Československo.

       Československá armáda již v první fázi krize dne 20. května 1938 byla ve stavu pohotovosti. Do armády byl povolán jeden ročník a pět ročníků technických vojsk. Zesílena byla rovněž obrana hranic.

       K značnému vyostření krize došlo, když na štábní poradě v Norinberku v noci z 9. na 10. září, v době, kdy se zde konal kongres NSDAP, vláda rozhodla o přerušení rokování s vládou Československa. Záminkou proto byl incident v Moravskké Ostravě. V této situaci se množily provokace na celém pohraničí organizované německými bojůvkami . Československá vláda vyhlásila v pohraničních obcích vyjímečný stav, 14. září ve 3 hod. ráno byl vyhlášen poplach a pohraniční jednotky začaly zaujímat své pozice obrany hranic. Do armády byl povolán druhý nejmladší ročník a zesílená byla posádka lehkých objektů. Do této chvíle byla uvedena do stavu pohotovosti. 22. září úřad premiéra vlády zaujal gen. Jan Syrový, jakožto odpůrce kapitulace. Když do Prahy došly zprávy o neúspěchu mise Chamberlaina z Bad Godesbergu, 23. září večer, byla ohlášená všeobecná mobilizace. Byla provedena velice rychle a 28. září Českoslovennská armáda byla v plné bojové pohotovosti.

       Těšínské Slezsko se nacházelo v pásmu činnosti 2. armády (velitel - gen. divize Vojtěch Luža) a začleněného do něj útvaru Hraniční Pásmo XIII (velitel - gen. divize Emil Fiala). Hlavní pozicí mimo jednotky hraničních opevnění obsadila na úseku Albrechtice - Jablunkov divize Hraničního vojska Oblast 37 (velitel - gen. brigády Otakar Lička). Mimo to se tam nacházely opevňovací jednotky. 1 rota I praporu čtvrtého hraničního pluku, které obsadily těžké objekty pod Bohumínem a 13) oddíly ZLO (zajištění lehkého opevnění), které obsadily linii lehkých úkrytů.

       V druhé linii se nacházela jako součást IV. sboru (velitel - brig. gen. Josef Janeček) 8DP (velitel - gen. brig. Otakar Zahálka). Tyto útvary mohly být posílené následujícími divizemi, které byly k dispozici hlavnímu veliteli:

       12 DP (děělostřelecký pluk) - velitel pluk. generálního štábu Josef Buben, který byl dislokován v okolí Vsetína a byl převelen k Novému Jičínu.

       22 DP - velitel gen. brigády Josef Beránek - dislokován v rajóně Žilina a převelen do Vsetína a dále na východ

       16 DP - velitel gen. brigády František Marvan - dislokován v okolí Ružomberoku a převelen k Žilině a Jablunkovu. 14)

Polsko.

       V době, kdy československá krize začínala být ostřejší, od 5. do 19. září 1938 na Volyni byly velké manévry, kterých se zúčastnil osobně i maršálek E. Śmigły - Rydz. Jejich praktickým cílem mělo být prostudování organizace a odolnosti k použití cvičné divize jezdectva (kavalerie), vyzkoušeení možnosti velké obrněné - motorizované jednotky a použití velení větším uskupením letectva s vyzkoušením vzdušného výsadku. Manévry byly zakončeny v Lucku, které byly současně velikou národní manifestací. Zpohledu polské vlády stanovily demonstraci síly a pohotovosti na výhružku Sovětských vojsk přepochodovat teritorium Polska (na pomoc Československu). Je nutno připomět, že Sovětská vláda deklarovala připravenost udělení pomoci Československu. Zábranou však byla neshoda Polska a Rumunska na přechod sovětských vojsk přes jejich území. 15. března komisař zahraničí Litvinov na dotaz novinářů, jak bude moci Sovětský svaz splnit svůj závazek v případě agrese proti Československu, když nemá s ním společnou hranici, odpověděl: nějaká chodba se určitě najde. 15) V krizové situaci v Československu se nalézaly dvě stíhací eskadry v záloze (161 a 162) na letišti v Monasteryskach poblíž Buczacza. 16)

       V době konání manévrů šéf hlavního štábu informoval průběžně Generálního inspektora ozbrojených sil o vývoji situace i o vojenských nařízeních v Československu. 16. září ve shodě s vlastní politickou akcí maršálek Śmigły-Rydz vyslovil shodu na vyslání školního pluku hraničního svazu "Osowiec" za účelem posilnění pohraniční stráže na slezském úseku. Dne 19. září došlo k rozhodnutí o přemístění následujícího dne z Volyně na Slezsko 21. DP a 10 BK. Náleží se doplnit, že 23. DP umístěná trvale na Slezsku se v této době taktéž nacházela na mezidivizních cvičeních v prostoru Jasła a Gorlic. Po návratu maršálka Śmigłego dne 21. září do Varšavy, byla vytvořena samostatná operační skupina "Slezsko" a velitelem byl jmenován divizní generál W. Bortnowski (Inspektor armády "Pomoří"). Šéfem štábu skupiny byl jmenován plukovník dipl. J. Izdepski. Do SGO (samost. operační skupina) "Slezsko" byly začleněny nýsledující jednotky:
- 21. divize pěchoty - velitel gen. brigády J. Kustroń,
- 23. divize pěchoty - velitel gen. brigády J. Sadowski,
- 4. divize pěchoty - velitel pluk. dipl.M Bołttuć,
- Velkopolská brigáda jezdectva - vel. gen. brig. R. Abraham,
- 10 brigáda jízdy (obrněná motorizovaná) zesílená - velitel plk. A. Trzaska-Durski,
- Slezská brigáda národní obrany - velitel pplk. dipl. J. Giza
- 1/2 Těšínské brigády národní obrany - velitel plk. J. Gabryś
- pluk KOP "Róźan" 17) - inprovizovaná tanková skupina z Waršavy: 1 bat. tanků, oddíl rozpoznávací, 2. a 22. protipancéřová divize
- dělostřelectvo skupiny: 18. dac. motorizovaná divize nejtěžšího dělostřelectva, 1. bat. houfnic z 23. DP
- batalion ženistů
- pancéřový vlak
- letectvo: pět stíhacích eskader (v tom 111, 112, 121 stíhací eskadra, 131. eskadra z prostoru Čenstochové a Wielunia), dvě eskadry lehkých bombardérů a pět rot doprovodu.

       Vojsko uvedené v samostatné operační skupině "Slezsko" čítalo 35.966 důstojníků, poddůstojníků i vojínů, 8.371 koní, 267 osobních aut, 707 nákladních aut, 459 motocyklů, 103 tanků, 9 pancéřových aut, 1.012 samopalů a lehkých kulometů, 445 těžkých kulometů, 117 děl, 117 protipancéřových děl a 103 letadel.

       Stavy pěchotní divize byly nekompletní, byly doplňovány prapory národní obrany, nebo prapory jiných jednotek. Stejně tak bylo u dělostřelectva, do plného počtu shromážděných jednotek scházelo 8 divizí, které měly pravděpodobně dorazit v pozdějších termínech. Naopak doplnění pancéřových a mechanizovaných bylo z pohledu na stav polské armády dostatečné.

       Zpočátku byly zprávy o českém vojsku velmi skoupé. Informační zpráva II. oddílu SGO hlásila, žee opevnění od Bohumína po Darkov obsadil 1. prapor 8. pěšího pluku (HO36), 2. prapor stejného pluku se nachází na východ od Moravské Ostravy. Úsek Darkov - Třinec zaujímá 40. pěší pluk (HO37) a Třinec 2. prapor cyklistů. Na úseku od Třince do Jablunkova se nachází 3. prapor 8. pěšího pluku a neurčené pododdíly 3. pěšího pluku. V lesích na jihozápad od Třince dle nepotvrzených zpráv se nachází 15. pěší pluk (HO37). V Ružomberoku měl být umístěn 16 DP hlavního velitelství obvodu. Jiné divize z obvodu a také 3A mohly být rychle ztaženy k blízkosti polské hranice. Bylo oceněno, že v r. 1938 bylo na vzpomínaném úseku vybudováno 231 lehkých a 4 těžké pevnosti. 18)