Pečeť Karviné použitá v roce 1723 v tzv. karolinském katastru. Uprostřed těžko určitelný rostlinný stvol (snad vinné révy se dvěma patrnými hrozny) a pod ním dva zkřížené zemědělské nástroje, pravděpodobně motyky. Legenda nad rostlinou sestává z názvu obce KARVIN.
Pečeť Karviné z roku 1776. V pečetním poli na naznačené roli tlačí muž pluh zapřažený za dvěma volky. V horní části zobrazení slunce. Německý majuskulní opis je lemován zevnitř linkou a zevně perlovcem: (1+). CARVINER. GEMEINDE. INSIEGEL.1.7.7.6.
Znak Karviné schválený císařským privilegiem 3. dubna 1909. V bronzové oválné kartuši bylo v černé hlavě štítu zlaté Boží oko, ve zlatém hlavním poli pod zkříženými hornickými kladívky zkřížené hrábě, podložené dubovou ratolestí, a motyka, podložená svazkem obilných klasů. Mezi figury přirozených barev byl umístěn černě provedený letopočet 1909.
Znak Karviné schválený císařským privilegiem 3. dubna 1909. V bronzové oválné kartuši bylo v černé hlavě štítu zlaté Boží oko, ve zlatém hlavním poli pod zkříženými hornickými kladívky zkřížené hrábě, podložené dubovou ratolestí, a motyka, podložená svazkem obilných klasů. Mezi figury přirozených barev byl umístěn černě provedený letopočet 1909.
Znak Karviné schválený císařským privilegiem 3. dubna 1909. V bronzové oválné kartuši bylo v černé hlavě štítu zlaté Boží oko, ve zlatém hlavním poli pod zkříženými hornickými kladívky zkřížené hrábě, podložené dubovou ratolestí, a motyka, podložená svazkem obilných klasů. Mezi figury přirozených barev byl umístěn černě provedený letopočet 1909.
Znak Karviné schválený císařským privilegiem 3. dubna 1909. V bronzové oválné kartuši bylo v černé hlavě štítu zlaté Boží oko, ve zlatém hlavním poli pod zkříženými hornickými kladívky zkřížené hrábě, podložené dubovou ratolestí, a motyka, podložená svazkem obilných klasů. Mezi figury přirozených barev byl umístěn černě provedený letopočet 1909.
V období německé okupace byl, zřejmě v závěru roku 1940, vytvořen návrh nového městského znaku. Jedná se o polcený štít, v pravé polovině půl orlice, levá polovina dělena, nahoře zkřížená hornická kladívka, dole dubový list s jedním žaludem.
V období německé okupace byl, zřejmě v závěru roku 1940, vytvořen návrh nového městského znaku. Jedná se o polcený štít, v pravé polovině půl orlice, levá polovina dělena, nahoře zkřížená hornická kladívka, dole dubový list s jedním žaludem.
V období německé okupace byl, zřejmě v závěru roku 1940, vytvořen návrh nového městského znaku. Jedná se o polcený štít, v pravé polovině půl orlice, levá polovina dělena, nahoře zkřížená hornická kladívka, dole dubový list s jedním žaludem.
Součástí tohoto tématického webu je rovněž možnost prohlédnou si 3D modely staveb, které se nacházely na katastru města Karvinné, resp. městské části Karviná-Doly. Trojrozměrná vizualizace těchto staveb je společným projektem SOkA Karviná a Obchodně podnikatelské fakulty Slezské Univerzity v Opavě. Jednotlivé modely objektů vznikaly jako bakalářské práce studentů oboru manažerská informatika. Studenti vytvářeli 3D modely v (tehdy volně šiřitelném) počítačovém programu Google SketchUp 7 a to na základě stavebních plánů, fotografií a pohlednic uložených ve fondech SOkA Karviná.
Garantem projektu ze strany univerzity se stal Ing. Dalibor Hula, odborný asistent na katedře informatiky SU OPF, který se rovněž aktivně zapojil do samotné vizualizace a je například autorem 3D modelu kostela sv. Petra z Alkantary. Náročný model karvinnské radnice, dokončený v dubnu 2010, je dílem Bc. Marka Michnika. Tvorba tohoto trojrozměrného modelu trvala cca 520 hodin.
K zobrazení 3D modelu musíte mít ve svém webovém prohlížeči instalován přehrávač Hypercosm.
3D model pro prohlížení: Kostel sv. Petra z Alkantary
Stručná historie kostela (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: mestska_radnice-Karvinna.skp.zip (7,2 MB)
Stručná historie radnice (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: kostel_sv_jindricha-Karvinna.skp.zip (2,7 MB)
Stručná historie kostela (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: mestska_sporitelna-Karvinna.skp.zip (3,7 MB)
Stručná historie budovy (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: kolonie_novy_jork-Karvinna.skp.zip (5,1 MB)
Stručná historie kolonií (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: kolonie_na_hranicich-Karvinna.skp.zip (926 KB)
Stručná historie kolonie (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: kolonie_jindrichuv_dvur-Karvinna.skp.zip (1,2 MB)
Stručná historie kolonie (PDF)
K prohlížení 3D modelu budete potřebovat aplikaci SketchUp.
3D model pro stažení: kaple_evangelicky_hrbitov-Karvinna.skp.zip (139 KB)
Stručná historie hřbitova a kaple (PDF)
V roce 1968 připravovala Koksovna ČSA oslavy 120 let vzniku. Protože ale nebyl písemný doklad a rok vzniku se přenášel z generace na generaci v ústním podání, neuvolnilo ministerstvo peníze na propagaci a oslavy. Můj otec, v té době pracoval jako technik, ale odhodlal se najít doklad k roku 1848 tak, aby přípravy na oslavy nepřišly vniveč. Navštívil archiv v Opavě a tam zjistil že existuje "Vceňovací operát" - dnes by se řeklo daňové přiznání, které bylo zpracováno pro celé Rakousko-uhersko. Bylo podepsáno v Těšíně v roce 1848. Oslavy mohly začít.
V roce 1969 jsem začal studium na SPŠ Chemické v Ostravě a začal jsem navštěvovat Věděckou knihovnu. Tam se mi do rukou dostala útlá knížka, která popisovala historii vzniku Vceňovacího operátu. Císař vydal příkaz k vytvoření jednotného soupisu majetků k jednomu datu. Údaje nejsou uvedeny k datu podpisu - jednotlivé části byly zpracovány v různých časových intervalech, ale soupis je k roku 1843. Za pět let se slavilo 130 let vzniku. Mnoha lidem se vysvětlovalo, jak koksovna za pět let zestárne o deset let. O koksovně se zmiňuje Vceňovací operát na dvou místech své úvodní části, a to v odstavci Topografie, kde je mimo jiné uvedeno: „V malé vzdálenosti na sever je jeden kamenouhelný důl se 3 parními stroji a jednou koksovací pecí pod vedením horního mistra horního institutu.“ Na dalším místě se pak zmiňuje vceňovací operát o koksovně v § 14 - průmysl: „Z průmyslu se zde nachází... kamenouhelný důl s 1 koksovací pecí . Těžbu a provoz zajišťují 3 parní stroje a asi 100 dělníků.“
O který důl se však jedná, není možné zjistit, protože Důl Jan byl založen v roce 1860 a Důl Karel v roce 1859, tedy oba doly byly zřízeny v areálu dnešního komplexu důl, koksovna a elektrárna a to po roce založení koksovny. Je však známo, že v této době bylo v okolí již několik desítek šachtic, odkud se uhlí v koksovně zpracovávalo. Ve vceňovacím operátu musíme věnovat pozornost §3 - obyvatelstvo: Zde je uvedeno, že „po sčítání lidu v roce 1843 je v obci...“ Z toho vyplývá, že skutečnosti uvedené ve vceňovacím operátu jsou staršího data, než podepsání v Těšíně na poslední straně dokumentu: Těšín dne 4. března 1848.
Rok 1843 lze považovat jako skutečný počátek koksování kamenného uhlí v Karviné. Je však možné, že bývalý majitel karvinského panství hrabě Jindřich Larisch, jako spolumajitel Rudolfovy huti ve Vítkovicích, zkoušel koksování černého uhlí vedle svých dolů na svém panství mezi léty 1835 - 1843. Jak píše Ing. Dr. Ant. Bechný v knize SIA - Technická práce na Ostravsku 1936 - 1946, str. 63 a dále, byla Rudolfova huť pronajata v r. 1835 těžířstvu „Wiener Gewerkschaft“, jehož členem byl i hrabě Jindřich Larisch. Těžířstvo započato se stavbou dvou koksovacích baterií a dvou vysokých pecí. V roce 1841 došlo k úpadku bankovního domu Geymullera ve Vídni a v roce 1943 převzal vedení baron Rothschild. Takto ztratil hrabě Jindřich Larisch svůj vliv ve Vítkovicích. Zkušenosti s koksováním přenesl nepochybně na své karvinské panství. Velký vliv na rozvoj měla výstavba železniční trati Severní dráhy Ferdinandovy.
Historie závodu koksovny Jan, od roku 1946 koksovny President Beneš a od roku 1951 Koksovny Čs. armády, je spjata s historií obce Karviná a původními majiteli panství - hraběcím rodem Larisch-Mönnichů a v neposlední řadě s počátky dolování a později i s Dolem ČSA a Elektrárnou ČSA (nyní Teplárna Dalkia), které tvořily jeden průmyslový komplex.
Od roku 1970 jsem pro otce fotografoval, prováděl reprodukce a vnikali jsme společně do historie rodu Larischů, města Karviné a okolí... Po odchodu z koksovny se moje pozdější aktivity odklonily k mému novému pracovišti a vznikly kapitoly "Opevnění", "Dobrovolní hasiči", ale stále jsem se snažil rozšiřovat a upřesňovat shromážděná data. A protože jsem měl k dispozici jedno z prvních PC - TNS Slušovice, začal jsem otcovy a moje sbírky digitalizovat, aby se dostaly mezi zájemce o historii.
Tímto chci také poděkovat PhDr. Ireně Hajzlerové, ředitelce SOkA Karviná za vstřícný přístup a pomoc při zveřejnění této sbírky. Zároveň chci poděkovat Mgr. Marku Trojakovi, správci počítačové sítě za aktivní přístup při důkladné kontrole, opravách zastaralého kodování a úpravě odkazů na stránky SOkA (protože mnohé soubory vznikly zároveň se vznikem internetu u nás a v průběhu doby byly jen doplněny o poznámky a odkazy, a nové poznatky, ale jejich kodování zůstalo nezměněno).
Rudolf Hrubý
Rudolf Jan HRUBÝ: Kronika Koksovny ČSA Karviná (1843-1997)
fotografie Waldemar GOLENIOVSKÝ, reprodukce a digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Rudolf HRUBÝ ml.: Stavba koksárenských pecí u dolu Jan, později ČSA v době od vzniku v r. 1843 do rozpadu Rakousko-Uherska v r. 1918 (prezentace ve formátu pptx)
Stanislav HRUDA: Zpráva o lokalizaci některých důlních děl
reprodukce a digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Dr. Julius BAYER: Pamětihodnosti města Fryštátu (1879)
překlad Rudolf Jan HRUBÝ, Ing. Jaroslav ROSIN, reprodukce a digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Gustav AXTMANN: K dějinám města Fryštátu, Fryštát (1924)
překlad Rudolf Jan HRUBÝ, fotografie, reprodukce a digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Josef HÄUSLER: Dějiny prastarého rodu Larisch Mönnichů, I. díl
překlad Rudolf Jan HRUBÝ, fotografie, reprodukce a digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Rudolf Jan HRUBÝ: Dějiny prastarého rodu Larisch Mönnichů, II. díl
digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Marie svobodná paní z Wallersee, dříve hraběnka LARISCHOVÁ: Moje minulost
digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Franz KURZ: Pamětní spis k 25.výročí vzniku dobrovolných hasičů ve Fryštátě, 1875-1900
digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Gustav AXTMANN: Dobrovolné požární a záchranné oddělení ve Fryštátě 1874-1924
digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Opevnění v okrese Karviná
digitalizace Rudolf HRUBÝ ml.
