Stacks Image 45

Státní
okresní
archiv

OPAVA

Z historie archivu

Založení Okresního archivu v Opavě můžeme de facto datovat až k 1. říjnu 1957 nástupem vedoucího archivu, vysokoškolsky vzdělaného archiváře, promovaného historika Jaroslava Bakaly. Přitom už od konce roku 1946 byl opavský městský archiv uložen na základě smlouvy jako depozitum v tehdejším Zemském, později Krajském archivu v Opavě, kam byly postupně ukládány i další fondy místní a okresní provenience. A to bez ohledu na to, že v roce 1953 se stala okresní archivní referentkou pracovnice referátu pro vnitřní věci JNV v Opavě Běta Hegrová, která však koncem roku 1954 přešla na jiné místo, a k 1. lednu 1956 byl formálně jako zařízení odboru pro vnitřní věci ONV v Opavě zřízen „archiv“ a jako nový okresní archivář byl k 1. březnu jmenován Václav Danzer. Z důvodu vážné nemoci však fakticky žádnou archivní činnost nevykonával a po brzkém odchodu do invalidního důchodu zůstalo jeho místo neobsazeno.

Samotné město Opava mělo svůj městský archiv oficiálně až od roku 1907, kdy byl formálně spojen s městským muzeem a kdy byly historické písemnosti města uloženy do nových prostor v Hlásce (původně tzv. Schmetterhaus, nejstarší obchodní centrum města, kde v 1. patře zasedal do 80. let 16. století soud a městská rada, po přestavbě v letech 1902–1903 zde umístěno městské muzeum a archiv, dnes sídlo Magistrátu města Opavy). Ovšem již dříve byla patrna snaha magistrátu o zřízení této instituce, když už v roce 1884 zpracoval zemský konzervátor Gottlieb Kürschner listiny města Opavy formou regest. V závěru 19. století proběhla mezi písemnostmi městské správy devastující skartace, při níž byly dokumenty rozděleny na dvě části. Mladší registratura od roku 1860 zůstala v budově radnice (dům byl zakoupen městem v roce 1580 a adaptován na centrum městské správy, v dubnu 1945 vyhořel a s ním také zde uložené písemnosti) a starší archiválie byly později uloženy v Hlásce. V této první fázi své existence stál městský archiv vždy ve stínu muzea a vystoupil z něj až ve 30. letech 20. století zásluhou Wolfganga Wanna, kterého můžeme označit za prvního a posledního opavského městského archiváře.

Rokem 1957 tedy začala, i když se značným zpožděním oproti ostatním okresním archivům Ostravského kraje, vlastní odborná činnost opavského okresního archivu. Kromě skartačních řízení u národních výborů a prvních svozů archivního materiálu byly zahájeny rovněž první pořádací práce, a to zejména fondů MNV. Od začátku své existence se archiv potýkal se značnými prostorovými problémy, které se jako červená nit táhly jeho historií až do konce 70. let 20. století. Původně archiv sídlil přímo v budově ONV na Bezručově náměstí 14. Územně-správní reforma k 30. červnu 1960 však znamenala zrušení okresů Hlučín a Vítkov a potažmo i zdejších okresních archivů, jejichž fondy měl převzít do péče Okresní archiv v Opavě. Rychlá delimitace byla umožněna díky novým prostorám, které archiv získal v budově na Otické ulici č. 15. Tento objekt se dvěma kancelářemi a depozitářem se poté na dalších téměř dvacet let stal jeho novým sídlem a pracovištěm. Kromě toho archivu zůstaly původní depozitáře v suterénu budovy ONV na Bezručově náměstí a pronajatý depozitář na farním úřadě v Hlučíně. Po Jaroslavu Bakalovi, který přešel v roce 1961 jako historik do Slezského muzea v Opavě, se novou vedoucí archivu stala jeho žena, promovaná historička Magda Bakalová. Za jejího vedení začal archiv, kromě pořádání a inventarizace fondů Archiv města Budišova nad Budišovkou, ONV Hlučín a některých škol okresu, vydávat od roku 1961 jako jeden z prvních u nás Zprávy Okresního archivu v Opavě (poslední dvojčíslo vyšlo v roce 1964). V letech 1961–1963 převzal archiv všechny místní a okresní fondy uložené dosud ve Státním archivu v Opavě (dříve Krajský archiv), včetně místností a regálů v budově domova mládeže na třídě Vítězného února č. 37 (dnešní budova Slezské univerzity v Opavě na Masarykově třídě). V polovině roku 1964 odešla Magda Bakalová na stejné místo do archivu v Karviné a teprve 1. října 1965 nastoupil jako nový vedoucí (později ředitel) archivu promovaný historik Václav Štěpán. Věnoval se pořádání velkých fondů JNV Opava, ONV Opava-venkov, ÚNV Opava, ale i mnoha menších, např. Okresní služby státního statistického úřadu Opava, Hlučín a Vítkov, opavských cechů, MNV Háj, osobních pozůstalostí, katalogizaci prezidiálních spisů fondu Okresní úřad v Opavě z let 1850–1938. K 31. srpnu 1971 musel z archivu pro svůj postoj v letech 1968–1969 odejít (v roce 1990 byl rehabilitován) a do funkce ředitelky archivu se znovu vrátila Magda Plačková (dříve Bakalová). Ještě v roce 1970 musel archiv vystěhovat objekt depozitáře v budově domova mládeže na třídě Vítězného února a písemnosti, silně poškozené vlhkem a plísní, narychlo převézt do 30 km vzdálené bývalé celnice v Hati na samé hranici s Polskem a zčásti do budovy zrušené základní školy v Jezdkovicích. Koncem roku 1974 byl však tento depozitář pro veřejný zájem obce vyklizen a archivní materiál byl uložen do uvolněné části zrušené školy ve Skrochovicích.

