 |
 |
 |
 |
|---|
Privilegia Boleslava II. udělená městu
Privilegia Boleslava II. udělená městu
Protože výsadní a fojtovské doklady Fryštátu byly již dávno ztraceny, nemůžeme určit přesné datum založení města, které se uskutečnilo před rokem 1300. Všechna privilegia, kterými bylo mladé město od Těšínských knížat a jejich právních nástupců obdařeno, střežili obyvatelé starostlivě před nebezpečím ohně. Vývoj uvnitř městského zřízení postupoval ve stejném rámci jako u ostatních měst Těšínského Vévodství. Základem jeho právního a hospodářského význačného postavení stanoví listina Boleslava II. (Bolka II.) z roku 1447. (2. prosince 1447) Tato listina obsahuje rozšíření městských práv, případně potvrzení již dříve nabytých neb zvyklostí udržovaných městských pravomocí. Podobná, v některých bodech úplně stejná privilegia mělo město Těšín od roku 1416, Frýdek 1423, Bílsko 1424. Skočov si dal svá ztracená práva znovu potvrdit roku 1472. U Fryštátu nebyl zvláštní důvod určovati jeho přednostní městská práva, která byla ve městě již užívána od roku 1327, na rozdíl od Skočova a Jílemnice, kterým byl vydán predikát města v pozdější době, nikoliv při založení.
Fryštát obdržel svá privilegia v době dělení území mezi Boleslavem II. a svým bratrem Přemyslem II., kdy bylo Boleslavu přiděleno město Fryštát s dalšími obcemi. Mezi důležitá ustanovení je nutno považovat dědičné právo, práva cechovní a právo mílové. Že fryštátští občané měli uděleno takzvané právo dědičné již před dělením, vysvítá z dokladu, kde Bělík Kornic pán Bohumína, dává roku 1426 svým chudým občanům v Bohumíně stejné právo dědičné, jako mají obyvatelé Těšína a Fryštátu. Dědictví bylo inovováno dědičným právem. Dle starého práva bylo poddaným vévody dědění omezeno, neb jej neměli vůbec. Majetek pocházející z dědictví, připadal pozemkové vrchnosti. Boleslav II. dovolil nyní obyvatelům Fryštátu, že mohou dědit do čtvrtého kolena a v případě že by takových dědiců nebylo, následovalo právo, kterým vévoda nabyl zanechaný majetek. Tím bylo umožněno nahromadění většího majetku a kapitálu občanů. Měšťané obdrželi také právo dědit a zdědit propůjčené statky dle zemského práva a zvyklostí. Aby se měšťanský majetek městu nezcizoval, bylo vydáno nařízení, že cizí dědic může dědit ve městě jen tehdy, když se do města přistěhuje, jinak musí dědictví prodat.
Další bod privilegia se týká řemesel. Živnostníci se slučovali do cechů a vyřizovali si společné záležitosti pomocí této organizace a to i veřejněprávní a komunální. Konala se zasedání mistrů "Morgensprache" (ranní pohovory) zabývající se také správou města. Proto Boleslav II. nařídil v privilegiu, že žádný cech nesmí bez vědomí městské rady nic smlouvati a nařizovati (tichen und ordnen) a že ranní rozpravy se musí zúčastňovat dva členové rady.
Jako nedůležitější dopad na měšťany mělo právo mílové. Tím bylo město určeno středem krajiny. Ve vzdálenosti jedné míle v kruhu kolem města nesměl žádný jiný řemeslník provozovati řemeslo, kromě těch, jichž bylo nezbytně zapotřebí, což byli ševci, přištípkaři a kováři, kteří brousí zbraně. V uvedeném okruhu nesměl být zřízen šenkovní dům. Pivo, chléb a maso se mohlo nabízet k prodeji jen ve městě, s výjimkou, že toto právo měli někteří šlechtici usedlí na lenních statcích a dědiční fojtové, kteří i přes omezení mílovým právem měli na vsích chlebové a řeznické lávky, krčmy, ševcovské a krejčovské dílny, které byly zřízeny na základě dřívějších povolení a rovněž měli právo vaření piva pro vlastní potřebu, bylo právo mílové mnohdy porušováno. A protože toto nařízení vztahující se k mílovému právu činilo jej nejasným, vznikly pro tehdejší i následující dobu právní poměry, které později často vedly k nesvárům, střetům a dlouhodobým procesům mezi městem a šlechtickými vlastníky přilehlých obcí. (pozn. překladatele: 1 míle = 7,5 km)
Mimo uvedené je tento doklad první, který činí zmínku o fojtech, kterým vévoda určuje povinnosti a práva. Úřad fojta hraje v dějinách německých měst stejnou roli, jako hodnost vesnického šoltyse. Zpravidla obdržel úřad dědičného fojta obyvatel města. Tento předsedal vícečlennému soudu, který sestával z konšelů a volených občanů města, kteří měli právo vynésti rozsudek. Obvykle vyslovovali rozsudek jen v nižším soudnictví. Zřízením fojtovských soudů byli měšťané odtrženi z vévodské právní moci. Toto bylo značnou předností, protože si své právní záležitosti vyřizovali sami dle svého právního pohledu.
Zatím co Bílští a frýdečtí držitelé města odevzdali již dříve nižší soudnictví městu, neobdrželo město Fryštát toto právo ani v policejních případech. Rovněž není dochován doklad, dle kterého by městské správě byla předána alespoň část trestního soudnictví. Pokud se týká soukromého práva, není ani v tomto smyslu žádného dokladu, dle kterého by přísežní Fryštátu i v těžkých případech použili svého právního poučení. Těšín obdržel Magdeburské právo roku 1374 z Vratislavi. Mimo Vratislav byl také Ratiboř dlouhý čas nadřízeným dvorem pro některá města Horního Slezska.
Konečně Bolkův doklad nařizuje, aby radní v každém čase dbali o blaho města. Je to pokyn k vykonání městského ústavního zřízení. Již doklad z roku 1377 mluví o konsulech a soudcích "consules et iurati" města Fryštátu, další doklad z roku 1420 o "consuln" a doklad Kazimíra z roku 1496 se zmiňuje o "magister civium" a starších "seniores". Jakým způsobem se zde tvořila městská správa, která sestávala ze starosty a radních, není známo. Jejich okruh působnosti je zřejmý z dokladu Bolka o dohlížení na působnost cechů. Bylo zvyklostí dohlížeti na míry, váhy, prodej a koupi, stanovení ceny piva a vína, stavby mostů, městských hradeb a podobně, dále měli dohled nad obecním majetkem, který sestával dle Bolkovy listiny z pastvin, lesů a houštin, tyto spravovati a pozorovati dodržování zvyklých práv, výsad a "Willekorungen", to je přání a usnesení měšťanů.
Důležitost tohoto dokladu můžeme řádně pochopit, jen když známe tehdejší právní, hospodářské a sociální postavení nejširšího okruhu obyvatel slovanských sedláků. Slovanské zemské právo znalo ze služebních důvodů jen osoby panující a sloužící a také fiskální (státní) dávky. Někdy však byli jedinci slovanského původu uznáni volnými obyvateli, ale hlavní masy selského obyvatelstva byly v různě odstupňovaných skupinách osobně i služebně nesvobodní a mohli být zbaveni půdy. Mnohé robotní služby, dávky a odevzdávání všeho druhu bylo vystupňováno až do nemožnosti. Naproti tomu byl občan dle německého práva osobně i hospodářsky volný, působil uvnitř městského hrazení s právem rozhodovat o dění ve své obci a jeho posílené sebevědomí a píle povznášely rychle materiálně město k rozkvětu a duševnímu středisku kraje. Dokument Boleslava II. je sepsán starým německým jazykem a je dále uveden v původním znění i v překladu.
Původní text
In gotes namen Amen.