Archiv Českého rozhlasu (Audio nahrávky z archivu Českého rozhlasu obsahující jakoukoliv zmínku o Karviné)
Zaniklé obce a objekty (Karvinná)
Wikipedie (Karviná)
Paměť národa (Svědectví a vzpomínky pamětníků se zmínkou o Karviné)
"Karvínská uhelná pánev obsazena našim vojskem" (Záznam o dochovaném filmu z roku 1918, v databázi Filmarchives on-line)
Śląska biblioteka cyfrowa (Slezská digitální knihovna)
fotopolska.eu
Muzeum Krakowa: Cyfrowy Thesaurus (heslo: Karwin)
Polona.pl (heslo: Karwina)
Szukaj v Archiwach
Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice (Výsledky hledání lokality "Karviná")
Barbora Turečková: Kultura a školství v historii města Karviná
Jaroslav Kocián: Počátky fotografie na Těšínsku
Bc. Sabina Turšnerová: Architektura města Karviné od počátku 20. století až do roku 1989
Matyáš Vrba: Rozvoj hornické Karviné v letech 1908-1949
Kateřina Blechová: Využití lokalit s ukončenou hornickou činností na Karvinsku
Krystyna Ogrocká: „Být solí země...“ Z dějin probuzeneckých hnutí církve evangelické v česko-polském pohraničí
Tereza Čačková: Migrace obyvatel města Karviná jako důsledek hornické činnosti
Bc. Věra Bystrianská: Vzájemný vztah měšťana a dělníka na Těšínsku na příkladu měst Těšín a Karviná v období 1870-1914
Věra Bystrianská: Spor o Těšínsko v letech 1918 - 1920
Bc. Kateřina Rončková: Kulturní památky na území okresů Karviná a Frýdek-Místek a regionální rozvoj
Objevení Karvinského tábora nucených prací pro Židy (Moderní dějiny, autor: Marcel Mahdal)
Krajina mrtvých dolů (iRozhlas. Ostravsko, Michaela Danelová, 7. 2. 2018)
Díky uhlí vznikl, kvůli uhlí zanikl. Evangelický hřbitov v Karviné je v zapomnění už desítky let (iRozhlas. Hana Mazancová a Michaela Danelová, 13. 8. 2018)
Mapování nacistických táborů v Karviné (organizace Gulag.cz)
Karviná v proměnách času
Tramvajová trať Hranečník - Karviná (YouTube video, amátérské videozáběry z posledních dnů provozu tramvajové trati v úseku Hranečník - Karviná, rok 1967)
Tam v Karviné - Část 1. (YouTube video, soubor rozhovorů o životě v Karviné. Studentský projekt z kurzu "Audio a video" na FSS Masarykovy univerzity v Brně)
Tam v Karviné - Část 2. (YouTube video, soubor rozhovorů o životě v Karviné. Studentský projekt z kurzu "Audio a video" na FSS Masarykovy univerzity v Brně)
Příběhy domů: Znovuzrozený zámek Fryštát (Dokumentární film České televize z cyklu "Příběhy domů". Připravili: V. Štvrtňa a P. Lokaj)
Městská spořitelna, Závodní hotel, Starý zámek - Centrální ředitelství Larisch-Mönnichových podniků (3D modely: YouTube video, autor: Rostislav Kaplan - student SPŠ v Karviné)
Zámek v Ráji (3D model: Galerie “Google 3D warehouse”, autor: Rostislav Kaplan - student SPŠ v Karviné)
Karviná - 60. léta (YouTube video, amatérské záběry Karviné z období šedesátých let)
Karviná Doly - Před lety a dnes (YouTube video, autor: Jaroslav Šebesta)
Tajemná místa 3: Karviná první část (YouTube video, režie: Kateřina Běhanová)
Tajemná místa 7: Karviná druhá část (YouTube video, režie: Kateřina Běhanová)
O zaniklé Karvinné (Dokumentární film, Art Klapka 2018)
Díky uhlí vznikl, kvůli uhlí zanikl aneb nostalgické vzpomínání na perlu těšínského Slezska, zámek Solca a jeho okolí v 50.letech minulého století (Nostalgie Zuzany Žurkové)
Historické letecké snímky - Karviná
Archivní mapy (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru)
Virtuální mapová sbírka
Dlouholetý fotograf Karviné, Havířova a okolí. Autor mnoha rodinných i portrétních fotografií příslušníků hraběcího rodu Larisch-Mönnich.
Autor, spoluautor a překladatel publikací:
Autor publikace "Vzpomínky na starou Karvinnou" a spoluautor stejnojmenné výstavy (více než 2800 návštěvníků…)
Autor a spoluautor publikací:
Dlouholetý fotograf Karviné a okolí. Mimo jiné také zachránce dvojice mužských soch, původně umístěných v areálu zámku Ráj (tzv. "Ondráš a Juráš").
Sochy dvou mužů (KARVINSKO ve stopách času)
Státní okresní archiv Karviná
Fryštátská 55
733 01 Karviná - Fryštát
© Projekt stará Karvinná
Tématický web věnovaný zaniklé Karvinné.
Publikováno poprvé v roce 2010.
Marek Trojak
+420 596 312 789
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace