu vlastního dělostřelectva a napadení tanků, bombardéry zase ničení nepřátelského dělostřelectva na svazích jablunkovských hor. 26)

       Význam, jakým bylo prolomení české opevněné linie způsobil, že na základě výzvědné činnsti zůstaly vypracovány způsoby jejich dobývání:

       Návrhy na dobývání betonových pevnůstek, vydané velitelům pěších pluků i praporů, které měly útočit v prostoru dne 1. října 1938, velitelem 4. divize pěších útvarů p. plukovníkem dipl. Bołtucim.

       Betonové pevnůstky pro těžké kulomety jsou na obranné linii rozmístěny podél hranice velmi hustě, v druhé linii v odstupech 150 - 200 m. Pevnůstky mají výšku 2 - 2,5 m a šířku až 8 m. Celkově ukončené jsou přesypány zepředu hlínou a pokryté drnem. Vchodové dveře se nacházejí vzadu. Těžké kulomety vysunuté z bočních střílen po obou stranách pro boční obranu. Nahoře mají pevnůstky dva otvory pro periskopy. V pevnůstkách se nachází 4 - 5 lidí. Vchodové dveře jsou železné, nebo z železné mříže. Za dveřmi je malá chodba - velmi úzká - a dále ocelové dveře se střílnou. Chodba vede do pevnůstky. Do pevnosti není možné z čelní strany prorazit. Nejlépe je z čelní strany vylézt na pevnůstku, rozbít periskopy a do otvorů vhodit ruční granáty. Shora je možné rozbít ze střílny vystupující těžký kulomet udeřením pažby. Pevnosti je možné také obejít a zezadu vyrazit první dveře, ale nevcházet do chodby, která je chráněna střílnou ve druhých dveřích. Do chodby se má vhodit podpálenou hromádku slámy. Za tímto účelem si v čase útoku vezmou oddíly slámu a benzín. Těžký kulomet, který je vystrčen ze střílny je nutné poškodit udeřením pažby po obejítí pevnůstky odzadu a za tím účelem je nutné obejít pevnost těsně u boční stěny a nestat se terčem. K proseknutí ostnatých drátů, které mohou být pod elektrickým napětím je nutné nůžky ovinout gumou.

       Velmi účelná je také střelba do střílen pevnůstek z protipancéřových děl, nebo z bezprostřední blízkosti vsunout hlaveň pušky do střeleckých otvorů.

       V případě, že by některá pevnůstka zůstala nedobyta, míjet ji a pokračovat v plnění stanovených úkolů - ponechat je dalším oddílům ke zničení. 27)