Projekt stará KARVINNÁ

Obsah webu byl vytvořen a poprvé publikován v roce 2010.
Klikněte na šipky nebo rolujte dolů...
Aktualizováno: 10. 10. 2023

O městě, ze kterého zbylo jen jméno...

První písemná zmínka o Karviné je spojována s listinou Opolského knížete Vladislava z roku 1268. Touto listinou obnovuje kníže dary bratřím svatého Benedikta, kterými byly kaple v Orlové a vesnice se všemi jejími příslušenstvími, výnosy a svobodami. Dále jsou tyto vesnice vyjmenovány: „...totiž Sal celkově s Dambrowa a všemi loukami, Chotebanz, Wirzbica, Zablocie, k Sal hospodu s plným právem a ve třech vsích Szucowo, Sierlitczko, Ostrawa...”. Označení Sal lze v listině chápat jako pojmenování karvinské části Solca, nebo jako pojmenování celého území solcí na Orlovsku a Karvinsku. Prvním zcela jistým písemným pramenem, který dokládá existenci Karviné, je soupis míst a vsí povinných placením desátku vratislavskému biskupství z roku 1305.

Nález uhlí na Karvinsku postupem času změnil tvář celé krajiny a život všech obyvatel. V roce 1776 hrabě Jan Erdmann Florián Larisch (1737–1792), majitel rozsáhlého fideikomisního panství, zabírajícího nejen Karvinou, ale celé její širší okolí, hledal uhlí a železnou rudu a našel na vrchu Čechovice kamenouhelné sloje. (V literatuře je toto místo někdy také označováno jako Ptáčník, Plážník a je zde zmínka také o druhém místě zvaném Kamienčok.) Od tohoto roku se datují počátky dolování na Karvinsku. I když bylo na několik let dolování pro počáteční neúspěchy s odbytem přerušeno, bylo roku 1794 znovu obnoveno a pokračuje nepřetržitě až do dnešních dnů.

Liber fundationis Vratislaviensis
Stará Karvinná

Díky rozvoji hornictví, výstavbě nových dolů a napojení na železniční sítě vybudováním Košicko-bohumínské dráhy roku 1868 a jejímu navázání na trať Severní Ferdinandovy dráhy, se stalo z Karviné významné průmyslové centrum. Zatímco roku 1870 měla Karviná jen 3 386 obyvatel a 246 domů, v roce 1900 to bylo již 14 326 obyvatel a 944 domů, o třicet let později byl tento počet téměř dvojnásobný. V roce 1930 měla Karviná 22 317 obyvatel a 1 836 domů. Tento překotný rozvoj měl vliv také na změnu statutu obce. Původně bezvýznamná zemědělská obec byla 28. října 1908 povýšena císařem Františkem Josefem I. na městys a vládním rozhodnutím z 6. října 1923 na město. Během několika málo let změnila Karviná svou tvář. Hodně se budovalo a stavělo. Rozvíjely se živnosti, obchod, spolková a kulturní činnost. Z čelních představitelů města jmenujme alespoň dlouholetého starostu Ernsta Stanieka (1901-1920), Antonína Krůtu, který stál v letech 1920–1926 v čele správní komise a v letech 1936-1938 byl starostou, či  MUDr. Waclawa Olszaka starostu města z let 1929-1936.

Karviná díky dolování dosáhla velmi rychle obrovského rozkvětu. Z nepatrné zemědělské obce se během několika desítek let stalo velké průmyslové město s mnohonásobným počtem obyvatel. Ovšem také „díky” dolování došlo ještě v kratším čase k devastaci a postupnému zániku tohoto města, od roku 1948 městské části Karviná-Doly.

Zpracoval

Státní okresní archiv Karviná
Fryštátská 55
733 01 Karviná - Fryštát

Zpracoval

Státní okresní archiv Karviná
Fryštátská 55
733 01 Karviná - Fryštát

O projektu

© Projekt stará Karvinná
Tématický web věnovaný zaniklé Karvinné.
Publikováno poprvé v roce 2010.

O projektu

© Projekt stará Karvinná
Tématický web věnovaný zaniklé Karvinné.
Publikováno poprvé v roce 2010.

Kontakt

Marek Trojak
+420 596 312 789

Kontakt

Marek Trojak
+420 596 312 789

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace