Stacks Image 45

Státní
okresní
archiv

OLOMOUC

Z historie archivu

Státní okresní archiv v Olomouci (název používaný od roku 1992 do roku 2004) vznikl ve své dnešní podobě v souvislosti s územní reorganizací státu v roce 1960, kdy se jeho součástí staly fondy čtyř městských archivů (Olomouc, Uničov, Litovel a Šternberk) a tří archivů okresních (Olomouc, Litovel a Šternberk).

Počátky nejstarší součásti Státního okresního archivu Olomouc, olomouckého městského archivu, se datují do první třetiny 15. století a bývají spojovány s Václavem z Jihlavy, jedním z nejvýznamnějších olomouckých městských písařů. V dalších stoletích prošly jak listiny, tak i knihy a spisy olomoucké městské kanceláře několikerou manipulací s tím, že počátkem 18. století je existence městského archivu již bezpečně doložena činností archivářů v rámci městského úřadu. V období od počátku 80. let 19. století do roku 1924 byl městský archiv spojen s městským muzeem, poté se opět oddělil a v tomto postavení setrval až do roku 1960.

Podstatně méně zpráv se dochovalo o dalších archivech, jež jsou dnes součástí Státního okresního archivu Olomouc. Počátky uničovského městského archivu lze sledovat od třicátých let 18. století. V roce 1830 bylo městských archiválií využito k zpracování dějin města, po roce 1848 však spisový materiál upadl v zapomenutí a teprve od roku 1937 tvořil opět součást městského archivu, který byl později spojen s městským muzeem. Po rozdělení těchto institucí v roce 1954 působil pak Archiv města Uničova samostatně až do roku 1959, kdy se stal součástí šternberského okresního archivu.

V počátcích litovelského okresního archivu stál tamější městský archiv, o němž máme nejstarší zprávu z roku 1626, kdy byl pořízen první dochovaný soupis městských privilegií. Zmínka o vědeckém využití archiválií litovelského městského archivu pochází až z roku 1837. V roce 1940 byl archiv součástí městského muzea, roku 1949 se nakrátko osamostatnil a od roku 1956 byl pojat do litovelského okresního archivu založeného nedlouho předtím v roce 1954.

O existenci a současně i prvním víceméně odborném využití šternberského městského archivu pochází zpráva z konce 18. století. Chybí však informace o tom, že by městským archiváliím byla věnována systematická pozornost. I ve Šternberku byl na počátku 20. století městský archiv spojen s městským muzeem. Teprve po druhé světové válce byly různě rozptýlené a poškozené archiválie soustředěny do nově zřízeného městského archivu, který byl v roce 1949 včleněn do šternberského okresního archivu.

Nejmladší olomoucký okresní archiv, jehož funkci do jisté míry suploval Archiv města Olomouce, byl jako samostatná instituce vytvořen teprve v roce 1958. Jeho samostatná působnost však netrvala dlouho, neboť v roce 1960 se stal spolu s ostatními zmíněnými archivy součástí nově vytvořeného Okresního archivu v Olomouci.

Protože však archivní materiál nemohl být z prostorových důvodů soustředěn do jednoho místa, vytvořila se účelová síť poboček řízených z olomoucké centrály. Služby badatelům byly poskytovány v Olomouci a na pobočkách ve Šternberku a v Litovli. Pobočka v Uničově měla charakter depozitáře, obhospodařovaného ze Šternberka.

Ani v olomoucké centrále nebyly pracovní podmínky zprvu ideální. Teprve v letech 1970-1973, po generální opravě přidělených objektů kanovnické rezidence v Křížkovského ulici č. 2, získal archiv důstojné prostory včetně prostorné badatelny. Na pobočce ve Šternberku byla badatelna zřízena v roce 1970 a o dva roky později byla prostornější badatelna přidělena také pobočce v Litovli.

Archiv v podobě centrály (Olomouc) se třemi pobočnými pracovišti (Litovel, Šternberk, Uničov) fungoval v nezměněné podobě do počátku devadesátých let uplynulého století. V průběhu let byly ve všech archivních budovách zdokonalovány podmínky pro archivní práci. Rekonstrukcí sousedního kanovnického domu v Křížkovského ulici č. 4, ukončené v roce 1989, získal archiv nové depozitáře a krásné reprezentativní pracovny s barokními štukovými stropy.

V prosinci 1995 byla dokončena stavba nové účelové archivní budovy na ulici U Husova sboru 10 v centru Olomouce, do níž se archiv nastěhoval během roku 1996. Od počátku roku 1997 byly jeho fondy opět zpřístupněny veřejnosti. Moderní sedmipatrovou budovu, vybavenou společnou badatelnou, klimatizovanými depozitáři, knihovnou, fotolaboratoří a pracovnami archivářů, sdílí Státní okresní archiv Olomouc s olomouckou pobočkou Zemského archivu v Opavě.

Podle zákona č. 320/2002 Sb., kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se Státní okresní archiv v Olomouci, v rámci ukončení činnosti jej dosud zřizujícího Okresního úřadu v Olomouci, stal vnitřním organizačním článkem Zemského archivu v Opavě s účinností od 1. srpna 2002. Nový archivní zákon (č. 499/ 2004 Sb., příloha č. 4) přinesl, jak již bylo dříve uvedeno, změnu úředního názvu archivu do tvaru ”Státní okresní archiv Olomouc”.

Státní okresní archiv
Olomouc

U Husova sboru 1191/10, 779 00 Olomouc

+420 585 236 101
info@ol.archives.cz


Elektronická úřední podání:

ID datové schránky: yzmaix7
e-podatelna: e-podatelna@zao.archives.cz

(do předmětu zprávy uveďte název dotazovaného archivu)

Badatelna pro veřejnost

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8:00 - 17:00
8:00 - 15:00
8:00 - 17:00
8:00 - 15:00
zavřeno

Úřední hodiny

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8:00 - 17:00
8:00 - 14:00
8:00 - 17:00
8:00 - 14:00
zavřeno

Vstup do Digitálního archivu s přehledem všech archivních fondů a digitalizovaných archiválií SOkA Olomouc.

Digitální archiv

© 2024 | Zemský archiv v Opavě | Administrátor webu

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace