Je možné, že Fryštát, ležící mezi Těšínem, Rybnikem a Ratiboří (?) (Rauden) uprostřed, dosáhl od těšínských vévodů svého kostela, jelikož křesťanské náboženství zapustilo ve městě Fryštátě již dlouhou dobu před tím pevné kořeny a v těchto třech městech měli již Těšín kostel, Ratiboř (?)(Rauden) klášter s hospodářstvím pro cisterciáty (vystavěn v r. 1220) a Rybnik klášter pro premonstrátský řád, které založili těšínští vévodové. Vévoda Ladislav, syn vévody Kazimíra, vystavěl také místo bývalé kaple v Orlové zděný kostel a klášter a obojí předal benediktýnům z Těšína v r. 1268, kteří r. 1269 přesídlili do Orlové.

       Tyto dějepisné údaje mohou vésti k závěru, že Fryštát svého kostela dosáhl od těšínských vévodů.

       Jména prvních duchovních pastýřů tohoto kostela nejsou zaznamenána v žádné knize a z tohoto důvodu nelze je dochovati pro pozdější generace. První farář, o němž se činí zmínka ve starých spisech, se jmenoval:

       Johannes

       Tento farář zřídil oltář na paměť Božího těla, zřídil pro tento oltář dotaci pro altaristu (oltářníka), který zde sloužil mše svaté a byl pomocným knězem řádného duchovního pastýře.

       Podle oltářní dotace pobíral altarista (oltářník) každoročně od městské obce 10 marek (hřiven) stříbrných grošů. Oltářník Johannes Scheberi obdržel potvrzení ordinariátu ve Vratislavi v r. 1377.

       Farář Petrus

       Pravděpodobně existoval v mezidobí mezi farářem Johannesem a farářem Petrem ještě nějaký duchovní pastýř; farář Johannes byl býval totiž musel žít po roce 1377 ještě 43 let, což by asi nebylo možné, nelze to však prokázat žádným patřičným důvodem.

       Za farářování faráře Petra byl zřízen oltář ke cti sv. Stanislava s dotací, kdysi obvyklou.

       Za starých časů míval každý kostelní oltář svou vlastní nadaci, z jejíhož důchodu se hradilo světlo, mešní víno a často i plat kněze, byl-li tento svěcen na oltářníka oltáře.

       Farář Martinus

       Také mezi tímto farářem a jeho předchůdcem musel asi v mezidobí existovat ve Fryštátě nějaký duchovní pastýř.

       Za jeho farářování byl založen na Dolním předměstí špitál s jedním altaristou a kaplí.

       Farář Mikuláš Fluck

       Byl to první farář ze světského stavu duchovního a stal se duchovním pastýřem fryštátským v r. 1475.

       Farář Patrus

       Tento byl již v r. 1491 ve Fryštátě farářem. Podle jedné městské knihy pocházel prý z mnišského řádu.

       Farář Melchior Preissner

       Byl duchovním pastýřem ve Fryštátě v r. 1510. Byl rodákem fryštátským a pocházel z domu sousedícího s farou. Za dřívějších časů byl sekretářem vévody Bedřicha Kazimíra, který na delší dobu zřídil ve Fryštátě svou rezidenci. Byla to též asi mezi jiným hlavní příčina, že vévoda Kazimír byl našemu městu nakloněn svou přízní.

       V roce 1521 daroval vévoda kopaczkovský statek, zděděný po svém kuchaři jménem Zibrzida faráři Preissnerovi a jeho nástupcům. Tento vévodský dar oznámil farář Preissner farnosti a dal jej pro jistotu na radnici zaknihovat do městských knih. Později se stal proboštem v Brně a dómským pánem při olomoucké katedrále.

       Farář Andreass (Ondřej)

       Protože předešlý farář Preissner před svým odchodem do Brna, byl i oltářníkem, aby mohl zůstávat v blízkosti vévody Kazimíra, byl v tomto mezidobí jmenován pastýřem duchovním ve Fryštátě Andreas. Toto se uvádí v opise nadační listiny z roku 1530.

       Farář Kaspar Blichar

       Tento farář byl přítomen na radnici, když jeho předchůdce Malchior Preisiner při svém odchodu do Brna v roce 1533 dal zaregistrovat darování kopaczkovského statku a listinu vévody Kazimíra o tom, jakož i o jiném majetku, realitách a právech svědčících fryštátské faře, pro větší jistotu.

       Farář Martin Hanek

       Tento byl farářem od roku 1536 - 1555 a byl rodákem z Fryštátu.

       Tento během svého farářování zapisoval veškerá jednání fryštátského senátu do magistrátních knih.

       Farář Stanislav Pretznar

       Za něho proniklo do Fryštátu nové učení Dr. Martina Lutera, kostel i fara byly mu odňaty a obsazeny protestanty.

       Farář Czarnetzky z Czarczy

       Za vlády vévody Adama Václava bylo v roce 1630 znovu zavedeno katolické náboženství. Tomáš Czarnetzky, probošt z Nicolei (?) a koadjutor děkanátu těšínského byl prvním farářem po znovuzavedení katolického náboženství ve městě. Byl dosazen na faru fryštátskou pod vojenskou ochranou. Při svém příchodu nenalezl ve městě a okolí ani jednoho katolíka. Jeho situace byla zpočátku proto prekérní. Originální přípisy tohoto faráře magistrátu se nacházejí dosud v městském archivu.

       Farář Paul Ignaz Eder

       Tento byl kaplanem u c. k. pluku Dewagi, jehož majitelem byla pozemková vrchnost a Fryštátu a Rychvaldu. Tomuto faráři byla svěřena současně i vrchní správa panství Fryštát a Rychvald.

       Farář Wenzel Ottik z Dobrzan

       Byl doktorem teologie, později apoštolským misionářem, arciknězem a biskupským komisařem. V roce 1654 byl ve Fryštátě zřízen samostatný archipresbyteriát, kde byl prvním arciknězem. Vynikl jak šířením katolického náboženství, tak i zejména navracením realit a majetku farního, upadnuvšího do rukou protestantů. Za tohoto faráře byl 14. dubna 1654 poslední evangelický pastor ve Fryštátě. Je to týž farář, o němž se na str. 47 zmiňuje profesor Biermann v "Gechichte des Herzogthums Teschen".

       Farář Ottik zaznamenal mnoho, co lze použít v dějinách Fryštátu.

       Farář Johann Polivius

       Byl více let kaplanem ve Fryštátě a byl z plné moci hraběte Ludvíka z Gašina, tehdejšího pána Fryštátu, jmenován r. 1673 farářem.

       Farář Friedrich Chalik

       Ve spisech, které zanechal, dosvědčuje, že při znovuvýstavbě oltářů objevil šest zazděných hrobů, Tato okolnost budiž považována za důkaz, že fryštátský farní kostel byl vysvěcen nějakým řádným biskupem.

       Zanechal mnoho spisů s kopií listin.

       Přišel jako farář a arcikněz do Fryštátu 8. března 1679 a převzal přestavbu všech oltářů ve farním kostele, které v době reformace byly poškozeny.

       Farář Stanislav Czekasius

       Byl více let kaplanem zemřelého arcikněze Chalika a stal se 2. května 1683 farářem s arciknězem fryštátským.

       Farář Simon Hitretius

       Tento se stal farářem a arciknězem fryštátským 17. dubna 1689; byl prvním farářem, který provozoval polní hospodářství ve Fryštátě a Darkově ve vlastní režii. Zemřel 1694.

       Farář Jakob Buczek

       V roce 1694 se stal farářem a arciknězem Jakob Buczek, když před svým povýšením býval 17 let ve Fryštátě kaplanem. Je to týž kněz, s nímž se donesla událost s mariánským obrazem a umírajícím arciknězem. Vysoce uctívaný mariánský obraz z jeho světnice byl umístěn na stěně po pravé straně hlavního oltáře a byl za života malířem Schneidrem uveden do líbivější podoby. O tomto případu bylo již podrobně vzpomenuto v souvislosti s obrazem Matky Boží v cigánovské kapli (kapli rodu Cigánů) (obraz tam byl totiž později přemístěn). Svobodný pán z Cigánů je zpodoben v kameni na portálu kostela vpravo od vchodu jako rytíř.

       Farář Jakob Buczek zemřel o 7. hod. večer 26. dubna 1698.

       Farář Peter Grženik

       Stal se farářem a arciknězem fryštátským 5. února 1699. Staré farské spisy uvádějí, že za něho se mnoho protestantů vrátilo do lůna katolické církve.

       Farář Johann Gorgosch

       Tento přišel v r. 1708 jako farář a arcikněz do Fryštátu. Sepsal několik sbírek pro dějiny fryštátské fary a zanechal pozdějším generacím. Také za tohoto arcikněze se navrátilo mnoho protestantů ke katolické víře. Za jeho časů byla vystavěna nová dřevěná fara, ježto stará fara byla již v takovém stavu, že farář mohl jen s potížemi vstupovat do dveří a faru obývat.

       Zemřel r. 1733. Jeho ostatky byly pochovány u druhého kostelního pilíře v blízkosti hlavního oltáře po pravé straně.

       Farář Johann Kruschina

       Byl povýšen na Faráře v r. 1734. Byl zvláště horlivým ctitelem sv. Jana z Nepomuku a založil "Bratrstvo sv. Jana z Nepomuku", které však bylo za časů císaře Josefa rozpuštěno, dal podnět ke zřízení svatojánské sochy na náměstí. Zemřel v r. 1737, jeho ostatky byly pohřbeny ve farním kostele.

       Farář Karl Kruschina

       Tento následoval v r. 1737 po svém zemřelém bratru jako farář a arcikněz fryštátský. Za tohoto arcikněze se rozšířilo svatojánské bratrstvo zejména v okolí.

       Oba arcikněží Kruschinové měli protestantskou matku, kterou však vysoce ctili a dali ji často odvážet vlastním povozem do těšínského protestantského kostela.

       Arcikněz Karl Kruschina zemřel 3. února 1750. Jeho ostatky byly pochovány rovněž ve farním kostele.

       Farář August Foytzik

       August Alkantera Foytzik byl ustanoven fryštátským farářem a arciknězem v roce 1750. Za jeho farářování byl postaven z ohnivzdorného materiálu filiální kostelík sv. Marka. Ze všech až dosud jmenovaných farářů a arcikněží, ačkoliv býval stále nemocen, zůstal nejdéle naživu. Zemřel v r. 1777 a byl pochován ve farním kostele.

       Farář Johann Bruska

       Přišel do Fryštátu jako farář r. 1777 a byl prvním farářem, u něhož se řada fryštátských arcikněží jeví přerušenou, žil v nuzných dobových poměrech.

       Za jeho časů vyhořela fara, kostel a krásná věž se 3 nástavci při požáru města 13. září. 1781. Za jeho farářování došlo též k velmi mnoha změnám ve věcech církevních a vůbec byla celá doba farářování Johanna Brusky plná neočekávaných událostí v životě církve a náboženském zřízení. Nadto měl ještě to neštěstí, že upadl do neporozumění se svým kostelním patronem hrabětem Taaffem, což mu bylo asi velmi trapné, neboť zemřel na vylití žluči 25. prosince 1791. Byl pohřben na hřbitově u sv. Marka.

       Farář Franz Linzer

       Tento byl ve Fryštátě kaplanem za života faráře Johanna Brusky; farářem fryštátským se stal r. 1792 a byl neobyčejně dobrotivého srdce. Za něho došlo ke změně vrchností, brzo po jeho nástupu na faru přešlo panství do rukou hraběte Johanna Larische z Mönnichů.

       V roce 1804 vydal císař František I. nařízení o soupisu farských majetků. Na základě tohoto nařízení snažil se farář Linzer co nejhorlivěji vyhovět zeměpánským předpisům, byl však brzy potom postižen smrtí. Dne 4. září 1805 rozžehnal se s tímto pozemským slzavým údolím a přenechal doplnění soupisu jmění svému bezprostřednímu nástupci.