Stacks Image p853_n106

Státní
okresní
archiv

Karviná

Přednášky

Přednášky pořádané ve Státním okresním archivu Karviná:

Ladislav CHROBOCZEK: Těrlické století ve fotografiích 1910-2010

Datum konání: 11.5. 2017

Mgr. Ondřej KOLÁŘ, Ph.D.: Těšínsko za Velké války 1914-1918

Datum konání: 10.11. 2016

Mgr. Marcela BABCZYNSKÁ: Karviná - Staré Město

Datum konání: 2.6. 2016

PhDr. Danuše POPRACHOVÁ: Střípky z historie Stonavy

Datum konání: 31.3. 2016

Mgr. Pavel KUFA: Těšínští soukeníci za posledních Piastovců

Datum konání: 11.2. 2016

PhDr. Danuše POPRACHOVÁ: Krása kamene - účinky a využití minerálů a drahých kamenů

Datum konání: 19.11. 2015

Mgr. Libuše KOLKOVÁ: O starém Fryštátu

Datum konání: 11.6. 2015

Przemysław Andrzej CZERNEK: Modernismus, socialistický realismus a socialistický modernismus - Podobnost a rozdílnost architektury Těšínska po obou stranách Olše

Datum konání: 14.5. 2015

PhDr. Danuše POPRACHOVÁ: Čarodějnické procesy na severní Moravě a ve Slezsku v 17. století

Datum konání: 30.4. 2015

Mgr. Libuše KOLKOVÁ: Pověsti našeho regionu

Datum konání: 2.4. 2015

PhDr. Jan Al SAHEB, Ph.D.: Slezsko v dějinách zemí Koruny české do roku 1742

Datum konání: 23.10. 2014

PhDr. David PINDUR, Ph.D.: Zaniklý dřevěný kostel ve Stonavě a jeho památky

Datum konání: 26.6. 2014

Prof. Dr hab. Janusz SPYRA: O rabínech Karviné a Bohumína

Datum konání: 9.6. 2014

Ladislav CHROBOCZEK: Procházka starým Horním a Dolním Těrlickem

Datum konání: 17.4. 2014

Vladimír VAŇÁSEK: Život Jeana Marie Ladoque v napoleonských válkách

Datum konání: 23.5. 2013

Andrea ČEPLÁ: Příběhy dvou svatých panen

Datum konání: 18.4. 2013

Jan LABÁK & René ŠČIPA: 75 let od mobilizace v roce 1938

Datum konání: 14.3. 2013

PhDr. Irena HAJZLEROVÁ: Historie a činnost Státního okresního archivu Karviná

Datum konání: 29.2. 2012

Prof. Dr. hab. Janusz SZPYRA: Cikáni ve Slezsku

Datum konání: 27.6. 2011

RnDr. Tomáš GRIM, PhD.: Nejstarší mapy Těšínska

Datum konání: 31.3. 2011

PhDr. David PINDUR: Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví

Datum konání: 3.3. 2011

Mgr. Romana ROSOVÁ: Zlomená hrdost - devastace zámků na Těšínsku

Datum konání: 18.11. 2010

Mgr. Jiří KRISTIAN: Vliv nových staveb na životní prostředí

Datum konání: 21.10. 2010

PhDr. Radim JEŽ: Slavnosti na dvorech posledních těšínských Piastovců

Datum konání: 23.9. 2010

Prof. Dr. hab. Janusz SZPYRA: Židé na Těšínsku

Datum konání: 21.6. 2010

Ing. Dalibor HULA: Karvinná virtuální

Datum konání: 27.5. 2010

Dr. Wacław GOJNICZEK: Každodenní život šlechty v Knížectví Těšínském v 16. - 18. století

Datum konání: 22.4. 2010

Doc. PhDr. Irena KORBELÁŘOVÁ, Dr.: Města na Těšínsku v barokním období - na rozhraní kultur, v zajetí tradic a zvyků

Datum konání: 25.3. 2010

Mgr. Mariusz MAKOWSKI: Sláva a úpadek šlechtických sídel na Těšínském Slezsku

Datum konání: 17.2. 2010

Mgr. Radim JEŽ: Manželky těšínských Piastovců (Soužití z rozumu či lásky?)

Datum konání: 21.1. 2010

Mgr. Radim JEŽ: "Velcí" těšínští Piastovci - Přemysl I. (1332/1336-1410), Kazimír II. (1450-1528), Václav III. Adam (1524-1579)

Datum konání: 19.11. 2009

Mgr. Ondřej TŮMA: Archeologické lokality na Těšínsku

Datum konání: 22.10. 2009

Mgr. Jiří KRISTIAN: Skrytá příroda v hornické krajině

Datum konání: 24.9. 2009

Ekolog muzea Těšínska v Českém Těšíně Mgr. Jiří Kristián pohovořil v úvodu nejprve o Karvinsku z hlediska přírodních poměrů, o geologické stavbě území, stavu fauny a flóry a vzhledu současné krajiny. Další, hlavní část přednášky byla jakýmsi "cestopisem", ve kterém přednášející postupně představil některé zajímavé lokality a vybrané druhy rostlin a zvířat, které se zde vyskytují.
V dávných dobách pokrývaly téměř celé území Karvinska listnaté nebo smíšené lesy, v nichž převažoval buk lesní doplněn dalšími listnatými stromy a jedlí. Dnes již lesy zabírají jen asi 14 % plochy. Na velkých plochách ovlivněných průmyslem a těžbou uhlí převládají pro krajinu dříve netypická společenstva rostlin, zejména křídlatky a netýkavky.
Z bezobratlých živočichů zde na mnoha místech najdeme raka říčního a také raka bahenního. Vyskytují se zde mnohé druhy vážek, včetně vážky plavé, která byla donedávna považována za vyhynulou v České republice.
Karvinsko a Ostravsko patří k cenným ornitologickým lokalitám, zejména Heřmanický rybník nebo rybník Skučák hostí řadu druhů vodního ptactva. Hnízdí zde např. husy velké, v zimě se zde zdržují početná hejna velkých mořských racků, kteří zde přezimují. Na Odře nebo Olši najdeme vzácnou kachnu morčáka velkého. Zejména v zimním období můžeme nad Odrou zahlédnout kroužit orla mořského, který hnízdí nedaleko za hranicemi v Polsku. U odkalovací nádrže Pilňok je jedno z největších hnízdišť volavky popelavé v České republice.
Ze savců zde žije bobr evropský, najdeme jej na řece Stonávce i na dalších místech. Občas sem zabloudí z Podbeskydí také vydra říční.

doc. PhDr. Pavel KOUŘIL, CSc.: Hradiště v Chotěbuzi-Podoboře

Datum konání: 18.6. 2009

Mgr. Martin KRŮL: Pevnostní stavitelství na příkladu fortifikací Těšínska (Jablunkovské šance)

Datum konání: 14.5. 2009

Pevnostní stavitelství se vyvinulo od svých počátků ve specifickou disciplínu nazývanou architectura militaris. Rovněž na území Těšínského Slezska se můžeme setkat s celou řadou opevnění a pevnostních prvků od nejstarších pravěkých a raně středověkých hradisek až po výstavbu moderních betonových bunkrů budovaných na ochranu československé hranice v letech 1935–1938. Tématem přednášky byly tzv. Jablunkovské šance, systém novověkých opevnění budovaný na ochranu jižní hranice Těšínska a celého Slezska. Nejstarší doložené zprávy o stavbě pevností v tomto prostoru pocházejí z roku 1578 a poslední stavební aktivity spadají do počátku 19. století. Celkem zde bylo postaveno v několika časových etapách 18 fortifikačních prvků, z nichž se do současnosti dochovaly relikty osmi opevnění, které se nacházejí na území České a Slovenské republiky. Na příkladu jednotlivých obranných bodů, s hlavní pevností Velkou šancí v Mostech u Jablunkova, mohli návštěvníci sledovat vývoj pevnostního stavitelství, zejména bastiónového a klešťového opevňovacího systému, a změny, které nastaly v tomto odvětví od 16. do 19. století.

Mgr. Romana ROSOVÁ: Dřevěné kostely na Těšínsku

Datum konání: 16.4. 2009

V Pobeskydí a v Těšínském Slezsku se nachází největší počet dřevěných kostelů, ještě v 17. stol. jich zde bylo téměř 60. Dnes je v Těšínském Slezsku dochováno 10 dřevěných kostelů, které patří k západoslovanskému typu. Vzhledem k tomu, že Těšínsko bylo dlouhou dobu zalesněné a dřevo zde tudíž bylo nejsnáze dostupné, bylo ještě ve 30. letech 20. stol. oblastí s dominantní dřevěnou architekturou. Kostely se stavěly stejnou technikou roubení jako obytné stavby, se základním věncem z dubového dřeva, někdy umístěným na kamenné podezdívce, další trámy byly ze dřeva smrkového nebo jedlového. Dispozice dřevěných kostelů vycházely z uspořádání zděné církevní architektury, často napodobovaly i její detaily, např. valenou klenbu nad presbytářem. Typickým prvkem nejstarších kostelů byla mohutná věž s hranolovým zvonovým patrem, která byla původně samostatná. Interiéry byly prosté, jedinou výraznější výzdobou bývaly malované kruchty či empory. Druhá část přednášky se věnovala historii a stavebnímu vývoji 10 dochovaných dřevěných kostelů na Těšínsku, doprovodil ji bohatý obrazový materiál.

PhDr. Karel MÜLLER: Heraldické památky na Těšínsku

Datum konání: 19.3. 2009

V české části Těšínského Slezska je dnes známo 73 heraldických památek obsahujících 91 erbů. Většinou se jedná o erby šlechtických respektive fyzických osob. Jen v desíti případech jsou zastoupeny znaky měst – Bohumín, Frýdek, Fryštát, Jablunkov a Slezská Ostrava. Zcela chybí cechovní symbolika. Pomineme-li dva artefakty z průčelí zámku v Rychvaldu uložené na neznámém místě, u nichž je předpoklad, že existují, pak z uvedeného počtu je dnes ztraceno a tudíž známo jen z fotografií případně kreseb sedm kusů, zvláště ze zrušených objektů v Karviné. V četnosti dominují erby Larisch-Mönnichů, Celestů z Celestinu a Skrbenských z Hříště. Ve větším počtu jsou zastoupeni také Oppersdorfové a Pražmové z Bílkova na Frýdku. K nejstarším heraldickým památkám na Těšínsku patří náhrobníky Václava Cigána ve Farním kostele ve Fryštátě (1577), ten navíc bez erbu, a Jaroslava Skrbenského ve Farním kostele v Šenově (1602), dvě desky Sedlnických ze Slezskoostravského hradu z let 1548 (vůbec nejstarší památka) a 1560, dnes se nacházející v prostorách Ostravského muzea. Dále erb těšínského knížete ze 2. třetiny 16. století na fryštátské radnici a dvě erbovní desky a dva svorníky Bernarda Barského z Baště a jeho ženy z konce 16. století v kostele v Rychvaldu. Dr. Müller přinesl ucelený, systematický přehled všech 73 památek. Poutavý výklad doplnil téměř 100 fotografií.

Doc. PhDr. ing. arch. Miloš MATĚJ, Ph.D. et Ph.D.: Technické památky na Karvinsku

Datum konání: 12.2. 2009

Město Karviná i jeho širší okolí je neodmyslitelně spjato s dolováním uhlí, jehož tradice zde sahá až do 18. století. Jak postupně mizely a mizí celé obce, mizí i technické památky spjaté s hornictvím. Zbývá jich jen málo - doly Barbora a Gabriela v Karviné, Pokrok v Petřvaldě. Jsou unikátní, jsou jedinečné, a přesto jim je ze strany veřejnosti, v kontrastu s příklady z německého Porýní, věnována jen mizivá pozornost. A to je určitě velká škoda. První část přednášky byla věnována historickému vývoji, architektonickým a technickým pozoruhodnostem jednotlivých výše uvedených památek. V druhé části Dr. Matěj představil posluchačům různé varianty využití technických památek v západní Evropě.

Mgr. Martin STRAKOŠ: "Ostravsko, maják socialistického zítřku!" ... a česká architektura 40. a 50. let minulého století

Datum konání: 11.12. 2008

Po druhé světové válce se Ostravsko stalo oblastí zvýšeného zájmu v souvislosti s potřebou srovnat krok bytové výstavby s rozvojem těžkého průmyslu. Nově ustavená lidová demokracie poválečné republiky se hodlala zabývat komplexní přestavbou celého kraje na základě modernistických urbanistických koncepcí. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se modernismus stal po vzoru stalinského Sovětského svazu "kosmopolitním uměním úpadkového západu". Základní direktivou diktátorské partaje se stala sovětizace všech složek umění včetně architektury a vytvoření nového socialistického stylu - stalinistickým režimem nadekretovaného socialistického realismu. Přednáška se na konkrétních příkladech z prostředí Ostravska zabývala procesem sovětizace včetně proměnlivého vývoje koncepcí výstavby socialistických měst na Ostravsku. V jeho rámci se zrodila i myšlenka založit Novou Ostravu (nyní Ostrava - Poruba) jako město zítřka a její satelity - sídliště - města v prostoru dnešního Havířova a Karviné. Závěrem na několika příkladech autor doložil změny koncepce výstavby Ostravska po pádu stalinismu a návratu umění modernismu do československého umění v souvislosti s nástupem bruselského stylu.

Mgr. Andrea STANIEKOVÁ: Památky Karviné (Minulost i budoucnost)

Datum konání: 30.10. 2008

Střed dnešního města Karviné, dříve historické město Fryštát, se může pochlubit celou řadou hodnotných památek, ať se již jedná o radnici s renesační věží, kostel, zámek či řadu městských domů na náměstí. Na přednášce se posluchači kromě základních historických informací k těmto stavbám, mohli dozvědět rovněž o průběhu zpracování plánu ochrany centrální části města, nebo o aktuálních památkových rekonstrukcích, jako je oprava střechy farního kostela nebo rekonstrukce některých fasád domů. Bouřlivou diskusi vyvolal návrh nové zástavby u obchodního domu Prior.