Stacks Image 48

Státní
okresní
archiv

ŠUMPERK

Badatelna

Veškerý archivní materiál našich archivů je postupně evidován a katalogizován v elektronických databázích. U digitalizovaných dokumentů je možno danou archiválií komfortně prohlížet ve vysokém rozlišení. Kliknutím na dlaždici reprezentující požadovaný druh archiválií se přenesete do aplikace DIGITÁLNÍ ARCHIV se zobrazením všech aktuálně dostupných záznamů příslušné databáze našeho archivu. Podrobnější informace o struktuře a zdrojích dat naleznete v příslušné sekci NÁPOVĚDY aplikace.

  • ARCH. FONDY

    Záznamů: 1 979

  • POMŮCKY

    Záznamů: 614

  • INVENTÁRNÍ Z.

    Záznamů: 97 485
    Skenů: 47 047

  • FOTOGRAFIE

    Záznamů: 2 020
    Skenů: 2 623

  • GRAFICKÉ L.

    Záznamů: 0
    Skenů: 0

  • KARTOTÉKY

    Záznamů: 22 411
    Skenů: 607 343

  • KRONIKY

    Záznamů: 368
    Skenů: 35 052

  • LISTINY

    Záznamů: 346
    Skenů: 2 345

  • MAPY/PLÁNY

    Záznamů: 1 890
    Skenů: 29

  • MATRIKY

    Záznamů: 0
    Skenů: 0

  • OTISKY TYP.

    Záznamů: 337
    Skenů: 339

  • TYPÁŘE

    Záznamů: 16
    Skenů: 38

  • PLAKÁTY

    Záznamů: 0
    Skenů: 0

  • POZEMK. K.

    Záznamů: 269
    Skenů: 90 525

  • SČÍTACÍ OP.

    Záznamů: 3
    Skenů: 3

  • SPOLKY

    Záznamů: 0
    Skenů: 0

  • TŘÍDNÍ VÝK.

    Záznamů: 2 249
    Skenů: 687 113

  • VEDUTY

    Záznamů: 78
    Skenů: 89

  • VIDEO/AUDIO

    Záznamů: 4
    Skenů: 0

  • KNIHOVNA

Badatelnu archivu může navštívit každý zájemce o studium, který splňuje podmínky badatelského řádu a dbá pokynů vnitřních předpisů ZA v Opavě. Po vyplnění badatelského listu při své první návštěvě jsou badateli předloženy archivní pomůcky - inventáře, katalogy a soupisy a na základě výběru následně i požadované archiválie.

Veřejnost může také využít placených služeb - reprodukce archiválií (xerokopie černobílé i barevné, naskenování dokumentů apod.), odborných rešerší aj. - pokud nejsou v rozporu s badatelským řádem. V současné době archiv v rámci placených služeb nevyhotovuje soukromé genealogické rešerše.

Badatelna je vybavena pro připojení osobních notebooků a se souhlasem dozoru může badatel ve studovně používat také vlastní digitální fotoaparát k pořízení reprodukce vybraných archiválií pro osobní studijní potřeby. To však platí jen tehdy, není-li zhotovení kopií v rozporu s právními předpisy.

Archiválie ke studiu není nutné objednávat dopředu, při složitějším studiu však zájemce riskuje, že vyhledávání v nezpracovaných fondech a tím i předkládání archiválií bude časově náročnější. Okamžitě lze předkládat materiál zpracovaný, který si badatelé vybírají podle údajů v archivních pomůckách, tj. inventářích, seznamech či katalozích fondů. Předkládat lze badatelům jen takové množství materiálu, které je v dané chvíli ke studiu nezbytně potřeba. K předložení písemností z nezpracovaných archivních fondů nebo fondů s časovým rozsahem mladším 30 let je třeba schválení ředitelky okresního archivu.

Ke studijním účelům slouží badatelům příruční knihovna. Přímo ve studovně mohou zájemci volně využívat česko-německé slovníky a základní příručky či encyklopedické řady potřebné pro práci badatelů, pravidelně je doplňován též nově vycházející regionální tisk i některé zajímavé tituly knih. Kromě toho mají badatelé možnost vypůjčit si také odbornou literaturu, uloženou v knihovně archivu.

Knihovna je budována již od roku 1958 a v současné době obsahuje přes dvacet tisíc evidovaných svazků. Kromě odborné literatury k českým i světovým dějinám, archivnictví a pomocným vědám historickým obsahuje rovněž literaturu právnickou, publikace vydávané v regionu i beletrii k regionu se vztahující, diplomové práce vzniklé na základě studia v archivu a vázaný regionální tisk i vybrané tituly denního tisku. Samostatnou část tvoří knihovna z pozůstalosti vojáka, folkloristy a sběratele lidových písní Bohuslava Indry s více než tisícem svazků a knihovny jednotlivých far s mnohými vzácnými tisky.

Badatelna SOkA Šumperk
    • Kapacita a vybavení

      • 9 badatelských míst
      • 1 počítač pro účely prezentace digitalizovaných archiválií
      • Wi-Fi s přístupem k internetu
      • 1 čtečka mikrofilmů
      • síťové zásuvky pro připojení notebooků ke zdrojům elektrické energie
      • uzamykatelné skříňky určené k odkládání osobních věcí

    • Informace pro badatele

      Pro veřejnost je badatelna běžně přístupná v úřední dny, tj. pondělí a středa, v úterý a v pátek pouze po předběžné dohodě. Ve čtvrtek je archiv pro veřejnost uzavřen.
      Archivní materiál i knihy se v úřední dny vydávají do 16:30 hod, veškerý materiál se službě ve studovně vrací nejpozději v 16:45 hod.

    • Rezervace archiválií

      Na mailové adrese info@su.archives.cz si můžete rezervovat archiválie ke studiu, pokud nejsou rezervovány již jiným badatelem. Uveďte přesné označení archiválií (fond, inv. číslo, kartón) a datum, ke kterému mají být připraveny. Archiválie jsou badatelům rezervovány, pokud studium nezahájí, maximálně dva týdny.

    K fondům SOkA Šumperk:

      • Přehled fondů
      • Charakteristika fondů

        Fondy měst a obcí

        Jedno z předních míst v okresním archivu zaujímají fondy měst a obcí, které také obsahují nejstarší písemnosti v archivu uložené. K fondům měst a městeček patří Branná (dříve Kolštejn), Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty (dříve Šilperk), Šumperk, Úsov a Zábřeh. Nejčastějšími pohromami pro celé registratury bývaly válečné události a požáry, katastrofou však mnohdy byly i neodpovědné pozdější skartace starých spisů.
        O téměř veškerou agendu staršího období tak přišlo městečko Branná, v troskách zůstaly i starší písemnosti městečka Štíty. Branné zůstal opis listiny z roku 1773, potvrzující městečku práva a svobody udělené mu v roce 1593 Hynkem st. z Vrbna, pozemkové knihy z let 1688-1880 a knihy listin z let 1822-1880. Pro starší období je cenná i mapa městečka z roku 1778. Z písemností Štítů se do roku 1850 zachovalo pouze 13 listin, některé městské knihy, zejména katastry a knihy pozemkové, z aktového materiálu jen zlomky a registratura z let 1850-1938 byla zničena téměř úplně. Nejstarší je listina z roku 1521, vydaná Benešem a Vaňkem Krčmou z Koněpas, která osvobozuje městečko Šilperk od odúmrti.
        Nepoměrně lépe zůstaly zachovány registratury dalších měst. Loštice mají kromě 28 listin zachovány téměř v úplnosti městské knihy od roku 1524, aktový materiál pak až od konce 18. století. Nejstarší mohelnická listina uložená v originále v šumperském archivu nese letopočet 1617, ale řada dalších, už od roku 1273, je uložena ve fondech Zemského archivu. Pro starší dějiny města Mohelnice mají vedle listin hlavní význam městské knihy, zachované jako v Lošticích téměř v úplnosti od 16.století až do roku 1850. Bez písemností je období 1850-1876, zato od roku 1877 až do roku 1945 je z aktového materiálu možné sledovat vývoj města takřka do podrobností.
        Archiv Starého Města má přes četné mezery v materiálech význam nejen pro dějiny města samotného, ale i jeho okolí. Nejstarší dochovaná listina z roku 1531 stvrzuje prodej rolí, významnější je však listina z roku 1584, kterou Hynek st. Bruntálský z Vrbna osvobozuje Staré Město od robot koňských i pěších a vožení fůr a zároveň uvádí zbývající robotní povinnosti. Městské i účetní knihy, zachované v souvislé řadě od poloviny 16. století spolu s aktovým materiálem umožňují poměrně důkladně studovat hospodářský a sociální vývoj města.
        Zatím rozpracovaným fondem zůstává Archiv města Zábřeh, jehož nejstarší aktový materiál začíná rokem 1710, zachováno však zůstalo šedesát listin a listů, z nichž nejstarší listina z roku 1411 je zároveň nejstarší písemností ve státním okresním archivu. Zábřehu se v ní udílí městské právo spolu s právem mílovým a právem soudit všechny viny s výhradou práv městského fojta a vin hlavních, jako násilí, vraždy, žhářství a zlodějstva. Bohužel, listina je díky dřívějšímu špatnému uložení téměř zničená plísní.
        Jedním z nejlépe dochovaných fondů měst na severní Moravě je Archiv města Šumperk, který svým významem přesahuje hranice regionálního bádání. Nejstarší dochovanou písemností je městská kniha, vedená od roku 1419, k níž byly v minulosti přivázány také zápisy ze starší městské knihy od roku 1402. Z uspořádání materiálu do roku 1850 je možné získat téměř ucelenou představu o městských písemnostech vedených v tehdejší době. Kromě listin tu nalezneme knihy k pojištění práv města jako celku i knihy k pojištění práv a majetku měšťanů a poddaných města, nechybějí ani knihy účetní. Celý fond poskytuje pohled na právní postavení města, jeho obyvatel, ústavů a zařízení, i na jeho hospodářský a sociální význam. Z aktového materiálu, zachovaného od poloviny 16. století, je možné upozornit například na spisy týkající se smutně proslulých čarodějnických inkvizičních procesů v letech 1679-1692, na rozsáhlé soudní spory s poddanými městského statku, velký soubor spisů o řemeslech a ceších nebo na spisy vztahující se k rozvoji manufakturní výroby a sociálnímu postavení prvních šumperských dělníků.

        „Nejmladší“ města okresu - Hanušovice, povýšené na město roku 1975, a Úsov, který dostal znovu právo označovat se jako město v roce 1992, mají fondy skromnější.
        Archiv obce Hanušovice obsahuje především běžné úřední a účetní knihy z let 1836-1945, Archiv obce Úsov má tři listiny z let 1547-1782 a 71 knihu z období 1855-1945. Oba fondy jsou dosud nezpracované, a proto jsou zatím nejvíce využívané obecní kroniky: čtyři díly obecní kroniky Hanušovic z let 1911-1943 a tři díly tzv. Makasovy kroniky „Z minulosti města Úsova“ od nejstarších dob až po rok 1939.
        Celkem má okresní archiv 150 fondů obcí, z toho devět měst a městeček. Vzhledem k tomu, že v současné době existuje v okrese Šumperk pouze 78 obcí, je vidět, že řada z nich již zanikla a o jejich životě vypovídají pouze dochované písemnosti.

        Fondy cechů

        Hospodářské postavení měst dokreslují fondy cechů, zachované především pro města Šumperk, Loštice, Mohelnice a Zábřeh. Převážnou část písemností, pocházejících již z 1.poloviny 16. století, tvoří knihy tovaryšů, učňů a přijímání mistrů, významná je sbírka výučních listů cechů ze Šumperka, většinou z 18. a 19.století, na kterých je vyobrazeno množství vedut měst. K cechům s nejstaršími písemnostmi patří kožešníci (od roku 1528) a ševci (od roku 1538) ze Šumperka, ojedinělým cechem, charakteristickým pro Loštice, jsou hrnčíři (1775-1889). Po zániku cechů v 2. polovině 19. století vznikala živnostenská společenstva, která jsou v archivu zastoupená rovněž v hojném počtu.

        Písemnosti farních a děkanských úřadů

        Písemnosti farních a děkanských úřadů pocházejí většinou z 18. až 1. poloviny 20. století, ojediněle se setkáme s kostelními účty z počátku 17. století. Nejstarší dochované kostelní účty vedené již od roku 1584 mají Velké Losiny. Farní kroniky, zachycující mnohdy historii celé obce, zůstaly až na výjimky na farních úřadech.

        Spolky

        Spolky zastupuje celkem 150 fondů. Doplňují celkový obraz o životě obcí. Mezi nejstarší patří spolky náboženské, čtenářské, pěvecké a podpůrné, postupně přibývaly spolky hasičské, vzdělávací, hospodářské, kulturní a osvětové, sportovní, vojenské, národnostní. Zachovány jsou především kroniky a zápisy schůzí, vedené většinou od konce 19. století. Výjimkou je německý střelecký spolek v Šumperku, který má knihu stanov a členů vedenou již od roku 1673. Postupný hospodářský růst vedl i k zakládání různých družstev – výrobních, zemědělských, mlékárenských, melioračních nebo pro elektrifikaci obcí. I tyto fondy jsou badatelsky hojně využívané.

        Fondy škol

        Velkou skupinu tvoří fondy škol, od mateřských, u kterých se uchovávají pouze kroniky, přes školy obecné a měšťanské, národní a střední, až po osmileté a devítileté. Nechybí ani gymnázia a odborné školy i učiliště. Fondy obsahují především školní kroniky a třídní výkazy s katalogy od konce 19. století, ojediněle jsou zachovány knihy patentů a nařízení z konce 18. století. Jako ukázkový byl vzhledem ke své kompletnosti zachování vybrán fond Obecná a měšťanská škola Bludov (od r.1948 národní a střední), jejíž předchůdkyní byla škola farní. Obsahuje 775 knih a jeden karton spisů z let 1845-1953. Třídní katalogy i třídní knihy jsou zachovány od roku 1884. Nejcennější je dvoudílná kronika z let 1877-1940, která zachycuje nejen historii školy již od roku 1683, ale i zprávy o životě celé obce. Poněkud zvláštním, ale o to zajímavějším fondem je fond Tkalcovské školy v Šumperku, který obsahuje pouze učebnice z let 1792 – 1910 a nákres budovy z let 1885. Informace o vývoji škol a školství doplňují fondy okresních a místních školních rad.

        Fondy okresních úřadů

        Pro historii celého okresu do roku 1945 mají největší význam fondy okresních úřadů, o něco menší pak fondy okresních soudů.
        Fondy Okresní úřad Šumperk a Okresní úřad Zábřeh s písemnostmi z let 1850-1938 poskytují základní materiál k politickému, hospodářskému, sociálnímu, národnostnímu a kulturnímu vývoji okresu v uvedených letech. Nejcennější jsou presidiální spisy, zpracované formou katalogů. Pro Okresní úřad Šumperk se sice zachovaly jen z let 1900-1917, ale i tak zachycují např. zprávy o dělnickém hnutí, organizování stávek a demonstracích dělnictva. V presidiálních spisech Okresního úřadu Zábřeh najdeme cenné údaje o národnostních poměrech, soustavném germanizačním úsilí zvláště zábřežského továrníka Brasse i o boji proti nacistickému hnutí ve 30. letech, zachycené v hlášeních četnických stanic, zvláště stanice v Postřelmově, která byla ve 2. polovině 30. let delegována ke sledování nacistického hnutí nejen na severní Moravě, ale i na Frývaldovsku. Presidiální spisy poskytují také řadu informací k rozvoji průmyslu, ke stavebnímu vývoji, dějinám školství apod. Ze spisů školské povahy zaujmou materiály menšinových škol, odrážející spory v národnostně smíšeném okrese, materiály k hospodářské struktuře, zejména k rozvoji průmyslu a živností, nalezneme v písemnostech provozoven, zajímavé jsou i dokumenty ke stavbě moravské hraniční železniční dráhy. Souhrnné doklady k ekonomickému, sociálnímu a národnostnímu vývoji obyvatelstva okresu poskytují téměř kompletně dochované sčítací operáty obou fondů z let 1857 - 1921, které jsou v poslední době využívány také k dohledávání pobytu obyvatel při správních a genealogických rešerších .

        Fondy Národních výborů a rad 1918

        Rozsahem nevelké, ale zato významné jsou fondy Národní výbor Šumperk, Národní výbor Zábřeh a Národní rada Němců severní Moravy z roku 1918, dokumentující odpor Němců proti vytvoření samostatného českého státu. Zachycují hlášení o demonstracích za právo severomoravských Němců na sebeurčení a vytvoření provincie Sudetenland, jejímž hlavním městem měl být Šumperk, jsou zde i spisy týkající se jejího ustavení 16.11.1918 v Opavě. Zachované materiály podávají barvitý obraz dění v národnostně smíšené oblasti i národnostních bojů Čechů a Němců od prvních nepokojů v říjnu, až po konečné obsazení Šumperka československým vojskem 15. 12. 1918.

        Fondy z období okupace

        Z okupačních fondů si vzhledem k jejich zlomkovitému zachování zaslouží větší pozornost jen málokterý. Ve Finančním úřadu Zábřeh můžeme nalézt například zajímavé spisy průmyslových závodů na Zábřežsku, poskytující obraz o pronikání říškoněmeckého kapitálu, dokumentační význam mají i stavební plány obytných budov, postavených ve 30. a 40. letech. Pro úřední potřeby mohou posloužit dochované dědické a poručenské spisy, trestní příkazy a úmrtní záznamy úředních soudů nebo spisy německých notariátů. Ve fondu Okresního vedení NSDAP v Šumperku převažují osobní spisy obyvatel, zachycující politickou spolehlivost, zprávy o hospodářské situaci či evidenci dětí v opatrovnictví, ve zlomcích spisů fondu Okresního vedení NSDAP v Zábřehu jsou zajímavé například seznamy padlých vojáků podle obcí či vyšetřovací listy rodin české národnosti a rodin smíšených.

        Fondy z období po roce 1945

        Období po roce 1945 zastupují především Okresní národní výbory Šumperk a Zábřeh, místní a městské národní výbory, jednotná zemědělská družstva a společenské organizace sdružené v Národní frontě. Zajímavé údaje poskytují také písemnosti Okresní statistické služby Šumperk a Zábřeh z let 1945-1960 a jedním z nejdůležitějších fondů bude jistě v budoucnu vedle okresních národních výborů i fond OV KSČ, u jehož písemností však pro běžné předkládání dosud neuplynula ochranná lhůta 30 let.

        Osobní fondy

        Osobní fondy tvoří ponejvíce písemnosti získané z pozůstalostí významných či zajímavých osob spojených s regionem šumperského okresu. Ze všech uveďme alespoň vlastivědného pracovníka prof. Jana Březinu (1877-1962), prof. Jana Havelku (1839-1886), sběratele lidových pověstí a historika Miroslava Zapletala (1924-1970), loštické rodáky JUDr.Richarda Fischera (1872-1854), právníka, politika, historika, a prof. dr. Václava Kubíčka (1866-1951),učitele a historika, jejichž fondy obsahují především rukopisné poznámky k dějinám města Loštic, loštických židů a loštických domů. V dalších fondech nalezneme např. rukopis knihy Emiliana Glocara, narozeného roku 1906 v Lukavici, pravoslavného kněze, malíře a spisovatele, žijícího od r.1939 v USA, nebo zlomky korespondence spisovatelky Anežky Šulové. Zajímavá je pozůstalost poručíka Gustava Grohse, která obsahuje situační plány různých bitev z let 1796-1871, mj. i bitvy u Slavkova.
        K nejvýznamnějším a nejvyužívanějším osobním fondům patří pozůstalosti PhDr. Bohuslava Indry a Franze Harrera. Bohuslav Indra , který se narodil 5.10.1891 v Bludově (zemřel 18.2.1961 v Pánově), byl voják, folklorista a sběratel lidových písní. V jeho pozůstalosti je možné nalézt materiál týkající se písní, ale také tanců, lidových zvyků a obyčejů, ze kterých čerpají především místní folkloristické taneční skupiny. Stejně zajímavým materiálem jsou písemnosti týkající se problematiky vojenské, např. boje o Slovensko v roce 1919 nebo odboje v průběhu 2.světové války, hlavně na jihozápadní Moravě, jehož byl Bohuslav Indra sám účastníkem. Badateli je vyhledávána také Indrova knihovna, která sice není součástí fondu a je uložena odděleně, ale i ona je s více než tisícem svazků cenným materiálem ke studiu výše zmíněných tématických okruhů.
        Franz Harrer byl dlouholetým správcem šumperského muzea, archivářem a kronikářem města Šumperk. Narodil se 17.5.1869 v Šumperku, v jedné z nejstarších šumperských rodin, jejíž členové zasedali v městské radě již v 16.století. Po válce byl odsunut i s rodinou do Německa, kde také 16.9.1951 v bavorském Weissenburgu zemřel.
        Fond je významný především tím, že obsahuje i písemnosti patřící svým charakterem do fondu Archiv města Šumperk, tvoří s ním určitý celek, a je proto nezbytným doplňkem při studiu dějin města Šumperk. Místními badateli je fond velmi vyhledávaný i pro Harrerovy články týkající se nejen historie Šumperka, jeho domů a obyvatel, ale i okolních obcí, lidových zvyků či významných rodů.

        Sbírky

        Kromě archivních fondů má archiv také několik sbírek. Nejobsáhlejší je Historická dokumentační sbírka, která obsahuje písemnosti, fotografie, plakáty a různé tiskoviny dokumentující jednotlivá historická období, využívaná především pro výstavní účely. Zajímavou je také Sbírka map a plánů, ze které byla v roce 1996 vyčleněna samostatná Sbírka katastrálních map z let 1834-1836.

        Z výše uvedeného výčtu fondů je zřejmé, že, i když bylo množství německy psaných písemností v roce 1945 zničeno buď samotnými ustupujícími Němci nebo Čechy při převzetí úřadů, institucí a podniků, má se Státní okresní archiv Šumperk čím pochlubit a má co nabídnout zájemcům o historii nejen šumperského okresu.

      Státní okresní archiv
      Šumperk

      Bratří Čapků 2684/35, 787 01 Šumperk

      +420 583 212 248
      +420 583 222 021
      +420 583 223 039
      info@su.archives.cz


      Elektronická úřední podání:

      ID datové schránky: yzmaix7
      e-podatelna: e-podatelna@zao.archives.cz

      (do předmětu zprávy uveďte název dotazovaného archivu)

      Badatelna pro veřejnost

      Pondělí:
      Úterý:
      Středa:
      Čtvrtek:
      Pátek:

      8:00 - 17:00
      po dohodě
      8:00 - 17:00
      zavřeno
      po dohodě

      Úřední hodiny

      Pondělí:
      Úterý:
      Středa:
      Čtvrtek:
      Pátek:

      8:00 - 17:00
      8:00 - 14:00
      8:00 - 17:00
      8:00 - 14:00
      zavřeno

      Vstup do Digitálního archivu s přehledem všech archivních fondů a digitalizovaných archiválií SOkA Šumperk.

      Digitální archiv

      © 2024 | Zemský archiv v Opavě | Administrátor webu

      Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace