Pro nedostatek písemných podkladů není známo, zda tento dům boží vznikl křesťanskou dobrotou jedince nebo dobročinností celé obce.

       Opis ztraceného dokladu vévody Přemysla byl vyhotoven v roce 1376. V tomto opise je zmínka o fryštátském Faráři Janu, který zřídil malou nadaci pro oltařníka, sloužícího denně mši u oltáře "Božího těla". V tomto dokladu z roku 1376 se píše, že nadace oltáři trvá již "od starých časů", což dokazuje, že kostel byl zde postaven dávno před uvedeným rokem. Nedochovaly se však žádné původní zprávy, jakým majetkem byl kostel obdarován a taktéž není známo, jak veliká farnost mu byla v počátcích přidělena. Také jména předchozích duchovních správců při zdejším farním kostele nejsou v žádné knize zaznamenána.

       Farní kostel je veliká budova, postavená zčásti z kamene, dílem z cihel. Původně byl postaven a gotickém slohu o půdorysu ve formě kříže. Dle novějších výzkumů byl původní kostel bez vlastní věže, zato však na kostelním nádvoří byla zvonice, kde byly umístěny zvony. I když tímto tvrzením je stará pověst o kostele silně otřesena, je poslední údaj o zvonici pravdivý. Teprve v roce 1515 byly položeny základy dnešní věže, kterou stavěli celých 15 let a dokončili teprve v roce 1530.

       Věž měla překrásnou kopuli se třemi nástavci a dvěma průhledy. Střecha byla pokryta bílým plechem. Ve věži se nacházelo 6 zvonů, jejichž čistý hlas bylo lze slyšet až v Těšíně.

       V roce 1511 byla postavena na evangelijní (levé) straně farního kostela kaple sv. Jana Nepomuckého. Teprve později byl postaven hlavní oltář na paměť sv. Jana z Nepomuku a farář Jan Krušina založil bývalé "Bratrstvo sv. Jana z Nepomuku".