V průběhu sta let, které uplynuly od vydání Bayerových „Pamětihodností”, se historií města, resp. dnes jeho jednotlivých městských částí zabývalo několik autorů. Podrobný výčet bibliografie zpracoval Arnošt Mazur v publikaci „Karviná, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města”, vyd. MěNV Karviná k 700. výročí založení města. 1) Ze starších překladů bibliografie o dějinách Slezska dlužno uvésti stať Jana Kaprase a stať Jos. Stypy ve „Vlastivědném sborníku Slezském”, část II. (str. 429-451). 2)

      V době, kdy Bayer psal své „Pamětihodnosti města Fryštátu” byla díla vztahující se k historii jen jediného města ve slezské historické literatuře vzácností. Přibližně ve stejné době jako Bayer, vydal dvě publikace o Těšíně Ant. Peter („Teschen”, 1878, „Geschichte der Stadt Teschen”, 1888), Karel Findinský („Dějiny města Frýdku”, 1876). K. J. Bukovanský („Polská Ostrava”, 1879), svým stylem tj. historicko-topografickým popisem slezských měst a vesnic se Bayerovým „Pamětihodnostem” podobá Slámovo „Vlastenecké putování po Slezsku”, vyd. 1886, z polské literatury tohoto žánru nutno uvésti kupř. Zawiszovy „Dzieje Strumienia” (1909), Popiołkovy „Dzieje Cieszyna” (1916) aj. Teprve v naší socialistické epoše se díla historicko-topografického obsahu, týkající se jednotlivých obcí a měst našeho těšínského regionu, vydávají stále častěji, takže dnes máme k dispozici sborníky materiálů nejenom o Karviné, ale i publikace o Orlové, Č. Těšíně, Bohumíně.

      I když obsah Bayerovy publikace s odstupem let zčásti zastaral a z hlediska topografického je snad zajímavé jen srovnání některých údajů se současným stavem, doplňují „Pamětihodnosti” informace o historii Karviné právě z toho období, o němž se autoři ve sborníku „Karviná” z r. 1968 zmiňují jen okrajově, resp. je vůbec opomíjejí. To se týká kupř. bohatých a pestrých dějů města v 16.-17. století, jemuž v cit. sborníku věnována studi A. Grobelného, ovšem jen se zaměřením na dějiny školství tohoto období. 3)