K rozhodujícímu obratu v řešení neutěšené prostorové situace došlo díky úsilí ředitelky archivu Magdy Plačkové až v roce 1976, kdy se rada ONV rozhodla přidělit okresnímu archivu objekt chátrajícího nevyužívaného evangelického, tzv. Červeného kostela v Opavě na Lidické ulici (postaven v letech 1896–1898). Již o rok dříve přidělila archivu jako depozitář pozdně empírový zámek v Neplachovicích, který měl celkem 11 místností o rozloze asi 400 m². Uvolněn byl po vystěhování zdejší základní školy do nové školní budovy na podzim 1977. Po ukončení generální rekonstrukce Červeného kostela, která probíhala v letech 1976–1979, a vybavení neplachovického zámku regály v roce 1978, následovalo období nejrozsáhlejšího stěhování archivního materiálu a postupného rušení nevyhovujících depozitářů v Opavě na Otické ulici, v suterénu budovy ONV, v Hati a ve Skrochovicích. Oba nové objekty archivu byly slavnostně uvedeny do provozu v říjnu 1979.

Opavské centrální pracoviště s vestavěnou pětipodlažní regálovou konstrukcí a kapacitou pro uložení asi 3 000 běžných metrů archiválií představovalo ve své době moderní a nadstandardní řešení archivních prostor a po dlouhých letech marné snahy o zlepšení kritické situace konečně důstojné místo pro uložení a badatelské využívání archivních pramenů k dějinám opavského okresu. V nových podmínkách a po postupném personálním posílení archivu se archiváři mohli věnovat nejen výběru a přejímání nových archivních dokumentů (v roce 1985 pečoval archiv již o téměř 4 000 běžných metrů), zpracovávání nejvýznamnějších archivních fondů – bývalých okresních úřadů, archivů měst a obcí, JZD, ONV Opava z let 1954–1990, OV KSČ v Opavě, Hlučíně, Vítkově, farních úřadů, cechů, osobních pozůstalostí, spolků, reinventarizaci fondu ONV Hlučín z let 1945–1960, ale nově také přípravě komorních výstav, přednášek a exkurzí do prostor archivu, které se zejména v prvních letech těšily neobyčejnému zájmu opavské veřejnosti (v roce 1982 proběhlo 29, v roce 1986 dokonce 33 přednášek a exkurzí). Jednoznačně nejvyužívanějším fondem se stal Archiv města Opavy, jehož nejstarší v originále dochovaná listina moravského markraběte Přemysla z roku 1247 byla prohlášena kulturní památkou. Počet badatelů zaznamenal prudký nárůst především po vzniku Slezské univerzity v Opavě a už v roce 1990 poprvé překročil číslo 100, v roce 2003 a 2005 to bylo dokonce více než 200 studujících. Novým počinem, který navázal na kdysi vydávané Zprávy OA, bylo vydávání Ročenek Okresního archivu v Opavě (v letech 1981–1990). Na jejich stránkách byly veřejnosti prezentovány výsledky vlastního studia pracovníků archivu a stala se také otevřenou publikační platformou pro další badatele sledující témata se vztahem k opavskému regionu.

Přes počáteční optimismus se skladovací prostory v Opavě i Neplachovicích velmi rychle zaplňovaly a v roce 1987 byl proto archivu znovu přidělen již jednou využívaný depozitář bývalé školy ve Skrochovicích. Záhy poté byla zahájena jeho rekonstrukce, dokončená až v roce 1993. Mezitím byl v roce 1990 zrušen pronajatý depozitář na farním úřadě v Hlučíně a zde uložený materiál byl převezen do Opavy. Porevoluční období po listopadu 1989 přineslo do práce okresního archivu pronikavé změny. Kromě zvýšeného počtu badatelů rapidně narostl počet žádostí občanů i organizací o vyhledání dokladů především v souvislosti s restitucemi majetku, soudními a mimosoudními rehabilitacemi, změnou vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, prověřováním státního občanství apod. Tehdy si celá společnost velmi výrazně uvědomila, jak důležitou roli archivy mají a jaké informační bohatství se za zdmi depozitářů skrývá. Společensky nejvýznamnější událostí roku 1990 se pro archiv stala březnová návštěva tehdejšího předsedy vlády dr. Petra Pitharta.

Od podzimu 1990 se Okresní archiv v Opavě stal odborným zařízením nově vzniklého Okresního úřadu v Opavě, koncem ledna 1991 pak odešla do důchodu jeho dlouholetá ředitelka Magda Plačková a ve funkci ji nahradila Marta Medková. V roce 1995 se prostorová situace archivu výrazně zkomplikovala, a to když reálně hrozilo vystěhování z objektu centrálního pracoviště v Opavě (o kostel projevila, byť právně neopodstatněný, zájem evangelická církev), následné zrušení všech depozitářů a přemístění celého archivu mimo okres, do bývalých armádních objektů v Ostravě – Bělském lese, jak o tom vážně uvažovalo vedení Okresního úřadu v Opavě. Naštěstí své rozhodnutí přehodnotilo a k plánovanému stěhování tak nedošlo. V roce 1999 naopak nové vedení Okresního úřadu zvažovalo možnost výstavby moderní archivní budovy, podle předloženého záměru se mělo jednat o stavbu společného muzejně-archivního komplexu, který by řešil špatnou prostorovou situaci Slezského zemského muzea v Opavě, opavského okresního i zemského archivu. Později se počítalo jen s výstavbou solitérní budovy pro okresní archiv, ani k její realizaci však z důvodu plánované reformy veřejné správy a rušení okresních úřadů již nedošlo.

V souvislosti se správními reformami, jejichž výsledkem byl zánik okresních úřadů na konci roku 2002, došlo k převedení Státního okresního archivu Opava od 1. srpna 2002 pod Zemský archiv v Opavě. Státní okresní archiv měl kromě opavského centrálního pracoviště, kde byla v roce 2005 provedena výměna původní břidlicové střešní krytiny a současně zahájena výstavba nové badatelny s šesti, respektive až osmi místy ke studiu, nadále ještě dva pobočné depozitáře. Šlo o značně vlhký, uhlím vytápěný objekt neplachovického zámku, jenž byl pro další dlouhodobé uložení archiválií i z hlediska stavebně-bezpečnostního již zcela nevyhovující, a budovu ve Skrochovicích s vestavěnou třípodlažní regálovou konstrukcí, která požadované parametry pro archivní depozitář splňovala. V roce 2003 zde byla provedena oprava nefunkční kanalizace, byla odstraněna dřevomorka a realizována sanace sklepního prostoru. V současné době se jedná o jedinou, i když ne příliš velkou prostorovou rezervu archivu. Naopak zámek v Neplachovicích byl v srpnu 2009 předán obci a zde uložené archivní fondy našly své místo v jedné z hal nově zrekonstruovaného depozitáře Státního okresního archivu Bruntál se sídlem v Krnově.

Marta Medková stála v čele instituce do roku 2014, kdy ji vystřídal současný ředitel Marek Skupien.

V červnu 2017 bylo po rozsáhlém stěhování sídlo archivu přeneseno na ulici Březinovu 6. Materiál uložený v Krnově byl převezen do Opavy, a tak má v současné době archiv k dispozici kromě opavského centrálního pracoviště dva pobočné depozitáře, a to tzv. Červený kostel na Lidické ulici v Opavě a v obci Skrochovice.

Státní okresní archiv
Opava

Březinova 779/6, 746 01 Opava

+420 553 607 282
info@op.archives.cz


Elektronická úřední podání:

ID datové schránky: yzmaix7
e-podatelna: e-podatelna@zao.archives.cz

(do předmětu zprávy uveďte název dotazovaného archivu)

Badatelna pro veřejnost

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8:00 - 17:00
zavřeno
8:00 - 17:00
zavřeno
zavřeno

Úřední hodiny

Pondělí:
Úterý:
Středa:
Čtvrtek:
Pátek:

8:00 - 17:00
8:00 - 14:00
8:00 - 17:00
8:00 - 14:00
zavřeno

Vstup do Digitálního archivu s přehledem všech archivních fondů a digitalizovaných archiválií SOkA Opava.

Digitální archiv

© 2024 | Zemský archiv v Opavě | Administrátor webu

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace