Okresní archiv Bruntál vznikl teprve roku 1958, přičemž fondy této instituce byly uloženy v bruntálském zámku. Zřízení bruntálského archivu předcházelo ustavení okresních archivů v Krnově a Rýmařově. Jako první byl zřízen v roce 1952 Okresní archiv v Krnově, který byl umístěn v suterénu budovy tehdejšího ONV v Krnově. Jeho činnost však byla zpočátku jen formální. Teprve v roce 1955 došlo ke sloučení městského a okresního archivu a od 1. ledna 1956 byl jmenován okresní archivář. Archiv byl přestěhován do budovy na Hlavním náměstí, kde byly již předtím soustředěny fondy krnovského městského archivu. V okrese Rýmařov se sice tamější ONV usnesl zřídit okresní archiv již v roce 1947, ovšem prakticky začal Okresní archiv v Rýmařově pracovat až od 1. října 1956. Archivář okresu Rýmařov byl až do zřízení samostatného Okresního archivu v Bruntále pověřen výkonem archivní služby i v okrese Bruntál.

V roce 1960 došlo ke sloučení okresů Bruntál, Krnov a Rýmařov. Okresní archiv pro nový okres Bruntál měl sídlo v Janovicích u Rýmařova. V Krnově a v Bruntále byly ponechány pobočky, které se v průběhu následujících let přestěhovaly z původních objektů do nových prostor.

V roce 1961 byla pro potřeby archivu získána budova bývalé židovské synagogy v Krnově, kde byl dosud sklad starých hadrů podniku RETEX. Po nutných opravách byly v synagoze ukládány od roku 1962 jednak fondy bývalého Okresního archivu v Krnově, dále delimitované písemnosti z okresních archivů v Opavě a v Jeseníku. Jednalo se o materiály z Hornobenešovska a Zlatohorska, které byly v roce 1960 přičleněny k okresu Bruntál.

V Bruntále došlo ke stěhování depozitářů v roce 1966: písemnosti byly přemístěny ze zámku do tzv. Olbrichova domu v ulici Karolíny Světlé. Ředitelství okresního archivu zůstalo i nadále v Janovicích u Rýmařova.
S přílivem novodobých písemností přestala úložná kapacita dosavadních depozitářů stačit a od počátku sedmdesátých let se začalo hledat nové řešení. Uvažovalo se o umístění archivu v nové budově ONV v Bruntále, ale nakonec bylo zdejších prostor využito pro zřízení spisovny ONV. Situace se s narůstajícím objemem písemných dokumentů stala neúnosnou a částečným řešením se stalo získání dalších místností na ulici Karolíny Světlé. Došlo k propojení domů č. 3 a 5 a celé přízemí obou domů bylo využito jako depozitář s jednou kancelářskou místností.

Zámek v Janovicích u Rýmařova, kde byla do té doby uložena velká část archiválií a kde rovněž sídlil ředitel okresního archivu, byl (a dosud je) v majetku ministerstva vnitra.Okresnímu archivu byla část objektu bezplatně pronajata Státním oblastním (dnešním Zemským) archivem v Opavě.V roce 1976 byl konstatován ze strany oblastního archivu havarijní stav části depozitářů, ve kterých byly uloženy písemnosti okresního archivu. V témže roce došlo působením dřevomorky a vlhka k propadnutí podlahy. Krajská správa SNB v Ostravě proto dala okresnímu archivu z uvedených prostor výpověď do konce října 1977. V této kritické situaci se tehdejší ředitel archivu PhDr. Josef Matyska snažil získat nové prostory v Krnově – jednalo se o dva domy u synagogy, kde sídlila pobočka okresního archivu. Současně bylo zahájeno jednání o získání objektu bývalé octárny v Krnově, který byl dostatečně velký, aby zde bylo možné po rekonstrukci uložit většinu archiválií současného okresu Bruntál. Zároveň bylo odloženo vystěhování z janovického zámku. V následujícím roce byl vypracován projekt na rekonstrukci krnovské octárny. V janovickém zámku pak došlo ke zřícení části stropu a ze strany oblastního archivu bylo rozhodnuto o zákazu vstupu do nebezpečných prostor. V roce 1979 se stala prostorová situace okresního archivu kritickou. Pro potřeby ukládání spisového materiálu byla od roku 1980 využívána i spisovna ONV v Břidličné a v Bruntále byly pro pracovníky archivu získány další dvě kancelářské místnosti na ulici Karolíny Světlé. V roce 1982 zde byl získán i byt, který byl přebudován na knihovnu. Centrála okresního archivu tak byla kompletně přemístěna z janovického zámku do Bruntálu.

V Krnově bylo zatím odsunuto zahájení přestavby octárny na rok 1984 a projekt byl zadán podniku DRUPOS. Po provedených sondách podloží bylo zahájení rekonstrukčních prací odsunuto až na rok 1985, projekt však nebyl zpracován. Současně se hledaly možnosti přestěhování ohrožených písemností z Janovic a jako náhradní prostory byly určeny školy v Janovicích a v Radimi u Krnova. Škola v Janovicích se v roce 1986 začala připravovat na převzetí písemností a v následujícím roce měla být vybavena potřebnými regály. Současně se zodpovědní pracovníci snažili získat prostory na ulici Karolíny Světlé od bytového podniku do správy ONV. Práce na projektu přestavby octárny v Krnově ustrnuly na mrtvém bodě a rovněž situace v Janovicích u Rýmařova se stále zhoršovala. V letech 1987 – 1988 proto došlo k delimitaci nejvíce ohrožených písemností do Břidličné, kam byl také převezen materiál válečných německých úřadů. Projekt octárny v Krnově byl nakonec zamítnut jako nevyhovující a začalo se hledat nové řešení. Tou dobou se již jako nejvhodnější řešení jevila stavba nové účelové budovy, která by splňovala požadavky na ochranu archiválií. Bylo vybráno i vhodné místo na Zeyerově ulici v Bruntále, ale vlastní realizace byla z finančních důvodů stále odsouvána.

V průběhu roku 1990 byl konstatován havarijní stav janovického zámku a škola v Janovicích byla vrácena MěstNV v Rýmařově. Situace okresního archivu byla opět kritická. Uvažovalo se o využití bruntálských kasáren, kde byly archivu nabídnuty dva objekty, které by však stačily pouze na uložení písemnosti z janovického zámku. Po provedení statického měření ale bylo i toto řešení zamítnuto jako nevyhovující.

V lednu 1992 bylo rozhodnuto o pronájmu haly regálových zakladačů v areálu stavební společnosti POLYGON v Bruntále na Zahradní ulici. Na jaře téhož roku se do depozitáře v Břidličné vloupali zloději a zničili část uložených písemností. Jelikož nebylo v silách archivářů zajistit bezpečnost ostatních materiálů, byly archiválie z Břidličné přednostně přemístěny do haly zakladačů. V průběhu roku 1993 byly na Zahradní ulici zřízeny kanceláře okresního archivu a do konce roku 1994 byly v hale uloženy veškeré písemnosti z depozitářů na ulici Karolíny Světlé. Vzhledem k velké vzdálenosti od centra města byla budova pro veřejnost obtížně přístupná a především naprosto nevhodná pro dlouhodobé uložení archiválií. Jednalo se o skladovou halu s prosklenou střechou, kterou i přes časté opravy zatékalo, písemnosti byly ukládány do kovových kontejnerů a zaváženy do kovových konstrukcí pomocí poruchového regálového zakladače zastaralé výroby, stále se zvyšovala cena nájmu apod. V roce 1995 bylo zadáno vypracování studie stavby účelové budovy. Studie byla předložena k posouzení odborníkům z Archivní správy Ministerstva vnitra ČR, kteří ji po menších úpravách doporučili Okresnímu úřadu v Bruntále k realizování, avšak okresní shromáždění projekt zamítlo.

Od roku 1995 byly postupně dislokovány archiválie z janovického zámku a k 1. lednu 1996 byly veškeré archivní materiály soustředěny v hale regálových zakladačů v Bruntále a v krnovské synagoze. Vzhledem k navrácení synagogy Židovské obci v Olomouci vznikla Okresnímu úřadu v Bruntále povinnost hradit nájemné, které tím pádem zatížilo rozpočet okresního archivu. Židovská obec začala s opravou krnovského objektu, což se negativně projevilo na klimatických podmínkách v synagoze. Po generální opravě střechy se zvýšila vlhkost a v depozitářích docházelo k velkým teplotním výkyvům. Z těchto důvodů se do Bruntálu začaly stěhovat i materiály z Krnova. Vzhledem k zvětšujícímu se množství písemností zde byla pronajata ještě i vstupní hala, kam byly instalovány regály z původních bruntálských depozitářů.

Při povodních v červenci 1997 voda pronikla do krnovské synagogy a zaplavila spodní pole dřevěných regálů. Po opadnutí vody byla převážná část archiválií zachráněna, ale v důsledku zvýšení vlhkosti a teploty se v budově začaly šířit plísně a dřevomorka. Po několika týdnech marných pokusů o dezinfekci a vyčistění prostor byli pracovníci archivu nuceni urychleně přestěhovat veškeré zbývající dokumenty ze synagogy do Bruntálu. Převozem krnovských písemností však došlo k zaplnění obou hal a velká část kartonů a knih musela být uložena na hromadách. Písemnosti tak byly i nadále vystaveny velkému nebezpečí plísní a vlhkosti.

Tyto závažné skutečnosti vedly představitele Zemského archivu v Opavě a Archivní správy Ministerstva vnitra ČR k rozhodnutí přednostně a urychleně řešit prostorovou situaci Státního okresního archivu v Bruntále. Po zvážení všech alternativ byla jako nejlepší řešení vybrána rekonstrukce továrního objektu někdejšího státního podniku Karnola v Krnově.

V období od prosince 2004 do února 2006 byla během první etapy rekonstrukčních prací adaptována novější část areálu bývalé textilní továrny Aloise Larische. Ve třech podlažích objektu byly vytvořeny archivní depoty, technické a pomocné prostory i provizorní kanceláře a badatelna. V průběhu roku 2006 sem byly ze skladové haly v Bruntále přestěhovány veškeré archiválie, které tak mohly být po dlouhé době konečně uloženy odpovídajícím a důstojným způsobem. V následujícím období pak archiv s několikaletými přestávkami prováděl dílčí úpravy dalších částí areálu. Během listopadu 2016 až října 2017 byla uskutečněna následná etapa rekonstrukce, při níž byla adaptována všechna podlaží východního křídla původní tovární budovy včetně její středové části. V tomto prostoru vznikly ve třech podlažích moderní archivní depoty s úložnou kapacitou 6 000 běžných metrů určené pro archiválie Zemského archivu v Opavě dočasně deponované v pronajatém objektu. V Krnově tak vzniklo významné archivní pracoviště nadregionálního charakteru.