Alle ding dy dirkant werden off einen gemeinen nocz und frommen zu besserunge eines itzlichen Menschen und einer ganzen Gemeine, ist wol notdorfft und gut, das dy zu einem ewigen gedechtnisse mit brieffen bevestendt und bestetiget werden, dorumb wir Bolko von gotis gnaden Herzog und Herre zu Teschen etc. bekennen und tuen kunth uffentlichen und ewiglichen in diesem briffe allen den, dy en sehn adir horen lesen, das in uns und der unsern Kegenwertigkeit gestanden haben unser liebin getrawen Burgermeister und Ratmanne unser Stat mit namen Freyenstat und haben uns demutich gebeten, das wir sie und alle die gancze Gemeine des folkes, wonhaftig doselbist in der Stat zur Freyenstat die itczunt do seyn adir ymmer in zukunfftigen Zeyten do seyn werden und alle ire Kinder, ir erben und rechte nachkomen und sust alle die in irem Statrechte sitczen adir sitczen werden dorzu gehoren adir gehoren werden durch got und durch eres ewigen dienstes willen von sunderlichen gnaden geruchten zu begnaden in sulcher masse also hie noch geschrebin stehit, vornemlichen das alle ir gut und habe is wer beweglich adir unbeweglich, farnde adir unfarnde das in eren Statrechten haben adir ymmer haben werden, adir zinse die sie habin adir habin werden uff wedirkawffe in unsun Landen uff unsun Mannen, Guttern und Dorfern adir uff Steten innewend adir auswendig unseres landes adir wie sie die haben ewiglichen sulden lassen erben sterben und gefallin von eyme an den andern, der em allirneheste geboren sey, is wer mannes adir weibes geslechte mit ynhaldunge des fierden gledis, also sich man und weyb zur ee genemen mogen, also sich einer dem andern adir eines dem andern mit guter erber boweisunge und wissenschaft der Stete und dorffer, do dieselbigen geboren seynt allirnehste zufrunde und moge gerechen komen, die zu iren Statrechten siczen adir gehoren sundir noch dem fierden Gelede gerechent sol die mogeschafft ausgehen und ein ende habn, und wir unser erben und nachkomen fursten sullen dornach unseres furstlichen rechtis gebrauchen. Des so habin wir angesehen ir bete und willige dinste die sie uns in langen und vergangenen Zeiten getan haben und noch in zukunfftigen Zeyten ewiglichen tuen sullen, der wir en zu tuen wol zugetrawen und habin sie von sunderlichen gnaden von fürstlich macht mit rechtir wisse und gutem vorrathe unserer eidisten manne gnadiglich dirhort und habn sie begnadt und begnaden in Kraft dis briffis vollkommenlichn mit sulchen anefelln in allen stucken, puncten und artikeln und sust in allir mosse alse obingeschrebin stehit. Dieselbigen anefelle en zu haben zu halden und ewiclich besitczen und in iren nocz wenden, als sie allibequemlichste wirt duncken geraten sein, doch also das man sulchen anefall unserm lande zu Teschen nicht abehendig mache noch entpfremde sunderlichen so behalden wir uns und unsern nachkomen fursten ap irn eyn Burger adir ynnewoner unserer egenannten Stad Freyenstad Erbguter kewffin worden und kewfftin die zu lehen gingen adir ym Erbrechte legen, das die nicht weyter erben und komen sullen eben nach des landis rechte und gewohnheit, und zu dem obgenannten anefalle gebin wir der inebenannten unser Stadt Freyenstadt von sunderlichen gnaden vor ein recht zu haben und des gebruchen vollkomelichn und ewiglich der Stadt zu notcze und fromen. Czum irsten wellin wir das sie vor ein recht habn und gewonheit, das keine Czeche ins nichtn machen, tichten noch ordnen sol an der Ratmanne wissen und willen und wenn zusamme geen in ire morgensprache, das sie dorbey allewege zwene Ratmann habn sullen und an die denn ins nichtn tuen noch machen sullen. Auch sullen die Ratmanne wedir den gemeinen nocz der Stad und der gemeinde ins nichten finden noch dirdenken wedir tuen noch machen. Item keiner der da wonet vor der Stad sal vorkewffin brot bier adir fleisch noch ichts derlei. Wer in deme obirwunden wirt, der sul, der Stad dorumb genug tuen nach gnaden. Item wir wellin, das kain hantwergman innenwendig einer meyle von der egenannten Stad wonen sol, ausgenommen revller adir aldbuesser und Smede, die woffen scherfen, noch kein Kretschem noch Brotbencke noch Fleischbencke in der meyle sullen sein is enwer denn dass ymend Kretschem mit rechte do gehaben mochte. Item wir wellin, das ein itczlicher der andirswo wonet adir ein auslender ist und in der Stad zinshaftig erbe hat, das derselbe zu den erben zien und do wonen sol adir dieselbigen erbe vorkewffen. Item sol unsere ibenannte Stad zum rechtn haben, das keiner der da auswendig der Stad grencz wonet sal sein fie treiben noch buten uff der Stad weide noch kein Burger der da Vorwerk hat essen sei dann das sie ihr Hert oder fie wedir uff dessselben Erbe oder gute und weide getreiben und gehuten mogen unschedlichem seinem Getreyde. Item wer da frewelichen adir mit unrechte einzugezogen hat adir zuzewet die Ding, die unserer egenannten Stad angehoren als fieweide, welde, posche adir ichts derley und in deme dirfunder und des obirwunden wird, der sol is der Stad widir abtreten und widir gebn und dorzu der Stad ablegen nach ir gnade. Item obir das alles begnadn wir unser liebn getrawen Burgermeister Ratmane Innewonern und die ganze gemeine also obingeschrebin stehet unser innebenannten Stad Freyenstad das wir en bewerit und bestetiget habn, bewern und bestetigen inkrafft dis brieffis alle ir rechte bußen freyheiten satzungen willekorungen und gewonheiten, die sie von gewonheit adir rechtis wegn von alders bey uns und unsern vorfarn gehabt habn, die zu habn und zuhaldn und der zu irem nutcze und der stad bestis vollkomelichen gebruchen und ewiglich, idoch unschädlichn unserer fürstlichn rechten und auch unser foyten zur Freyenstat rechten und bußen und das ale diese gobe bewerunge und bestitigunge von uns und allen unsern nachkomelingen ganz stete und feste unverserit und ynvorbrochelichen bleibe und gehalten werde ewiglichen, habn wir diesen briff geheissen schreibn, versiegeln und bestetigen mit unserem anhangenden Ingesegele. Gebn zu Teschen am Sonnabend vor Barbare nach Christi Geburt Fierzehundert Jar dornoch sebi und fierzigsten Jaren.
Dobey sint gewesd der Strege und woltuchtigen unser getrawen liebn Niklas Kornitz von Baumgarden Marschalk genant, Machny von Stonaw, Andris pentlat von Ogrozena, Lwike von Mistrowicz und Stenczil Wipplar von Awschicz unser Schreiber, dem dieser brieff beffollen Wart zu schreiben.
Překlad privilegií Boleslava II. městu Fryštátu:
Ve jménu Božím amen.
Všechny věci které oznamujeme, mají přinésti všeobecnou pomoc, prospěch a zlepšení všem občanům i celé obci, je proto nutné a dobré k věčnému pamatování je listem zpevniti a potvrditi, proto my Boleslav z Boží milosti vévoda a pán Těšína atd. známo činíme a oznamujeme veřejně a navěky v tomto listě všem kteří jej budou viděti, neb slyšeti čísti, že se před nás postavili naši milí a věrní, starosta a radní našeho města jménem Fryštát (Freyenstat) a velmi pokorně prosili, abychom jim a veškerému lidu ve městě, tamtéž bydlícího, to je ve městě Fryštátě pro dnešní dobu a na všechny časy pro všechny jejich děti, dědice a právní nástupce a všem, kteří podléhají městskému právu, neb podléhati budou, tam přísluší neb příslušeti budou, s pomocí boha a jeho věčné vůle, poskytli a obdařili je výjimečnou milostí v této míře jak psáno stojí, především že veškerý jejich majetek a jmění ať již movité neb nemovité, najaté neb nenajaté i příjmy, které mají neb míti budou, neb v zástavě drží v naší zemi a jsou našimi poddanými, statkům a vsím na všech místech uvnitř i venku naší země, neb když tito mají ve městě pohledávky, po jejich smrti necháme děditi a připadnouti majetek z jednoho na druhého, který je jim nejblíže urozen, ať již mužského neb ženského pohlaví, také se mohou muž se ženou oženiti a takto se jeden druhému neb jedna druhému státi pravým dědicem a s vědomím města neb vsi, narozenému v kterémkoliv příbuzenství může býti dědictví uděleno každému, který má měšťanské právo a náleží se počítat do čtvrtého pokolení, potom však držení skončí a stane se naším knížecím dědictvím a my svá knížecí práva použijeme. Takto jsme vyslyšeli Vaši prosbu a vůli za služby, které jste za dlouhé a minulé časy pro nás učinili a také v budoucích a věčných časech činiti máte, jak je Vám učiniti svěříme a obdrželi jste zvláštní milost naši knížecí moci, kterou jsme s pravou vírou a dobrou radou našich přísežných mužů milostivě vyslyšeli a tuto žádost poctili a mocí tohoto listu poctíme v případech, všech věcích, bodech a odstavcích a stvrzujeme, že souhlasí vše co výše napsáno jest. Takové zděděné majetky míti, jako nejlepší hospodář se chovati, takže takový majetek nezávislý činíme na naší zemi Těšínské a činíme proti zcizení takové nařízení pro nás i následující knížata, že všichni obyvatelé neb měšťané našeho výše jmenovaného města Fryštátu, kteří se dále (pozn. překladatele: po čtvrtém kolenu) stanou dědici neb koupí získali majetek, nemohou dále děditi, ale dle zemských práv a zvyklostí k výše uvedeným případům dáváme městu Fryštátu zvláštní milost a právo k volnému a věčnému užívání, užitku a prospěchu.
Zaprvé si přejeme, aby město mělo právo a zvyk, aby žádný cech nemohl nic vykonávati, smlouvati neb nařizovati na ranních pohovorech, ale aby se pohovorů zúčastnili pokaždé dva radní a bez nich nemohli nic vykonávat neb činiti. Také tito radní nesmí činiti nic proti všeobecnému užitku města a obce. Taktéž každý kdo zde nebydlí, nesmí před městem prodávati chléb, pivo neb maso, ani nic podobného. Kdo toto nařízení nedodrží, musí se podrobiti požadavku města a zadosti učiniti dle jeho milosti.
Taktéž si přejeme, aby se žádný řemeslník uvnitř jedné míle od jmenovaného města neusídlil, s výjimkou ševců, příštipkářů a kovářů, kteří brousí zbraně. V uvedené vzdálenosti jedné míle od města nesmí býti zřízen hostinec, pekařské neb řeznické lávky, s výjimkou těch hostinců, které toto právo obdržely již dříve. Rovněž si přejeme, aby nikdo zdejší, který ale bydlí mimo město, neb někdo z jiného kraje pochází, ale ve městě zúročitelné dědictví vlastní, aby se tento k dědictví přistěhoval a tam bydlel, neb toto dědictví prodal. Taktéž má jmenované město míti právo, aby žádný kdo mimo hranice města bydlí, vyháněl svůj dobytek na pastvu na městskou louku. Každý občan, který zde má dvůr, musí dbáti aby jeho majetek neb dobytek z jeho dědictví, při vyhánění a pastvě nepoškozoval obilí. Také každý, kdo se svévolně neb protiprávně přistěhuje, neb přivlastní předměty, které našemu jmenovanému městu náleží, jako pastviny, lesy neb podobné a tyto používá, bude vystaven městu na jeho milost.
Tuto všechnu milost našim milým a věrným, purkmistrovi, radním, měšťanům a celé obci takto výše uvedeného našeho města Fryštátu vše ověřujeme moci tohoto listu a potvrzujeme všechna jejich práva, svobody, výsady, přání a zvyklosti, která ze zvyku neb práva vlastní a která obdrželi již od našich předků k užitku a vylepšení města k všeobecnému a věčnému používání, ale která jsou neškodná našemu knížecímu právu a také našemu fojtu z Fryštátu a tato práva a výsady a všechny tyto milosti, povolení a potvrzení od nás a všech našich nástupců zůstávají pevná, neměnitelná a věčná, k čemuž jsme nařídili tento list napsati, zpečetiti a potvrditi našimi přítomnými přáteli.
Dáno v Těšíně, v sobotu před Barborou, po narození Krista, roku čtrnáct set a k tomu sedm a čtyřicet let. (2. prosince 1447)
Přítomní zde byli: přísný a spravedlivý náš věrný, milý Mikuláš Kornic z Baumgarton, zvaný Maršálek, dále Machný ze Stonavy, Ondřej Pěntlat z Ohrazené, Ludvík z Mistřovic a Stencil Viplar z Osvětimi, náš písař, kterému byl tento list nařízen napsati.
| |
|
|
|
|---|